Dům u hřbitova

Podprůměrný krvák. Několik momentů má velice dobrou atmosféru, ta je však bohužel většinou záhy utopena v krvi či pohřbena „nechutnostmi“, přičemž obé občas působí až směšně. Děsivost si vcelku udržuje alespoň otevírání/zavírání Dveří (byť není tak mňamózní jako v Janghwa, Hongryeon). (18.10.2006)

Nadstandardně rozehraná partie jak na poli dějovém, tak formálním se bohužel během druhé poloviny v obou případech zasekne. Vzhledem k tomu, že oproti The Beyond Fulci výrazně šetří detailním zobrazováním destrukce lidského těla, je zastavení dějové toku dosti závažným problémem a hluchá dvacetiminutovka vytváří silnou pachuť na jinak velmi podařeném filmu, jenž za své konečné kvality vděčí krom zmíněného úvodu taky fenomenálnímu závěru, kdy těm, jenž se divili absenci gore, Fulci notně pootevře pusu, neboť silná koncentrace zohavených lidských těl do jedné scény příjemně nadzvedne žaludek a přitom si zachová šťavnatý punc temné atmosféry, v němž příjemné mrazení v zádech z toho co vidíme, lze při troše dobré vůle nazývat i strachem. Snad jenom pár vyloženě idiotských replik z úst malého blonďatého a extrémně nesympatického klučiny a nevěrohodné chování postav po téměř celou dobu trvání filmu, dělá nepříjemné kazy, které však jdou pozapomenout, pokud se na výsledný celek budeme dívat spíše pocitově než logicky. Pak nám vyjde, že čtyři hvězdičky jsou více než dobrým ohodnocením dobrého filmu. (30.12.2005)

Jeden dobrý hudební motiv někde zpočátku, stylizace amerického vnitrozemského podzimu. A potom už nic. Triky jsou zoufalé, dialogy děsné, scénář bez nápadu a úplně nejhorší je zpracování těch "děsivých" scén - pořád se akorát řve, nikdo není schopen nic udělat. Šla z toho možná udělat detektivky, kdyby místo nadpřirozeného monstra vraždil například ten divný knihovník. Ztráta času, a já váhám nad odpadem. (14.08.2016)

Čakal som lepší rozjazd, aj s tou atmosférou to nebolo ktoviečo. No predsa to bolo o niečo lepšie ako Zomby 2 alebo Páter Thomas. Na začiatku jedna vražda a začne sa odvíjať príbeh. Opäť pomalý, nezáživný začiatok s kopou nesympatických postáv, ktoré si akoby k telu nikoho nepustia. Malý chlapček síce vyzerá ako anjelik, no má strašne zvláštne prenikavý hlas a asi mu niečo je. Jeho otecko je tak isto zvláštny a matka radšej berie lieky, ktoré jej samozrejme ktovieako nepomáhajú. No a to je tu ešte opatrovateľka s prefarbeným obočím, ktorá je síce dosť pekná, ale na každého hádže zvláštne pohľady, neodpovedá na otázky a sem tam mimochodom poutiera nejakú krv z dlážky. Najviac ma však dojala scéna, kde na matku zaútočil netopier a otecko sa chvíľu len tak díval akoby ho to strašne zaujalo a potom začal niečo riešiť. No zrazu atmosféra nejako zhustla a kombinácie gore efektov a malého chlapca, ktorý to prežíva ma dostala a hrôza je to pravé slovo, ktoré sa mi dostalo pod kožu. Kdežto Zombi 2 je zívačka a Páter Thomas srandička toto je trošku iná káva. A Lucio Fulci konečne vyšperkoval svoju réžiu v tej najlepšej chvíli a to ako zombík ťahá matku dole schodmi, to je proste veľmi slušne drsne pôsobivé... (18.05.2005)

Ponurá atmosféra a prostredie starého domu v blízkosti zanedbaného cintorína - miesto, ktoré je opradené obskúrnou povesťou - to sú dobré predpoklady pre dobrý horor. V tomto nádherne gotickom prostredí sa okamžite pretnú dva svety: svet mŕtvych zo suterénu, ktorý je prepojený s cintorínom so svetom živých z domu, ktorí sú tým pádom v smrteľnom ohrození. Fulci nenechá nič na náhodu a prakticky od začiatku zobrazuje násilie a vraždy veľmi explicitne. Niektoré gore naozaj treba predýchať a myslím, že by obstáli aj v súčasnosti. Tempo príbehu plynie pomaly, ale iste. A smerom k záveru je nezadržateľne vygradované. Navyše, Fulci až do konca pracuje s tajomstvom. Svoju nezastupiteľnú úlohu zohráva aj obsedantná hudba W. Rizzatiho. Herec Paolo Malco v roli dr. Boyla je charizmatický, Catriona MacColl ako jeho manželka sa pre tieto filmy jednoducho narodila. (30.07.2010)