Dům u hřbitova

Raz darmo, na staré pecky má len máločo. Tvorcovia popri parádnom spracovaní a výprave(ten dom! tá jeseň!) prikladali aj pod kotol hustnúcej atmosféry, príbeh je len ľahko načrtnutý, ale perfektný, a gore a masky sú stále peckové! Ak si odmyslíte neexistujúce mobily, je film stále až šokujúco aktuálny(krásne civilné herectvo ústrednej dvojky aj legendárneho blonďatého "klučinu" Boba🙂) a kľudne by ako ukážkový príklad "no bullshit" čistého hororu mohol ísť do kín aj teraz. A áno, baví ma aj to nedopovedané! (19.10.2020)

Vrzající dveře, temný sklep, dětský pláč, který jako by vycházel odnikud a odevšad zároveň, ponurý hřbitov, pošmourné počasí, krev a smrt. Fulciho hororový koktejl bublá stejně jako čerstvá krev vytékající z otevřené rány v hrudi, jeho barva připomíná hnis vytékající z puklého vředu a svou hustotou se podobá měkkým tkáním čerstvě vyvrženého utopence. Esteticky a atmosféricky dokonalé dílo, kterému nelze než odpustit drobné nelogičnosti a nepříliš povedené herecké výkony. (20.12.2013)

Nadstandardně rozehraná partie jak na poli dějovém, tak formálním se bohužel během druhé poloviny v obou případech zasekne. Vzhledem k tomu, že oproti The Beyond Fulci výrazně šetří detailním zobrazováním destrukce lidského těla, je zastavení dějové toku dosti závažným problémem a hluchá dvacetiminutovka vytváří silnou pachuť na jinak velmi podařeném filmu, jenž za své konečné kvality vděčí krom zmíněného úvodu taky fenomenálnímu závěru, kdy těm, jenž se divili absenci gore, Fulci notně pootevře pusu, neboť silná koncentrace zohavených lidských těl do jedné scény příjemně nadzvedne žaludek a přitom si zachová šťavnatý punc temné atmosféry, v němž příjemné mrazení v zádech z toho co vidíme, lze při troše dobré vůle nazývat i strachem. Snad jenom pár vyloženě idiotských replik z úst malého blonďatého a extrémně nesympatického klučiny a nevěrohodné chování postav po téměř celou dobu trvání filmu, dělá nepříjemné kazy, které však jdou pozapomenout, pokud se na výsledný celek budeme dívat spíše pocitově než logicky. Pak nám vyjde, že čtyři hvězdičky jsou více než dobrým ohodnocením dobrého filmu. (30.12.2005)

Presne to začalo tak ako mám rád a to masakrom.Celkovo tento film má silné gore efekty a netvári sa zložito a to ani nie je .Očný kontakt je tu znázornený do najmenších detailov a tá čo strážila toho chlapca bola veľmi divná a myslím tým nesympatická.Keď sa mu Netopier zahryzol do ruky nie že by zobrali toho chlapca preč,ale on sa nato pozeral a bol celí od krvi.Fulci sa zameriava hlavne na to aby to bolo krvavé ale na logiku a všetko tým súvisiace ho nezaujíma.Preto tento film je jeden s tých priemerných a nemá čím zaujať ani prekvapiť.Niektorých momentoch to malo správnu dávku atmosféry. (04.05.2014)

Toto je jeden z original horror produktov od pre niekoho možno kontroverzného talianskeho režiséra Lucia Fulciho. Snímok "Quella villa accanto al cimitero" (Dom pri cintoríne) má okrem hustej atmosféry aj dosť slušný, usporiadaný príbeh, čo u talianských horrorových filmov z tohto obdobia nie je celkom bežné. I voľba prostredia sa nadmieru podarila. Dom pri cintoríne  s náhrobným kameňov v jedálni pôsobí vskutku skľučujúco a strašidelne. Za najsilnejší prvok tohto snímku však pokladám prácu s kamerou. Tá tomu dáva ten správny, chladný horrorový feeling. Je geniálna. Perfettamente! Kladom je tiež aj to, že to celé nie je prepchaté nechutnými samoúčelnými gore scénami, i keď nejaké samozrejme nemôžu chýbať. To by predsa nebol maestro Lucio Fulci. **** (14.04.2008)