Když utichly trumpety

Film, ktorý aj napriek malému priestoru a minimu vedľajších dejových línií, úspešne rozvíja ústrednú myšlienku a to až do samotného emotívneho záveru. Zároveň zo snímku dýcha reálnosť vojny a osobitá skľúčenosť jednotlivých vojakov, čo je podporené i drsnými bojovými scénami, ktoré aj napriek "televíznej" vizáži boli zvládnuté na jednotku. Ďalšia z vydarených vojnových drám s peknou ukážkou nezmyselnosti všetkých vojen. 80/100 (02.06.2015)

"Jak víte, že zaútočíme? Horké žrádlo, kafe, cigára........Zaútočíme, to je jistý". Asi jsem moc válečných filmů neviděla a ani nejsem kompetentní posuzovat dění na takových bojištích, ale já těm klukům věřila úplně všechno, tu hrůzu a děs v očích Sandyho, jeho nechuť k jídlu. Davidovi jeho rebelii a chuť vypadnout a místo toho chudák získával raketovým tempem vyšší a vyšší hodnost. Od první minuty jsem měla strach a nervy nadranc snad větší než oni a už vůbec si nedovedu představit reál. Ačkoliv se tady kdekdo ohání televizním zpracováním, tak mně je to úplně jedno, protože tak výborný válečný film, který jsem oproti jiným prožívala naopak velmi intenzivně, si z mé strany určitě zaslouží plné hodnocení. (26.10.2013)

Film na mě působil divně... Mapuje boje nováčku v Ardénach, které velení posíla na sebevražedné mise. Jsou zde prospěcháří, posránci, šílenci, ale příběhově to je nuda. Efekty na nijak věhlasný film celkem povedené. Zvuky ručních zbrani jak od petard nebo bouchacích kapsli z poutě. Hudba děsná. Celkově to na mě působilo "béčkovým" dojmem. (14.07.2010)

,, Nejlepší je, když přestaneš přemýšlet. Celá rota je na cestě do pekla.'' Na TV film skvělá záležitost. Sice bych měl pár výhrad k bojovým scénám (zejména k té poslední), to je však hluboce vyváženo celkovou atmosférou a syrovostí filmu. Kulky tu působí téměř reálná zranění. Tady nečekejte žádná červená kolečka na olivovejch mundůrech. Když někomu vletí kulka zátylkem, vyletí obličejem ven a vezme si sebou i kus čelisti... To chladné bahno lesů v Ardenách roku 1944 jsem úplně cítil. V těch mrazivejch hvozdech se člověk cejtil pod psa jen v té provlhlé výstroji, bez kuřiva a o studenejch konzervách. Natož ještě aby útočil na flaky 88 a dobře zakopané tanky s pěchotou. Když vám velení dalo teplý žrádlo, nafasovaly se cigára a rations, bylo jedno jisté. Už brzo se půjde do útoku za Sigfriedovu linii... --- Jsem spokojen, tohle dílo se může směle zařadit do řady těch lepších válečných filmů. Žádný patriotismus, jen prostá touha přežít. 4 zásobníky do thompsonu. * * * * (07.01.2015)

Televizní film, který se svou kvalitou, když ne vyrovná, tak velmi blíží populárnímu seriálu Bratrstvo neohrožených. Podobná je neokázalost, absence patosu, glorifikace války a amerického patriotismu. Válka v podání režiséra je o špíně v zákopech, stresu, strachu, snaze přežít, o nedostatku proviantu a někdy i docela přízemní zbabělosti. Ten pocit reality je sice cenný, ale pokud bych měl mít nějaké kritické výhrady, pak by směřovaly spíš k faktu, že ani takhle poctivě odvedená práce nevypovídá mnoho o celkovém charakteru války na západní frontě. Ta se ze své podstaty hodně lišila od toho, co zažívali vojáci na východní frontě nebo na bojových liniích na asijském kontinentu. Podobné krvavé bitvy vedené na ostří nože byly z hlediska Američanů vyloženě vzácností. Američtí velitelé s ohledem na veřejné mínění ve Spojených státech dbali na minimalizaci ztrát a nevyhledávali osobní kontakt svých jednotek s nepřítelem. Válku rozhodovala materiální a technická převaha, fronta se hýbala kupředu jen zvolna poté, co systematickým bombardováním a ostřelováním byl protivník dostatečně zdecimován. Tam, kde Američané narazili na houževnatého a dobře motivovaného protivníka, jako byli např. Kesselringovy jednotky v Itálii, tam se postup spojeneckých sil přes výraznou převahu zastavil. Po herecké a režijní stránce nemám k filmu připomínek, bylo by fajn, kdyby se podobně pečlivý přístup dal brát v kinematografii za průměr. Celkový dojem: 95 %. (23.09.2009)