poster

Věra 68

  • Slovensko

    Věra ´68

  • Slovensko

    Věra

Dokumentární

Česko, 2012, 90 min (Alternativní: 52 min)

Režie:

Olga Sommerová

Scénář:

Olga Sommerová

Kamera:

Olga Špátová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • neneka
    *****

    Na tento dokument jsem netrpělivě čekala, těšila se a .. dočkala :) Věru Čáslavskou jsem měla vždy ráda, vážila si jí a za tento hold Olgy Sommerové člověku, který si v životě prošel tak trnitou cestou, chci poděkovat. Zhostila se ho důstojně a přesto s vtipem. Vidět Věru Čáslavskou, jak tančí v kuchyni (teda spíše šlo o vzpomínku na prostná) a její dcera se na ni láskyplně dívá s obrovským úsměvem ve tváři a v očích, bylo pro mě velkou radostí. A klobouk dolů, že z hlubin svého bolavého nitra se dokázala vydrápat ven a dokonce v takové vnitřní formě a radosti. Děkuji za to. A je to přesně tak, jak píše ve svém komentáři JANARYBA: "Kéž by u nás byl větší počet takových duchovních samurajů, jako je paní Věra!"(6.1.2013)

  • Eodeon
    ***

    nic více ani méně, než zveličený náhled do velmi rozsáhlého a pečlivě vedeného archivu vzpomínek významné sportovkyně. jako takový se přirozeně soustředí spíše na profesní život, od jeho začátků, přes strmý vzestup k hlubokým krizím, a jen občasně, do jisté míry neochotně zmiňuje fakta života osobního - rodinného, milostného. úrovně skutečně niterné biografie (například Proměny přítelkyně Evy od režisérky Drahomíry Vihanové) snímek ani zdaleka nedosahuje. osobnost Věry Čáslavské v něm ovšem dominuje, ačkoliv jinak, než jako pouhý objekt zájmu zvídavého oka kamery. dodnes vitální žena je nejen protagonistkou dokumentu, ale díky své zjevné schopnosti prosazovat samu sebe a vlastní cíle se dozajista podílela na konečné podobě filmu i mnoha jinými cestami. uznání zaslouží pochopitelně i režisérka Olga Sommerová, její cit pro vedení kamery, které se ujala Olga Špátová, a zobrazení celků krajin a panoramat, sněhu pokrývajícího mrazivé reminiscence sovětské totality, svěžest mexických nebes. jistou neschopnost jít dostatečně do hloubky tématu záplatují humorné okamžiky, dodnes působivé "týdeníkové" záznamy hrdinčiných triumfů, "tichých protestů" a pohnutá shledání s blízkými. pokud díky precizní režii zapadají životní souvislosti jedna do druhé, uznávám, že někdy i záběry dojatých tváří mohou být samy o sobě dojímavé.(25.10.2012)

  • sidonka
    ***

    Dokument o adorované Věře bych ohodnotila o bod více, kdyby se v něm zúčastnění nesnažili "uvést na správnou míru" selhání jejího syna. Objektivitu, prosím. Lze dohledat na internetu, jak se neštěstí přihodilo. Syn Čáslavské svého otce jistě nechtěl úmyslně zabít, ale zdaleka to z něho nedělá nevinnou oběť justičního omylu. Nad úspěchy paní Čáslavské lze žasnout a obdivovat je, to však neznamená, že lze v dokumentu přehlížet nepohodlná fakta. Buď o neštěstí neměli vůbec hovořit nebo popsat pravdivě- z více stran -jak se nehoda s vystupňovanou synovou agresí odehrála (zesměšňování, úmyslné zničení otcova auta, pak rána pěstí do hlavy, která vedla ke kómatu...). Těžko se mi to píše, ale napsat jsem to musela. Je mi to líto.(5.8.2016)

  • hous.enka
    ***

    Když osmašedesátej, tak Havel. Ach jo. Ale jinak mě dokument o Věře Čáslavské zaujal a bavil. Jen škoda toho přesahu do "současnosti", tím to Sommerová pohřbila a z filmu tak udělala tendenční záležitost, což mě u tohohle typu dokumentů až tak nebaví. Závěr s Johnem Bokem byl úplně zbytečný a pokud se Olga Sommerová snaží o dokument o životě známé gymnastky, měla zůstat nestranná.(6.1.2014)

  • GilEstel
    ****

    Tento dokument je vlastně jakýmsi vydáním memoárů naší legendární olympioničky. Většina filmu je krom archivních záběrů vedená vlídným rozhovorem s paní Věrou nebo jí blízkými lidmi. Její aktivní účast na spoluvytváření dokumentu je zřejmá. O osobních citlivých věcech se mluví jen velmi málo nebo vůbec. Její nešťastné manželství s Josefem Odložilem je velké tabu. Ačkoli i z těch drobných náznaků, co se zde objevily, lze vytušit, že si v manželství musela projít skutečně peklem. Též informací o vlastní rodině a dětství se nám téměř nedostává. Většinu času tak společně s Věrou vzpomínáme na šťastnou dobu sportovních úspěchů a pak na smutnou dobu komunistické represe. Zajímavé jsou rozhovory s prezidentem Havlem a období působení na Pražském hradě nebo cesty zpět do míst olympijských závodů. _____ Musím se trochu ohradit proti komentářům, že dokument je natočen jednostranně a neprofesionálně. Tento dokument nemohl být natočen jinak, když se na něm Čáslavská aktivně podílela. Její účast tomu přidává navíc určitou hodnotu. Nyní když je Věra po smrti, možná někdo natočí nový obsáhlý dokument, kde se otevřou i ty bolavé rány. Ale věřím, že i tak dokument vyzní pro Věru velmi kladně. Pro naší společnost je ne jen sportovním, ale i velkým lidským a morálním vzorem. Naše současná doba je charakteristická tím, že máme chronický nedostatek charakterních a slušných lidí. My potřebujeme svoje vzory a legendy. A jak známo. Do legend se nekope. Ono úplně stačí, co si vytrpěla za svého života.(12.9.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace