poster

Věra 68

  • Slovensko

    Věra ´68

  • Slovensko

    Věra

Dokumentární

Česko, 2012, 90 min (Alternativní: 52 min)

Režie:

Olga Sommerová

Scénář:

Olga Sommerová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • neneka
    *****

    Na tento dokument jsem netrpělivě čekala, těšila se a .. dočkala :) Věru Čáslavskou jsem měla vždy ráda, vážila si jí a za tento hold Olgy Sommerové člověku, který si v životě prošel tak trnitou cestou, chci poděkovat. Zhostila se ho důstojně a přesto s vtipem. Vidět Věru Čáslavskou, jak tančí v kuchyni (teda spíše šlo o vzpomínku na prostná) a její dcera se na ni láskyplně dívá s obrovským úsměvem ve tváři a v očích, bylo pro mě velkou radostí. A klobouk dolů, že z hlubin svého bolavého nitra se dokázala vydrápat ven a dokonce v takové vnitřní formě a radosti. Děkuji za to. A je to přesně tak, jak píše ve svém komentáři JANARYBA: "Kéž by u nás byl větší počet takových duchovních samurajů, jako je paní Věra!"(6.1.2013)

  • Vecko99
    ***

    Příběh Věry Čáslavské je velmi zajímavý sám o sobě, takže ať to natočíte jakkoliv, tak to vždy bude poutat pozornost, ale v tomto případě mi přijde, že si řežisérka nedala s dokumentem žádnou práci. Ano byla s paní Věrou v Mexiku, ale to je asi tak vše. Zbytek dokumentu jsou archivní záběry a záběry jak paní Věra dělá čínu, jak paní Věra vyrábí chlebíčky, a podobně. Spíš mi to připadalo jako normální pořad nejmenované televize, kde se sejdou známe osobnosti u stolu a vzpomínají.... Po vizuální stránce mě tedy dokument velmi zklamal, ale jak jem již říkal příběh sám o sobě je velmi poutavý pro ty kdo ho neznají...(31.12.2012)

  • Radko
    ***

    Sledovaním športu netknutý, zaujímajúci sa však o spoločnosť v ČSSR okolo roku 1968 som si pozrel dokument o gymnastke. Hopkala i vrtela sa na hrazdách pekne, rozhlasové spravodajstvo z olympiády v Mexiku dojalo, rovnako zábery z tichého protestu pri sovietsko-okupantskej hymne. Skvelé zhruba po opis perzekúcií spojených so vzdorovitým gestom i s neodvolaním podpisu pod petíciu "2000 slov". Nasleduje fádna kaša heslovitých faktov zo života. Korunou je záver s ukričaným Johnom Bokom a tatíčkovským Vaškom Havlom, obomi v polohe obhajcov jedinej najsprávnejšej pravdy. Ich argumenty sú naivno-smiešne. Netvrdím, že nemajú pravdu a stanovisko ex-gymnastky, ktorá si vytrpela svoje, chápem. Režisérku menej. V kontexte dokumentu sa totiž prilepená obhajoba neviny za právoplatne odsúdený trestný čin stáva podpásovkou. Pretože do série obdivných i dojemných, archívnymi zábermi doložených faktov zo života Čáslavskej vstúpi zrazu bezhraničné subjektívne presadzovanie neviny, ktoré takto zasadené pôsobí ako ďalší z jednoznačne daných faktov. Nič proti dokumentárnej subjektivite, no trochu menej manipulatívne by sa patrilo. 58%(2.1.2013)

  • Sandiego
    ****

    Jeden z těch dokumentů, jejichž kvalitu určuje spíše předmět zájmu, okolnosti vzniku a síla lidského příběhu. Věra Čáslavská se zde představuje jako fascinující osobnost, z níž se tají dech nejen při promítání těch mála zachovalých archivních snímků. Ještě zajímavější než samy sportovní úspěchy je totiž Věra současnosti, jako žena, jež se opět dokázala vzepřít veškerému přesvědčení okolí a opět se dostat na životní vrchol - do jakéhosi stavu zralosti, smířenosti, vyrovnanosti, skutečné radosti z každodenního bytí. Myslím, že tento poslední Olymp co zdolala z absolutního dna, je její nejvyšší životní výhra a film tomuto "zázraku" dodává velmi působivý, ale nepřepálený patos, jenž se prolíná celou jeho strukturou. Při zpětném pohledu se však vkrádá pocit, že divák byl o něco důležitého ochuzen - že se velká část věnuje návratům do starých míst, kultu Čáslavské v Mexiku a Japonsku, zatímco její osobní život a rozebírání souvislostí a důsledků jejich pádů je podáno značně zkratkovitě a spíše informativně, častěji s humorným nadhledem časového odstupu než skutečnou trýznivostí doby, kdy Věra prožívala těžké chvíle. Jistě zde působilo Věřino rozhodování během natáčení a hranice, jež nechtěla překračovat. Proto možnost diskuze s režisérkou po filmu bez přítomnosti hlavní aktérky teprve dodala naznačenému tragický i katarzní ráz a snímek tak trochu doslovila a zacelila. Mé hodnocení obhajuje hlavně to, že ačkoliv film stojí a padá se zvoleným tématem, jež není zrovna dokonale vyvážené, je natočen působivě, filmově (i za přispění netradiční Březinovy hudby a kamery Olgy Špátové), dokáže vytvářet napětí i zachycovat drobné lidské detaily v současných situacích. A hlavně byl jedním z činitelů, jež dokázal vrátit neprávem polozapomenutou osobnost zpět do života a dovolit ji plně těžit ze svého odkazu! Něco takového už rozhodně hodnotícími kritérii filmové kritiky zpochybňovat nelze.(25.10.2012)

  • nascendi

    Netuším, či Věra Čáslavská bola s týmto svojráznym dokumentom spokojná. Ja som nebol. Zažil som dobu, keď sa takíto národní hrdinovia, takéto idoly vyrábali podľa potrieb rodnej strany. Raz vyrábali, inokedy zatracovali. Takže ak by tam bol uvedený iný rok výroby, pochopil by som. Ešte som zvedavý na film o Marte Kubišovej a tajne dúfam, že ho nenakrútila Olga Sommerová.(10.11.2014)