Režie:
Olga SommerováScénář:
Olga SommerováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHudba:
Aleš BřezinaObsahy(1)
Film o Věře Čáslavské je bilancí celého jejího života. Se svými sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými olympijskými medailemi je nejúspěšnější československou sportovkyní všech dob, čtvrtou nejúspěšnější ženskou olympijskou sportovkyní světa. Po jejím strhujícím vítězství na olympiádě v Mexiku v roce 1968 byla vyhlášena druhou nejpopulárnější ženou planety po Jacqueline Kennedyové. V roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov, jehož podpis nikdy neodvolala. Navzdory velkolepé slávě, kterou si vysloužila nepředstavitelnou dřinou a výdrží, prožila značnou část svého života v nesnázích. (Politická situace za normalizace, manželství, rodinná tragédie.) Její jedinečný osud je zrcadlem české společenské situace, komunistického a posléze demokratického režimu. V obou případech se občansky angažovala. O své sportovní minulosti mluví jako o pouhých vteřinách slávy. Stěží vynahradily obtížnost celého jejího života. Dnes je Věře 68 let. Od konce její fascinující sportovní kariéry uplynulo 42 let. Česká společnost o ní stále ví. A nejenom česká, doprovází ji i věrnost a obdiv Japonců. Její osud je jedinečným fenoménem v historii tohoto národa. (Doc Alliance Films)
(více)Recenze (157)
Rozhodně zajímavý dokument, který sice neukazuje nic extra nového, ale ukazuje nám jednu z nejvýznamnějších českých sportovních osobností, které si rozhodně zaslouží, aby byly připomínány. Je zajímavé, jak život jednoho člověka mlže mát vrcholy a propady a různé zákruty, které jsou nečekané a zvláštní. ()
Takhle nějak si představuju pořádný dokument. Natočila ho skutečná profesionálka, která nám představila neobyčejný život jedné silné osobnosti.Udělala to nevtíravou a velmi přitažlivou formou. Nedivím se, že paní Věra Čáslavská dostala od Japonců samurajský meč. Není tady v Česku žádná jiná osoba, která by si ho zasloužila stejně jako ona. ()
Tak trochu jedu na vlně dokumentů. A dokumenty o lidech mě zajímají nejvíce. Věra Čáslavská byla a je sympatickou osobností plnou energie, takže tím měla Sommerová krapet ulehčenou práci. Snímek však musím hodnotit pozitivně i tak. Délka tak akorát, aby bavil každou minutu, život Čáslavské bohatý, aby to bylo zajímavé i samo o sobě. Dozvěděla jsem se spoustu věcí a jen zírala, kolik toho může ve svém životě člověk stihnout. ()
Pre moju generáciu je Čáslavská len meno olympijskej víťazky, s ktorým sa nespájajú ani spomienky ani pocit, že ide o ikonu protikomunistického vzdoru. Jej život ako na húsenkovej dráhe ma nechal chladným, čo pripisujem faktu, že tento snímok bol natočený pre "informovaných pamätníkov" a nie pre "neznabohov" ako ja. Príval emócii v poslednej pol hodine bol nehatený a autorka rezignovala na snahu o vyváženosť. Mal som pocit, že pozerám len ďalšiu epizódu 13. komnaty, v ktorej sa snažia dojať divákov. Kvalitu dokumentu to výrazne znižilo. Myslím, že by v tomto prípade lepšie svedčal formát hraného filmu. ()
Věra Čáslavská byla bez debat jednou z těch sportovně nejvýznamnějších osob Československa a jelikož včera bohužel zemřela, pustili na ČT2 tento dokument o jejím životě. Rád jsem si ho pustil, abych viděl záznamy z jejích úspěchů a samozřejmě abych viděl ten slavný protest, který jí zkurvil zbytek života. Komunisti jí dali co proto a co neudělali oni, dodělal Odložil. O krizi během 70. a 80. let toho v dokumentu moc není, naopak je tam hodně slávy, které se zaslouženě dočkala po sametový revoluci. Dokument samotný mi svým formátem nesedl, koukat na starý báby u oběda prostě není ono. Před Věrou Čáslavskou ale vždycky pověstný klobouček... ()
Úžasný portrét úžasné ženy. Ten samurajský meč jí hrozně závidím. ()
Dojemný příběh jedné z nejdůležitějsich postav naší novodobé historie ! Na paní Čáslavskou budu vždy s největší úctou vzpomínat. Bylo mě ctí s ní díky své práci mluvit. ()
Číslo "68" zcela zastřelo slovo "Věra". Politika, která je jen jednou z mnoha stránek lidského života, se v tomto dokumentu stala jedinou všepohlcující plochou, na niž se promítla pouhá stínohra reálného života jedné reálné ženy. Dětství, gymnastika, olympiády v Tokiu a Mexiku, rodinné příběhy, práce – vše je tu převedeno do jazyka politiky, vše je vykonáno ve jménu "jedné strany". Z té propagandy jsem dokázala vydolovat jen střípky Věry Čáslavské – gymnastky, ženy a člověka. Pevné nohy, které vše unesly a nikdy nezradily. Čtyři motivace pro gymnastiku – nejdříve exhibice, pak radost, poté výkon pro lid a stát a nakonec zodpovědnost. Stálé uznání ze strany Japonců a Mexičanů a střídání období přízně a nepřízně v rodné vlasti. Medaile v kartónových krabicích uskladněné kdesi v komůrce. Rodinná tragedie "otcové a děti". Socha Olbrama Zoubka v pankáčské mikině na Pražském hradě. Samurajský meč. Gymnastka, kterou vyměnili za uhlí pro Kubu. Pyramidy Machu Picchu. Blonďatý drdol a oční linky 60. let. Škoda, že to vše zapadlo do pozadí. V druhé polovině filmu jsem se začala nudit a koukat na hvězdy, letadla a mraky na stropě pardubického letního kina. Olga Sommerová, která jinak točí skvělé dokumenty, tentokrát příliš tlačila na jednu pilu. Vysvětluji si to tím, že dokumentaristka skrze příběh slavné gymnastky rekapitulovala své vlastní vzpomínky na období a lidi, s kterými je stále alespoň v duchu spojena. Doba je ale jinde. ()
Stejně jako drtivá většina českých špičkově hodnocených dokumentů je to naprosto všechní a normální provedením, ale fantastické příběhem. 7,5/10 ()
13.komnata Věry Čáslavské aneb celovečerák o olympijské gymnastce. Posledních 15 minut bych vyškrtnul a bylo by to na plné hodnocení. 80% ()
Zaujímavý a poučný dokument o najväčšej osobnosti československého športu. ()
Uceleny a reprezentativni dokument o nasi nejlepsi gymnastce v historii. Potesi dostatek historickych zaberu, kdy predevsim u cvicebnich sestav se taji dech a pada spodni celist. Vera Caslavska je pozoruhodna zena, ktera dokaze zaujmout nejen diky sportovnim uspechum a neni se cemu divit, ze si pred lety krome nas, tato krasna sportovkyne ziskala i srdce nejen Mexicanu a Japoncu. Ocenuji i navstevu s filmovym stabem v Mexiku a ze se dokument nevyhyba zadnemu tematu. Jedine, co mi hnulo zluci byl monolog Johna Boka, ktery tak jiste obhajoval nevinnost syna Very Caslavske. Sommerova odvedla velmi kvalitni praci. ()
(K) ()
Skromný fenomen se srdcem na pravém (levém) místě...Ježišimarjááá nespadla.... :) ()
Zajímavá sonda do života jedné z nejúspěšnějších sportovkyň vůbec a neméně zajímavá sonda do československé historie. ()
Skvělý sportovec, ale jako člověk moc nezapůsobila... synáček od pohledu nevypadal jako andílek a na jeho místě by běžní lidé, kteří by si to zasluhovali, zůstali bručet v base. ()
Moc hezký dokument, který sice od druhé poloviny ztrácí svůj dech, ale především pro přiblížení jedné z největších nejen sportovních osobností československých dějin si zaslouží vysoké hodnocení. Nejvíce zaujme vyprávění a vzpomínání paní Věry na její sportovní minulost. ()
Dokument nejde hodnotit bez síly osobnosti objektu a Čáslavská je na plný počet sama o sobě. Sommerová však svým autentickým "vetřením" do rodiny opět boduje a natáčí intimně rodinný film o ženě, kterou znal celý svět. ()
Příběh Věry Čáslavské je velmi zajímavý sám o sobě, takže ať to natočíte jakkoliv, tak to vždy bude poutat pozornost, ale v tomto případě mi přijde, že si řežisérka nedala s dokumentem žádnou práci. Ano byla s paní Věrou v Mexiku, ale to je asi tak vše. Zbytek dokumentu jsou archivní záběry a záběry jak paní Věra dělá čínu, jak paní Věra vyrábí chlebíčky, a podobně. Spíš mi to připadalo jako normální pořad nejmenované televize, kde se sejdou známe osobnosti u stolu a vzpomínají.... Po vizuální stránce mě tedy dokument velmi zklamal, ale jak jem již říkal příběh sám o sobě je velmi poutavý pro ty kdo ho neznají... ()
Pěkný portrét, který si Věra rozhodně zaslouží. Hodně zajímavých a dosud snad nijak ventilovaných informací, až jsem čekal, že se i něco dozvím o "drbech", které o Věře znám. Ale to by bylo už opravdu moc intimní. I tak totiž jde o dost hlubokou sondu. A pro mladší čechy určitě pěkný vzor a zobrazení těhdejších poměrů. ()
Reklama