Tři barvy: Modrá

Dívat se na tenhle film pro mě bylo jako číst knížku od Waltariho. Syrový obrazy vyjádřený jediným pohledem. Krásnej film. Když podřeřeš rostlině kořeny můžou nastat jen dvě varianty. Uschne, nebo se chytne a drží se ještě pevněji. Julie se rozhodně uschnout nechystá i když má kořínek pěkně pocuchanej. Tempo filmu mě pomalu a intenzivně tlačilo kupředu. A jak říká klasik von der Vogelweide: "Nejklidnější toky jsou často nejhlubší." Tak mi věřte, že tahle MODRÁ je zatraceně hluboká. (14.05.2008)

Jen málo režisérů se dokázalo s takovou intenzitou věnovat ženským postavám tak, jako to dokázal Kieslowski. Určitě se hodí připomenout, že jeho oporou mu vždy byly přesně obsazené herečky, nejinak je tomu v úvodu barevné trilogie. Juliette (Binoche) se po smrti svých blízkých rozhodne izolovat (citově i materialisticky) od známého světa, v domnění že když nic nemá, nemůže také nic ztratit. V průběhu filmu však zjišťuje, že takový život vlastně ani životem není. Režisérova typicky dokonalá syntéza obrazu (viz název filmu) a hudby, je tu obohacena o nový prvek. Uprostřed několika rozhovorů se znenadání dramaticky rozezvučí hudba, následuje zatmívačka a poté konverzace pokračuje jakoby nic- velmi efektní. Kieslowski nezapomněl ani na svoji rodnou řeč a svěřil ji jedno maličké cameo. 9/10 (12.03.2009)

Psychologické drama, ve kterém hraje důležitou roli modrá barva a Juliette Binoche. Tíživost první hodiny mě skutečně uzemnila – tomu se říká teror diváka. Minimum slov, obrovské duševní strádání hlavní hrdinky, nicneříkající zatmívačky uprostřed záběru, těžká, dramatická hudba a žádné vyhlídky šťastných konců. A do toho pořád samá modrá, ne, zde rozhodně není dobrá. 80% Zajímavé komentáře: zputnik, meave, ScarPoul (14.07.2006)

Pastva pro oči, ráj pro uši a Země zaslíbená pro mysl. Nějaké takové pocity si pravidelně odnáším z filmů Krysztofa Kieslowského. Pokud Rusové mají svého Tarkovského, Švédové Bergmana, tak Poláci mohou být více než hrdi na svého Krzysztofa. Jeho přístup k filmařině se intenzitou divákova prožitku zcela směle staví na roveň výše zmiňovaným. Hluboké příběhy plné smutku i něhy; příběhy vášně i zmaru... ale pro mně osobně především filmy o lásce a životním smíření. Počáteční část trilogie TŘI BARVY: MODRÁ v tomto ohledu není výjimkou. Juliette Binoche coby Julie Vignon (de Courcy) si prožívá všechno jiné, než radost ze života. A přesto... ale nebudu předbíhat; koukněte a uvidíte. Shrnuto a podtrženo: Nemám co vytknout tomuto snímku. Po formální i obsahové stránce jde o skvěle zpracované dílo... a proč to neříct naplno: jde o klenot. V neposlední řadě potěší přítomnost Zbigniewa Preisnera coby tvůrce muziky. (23.11.2004)

Výkon Juliette Binoche bol ohromujúci! Divák sa dokáže dokonale vcítiť do jej postavy a nechá sa uniesť jej hereckým talentom, boli chvíle keď som cítila obrovský pocit úzkosti, smútku a hnevu... Krásny filmík o psychike a vzťahoch. A oceňujem, že ČT zaradila Kieslowského trilógiu do svojho vysielania!!! (14.05.2008)