Renoir

Velice milý a příjemný žánrový snímek, nebo také "Merde! C'est si bon!", jak řekl filmový Renoir, nebo také re-noir - jiný pohled na černou.Nebo také: Il est trop tard - už je pozdě: na milování i chození, zbývá už jen malování a pár rad, které si nikdo nebere k srdci. Neboli ženy nabývající v různých obdobích kvality modelka, milenka a služka, a které jsou také základem domova, Renoirova domova, kde bolest je přechodná a krása věčná. (07.02.2014)

Režisérovi se podařilo přenést na filmové plátno celou tu nádheru Renoirových obrazů a dokonale vystihnout atmosféru, která provázela jejich vznik. Jsou to přímo vizuální orgie, doprovázené navíc krásnou hudbou. Děj filmu se odehrává v jednom z posledních roků Mistrova života, v době, kdy byl již hodně sužován nemocí a stářím. Jeho pozdní díla se rodila v bolestech a utrpení, ale přesto září pestrou škálou tónů jásavých barev. Malířovy moudré myšlenky a postřehy, týkající se života, malování a vnímání umělecké tvorby se jistě dotknou každého umělce a obohatí i člověka, který se sám alespoň dokáže z té krásy, kterou vytvořili jíní, radovat. (22.04.2014)

posledná scéna, ktorou končí film, je dojemná a maňifik... inak to je taký skôr nudný film, ktorý skôr stavia na výtvarnej stránke (kamera a scénografia sú fakt pekné, farby hravé), kde si oko polahodí na pekných ženských tvaroch a filmový milovník na to, že sa dozvie, ako sa k filmu dostal jeden z najväčších francúzskych režisérov a neposledným veľkým kladom filmu je úplne presný a famózny michel bouquet ako starý pierre-auguste (06.04.2013)

Sympatický vizuál nemůže zasuplovat Bourdosovu scenáristickou i režijní impotenci. Přehnaně rozmáchlý příběh si není jist, zda se chce věnovat Pierre-Augustovi, nebo jeho synovi Jeanovi. Takže se pro jistotu nevěnuje ani jednomu a stupidně klouže po povrchu. Tenhle film je jako prázdný džbán, mohlo by v něm být dobré víno, můžete v to doufat, dokud nenahlédnete, ale záhy zjistíte, že duní prázdnotou. Herce Bouquetova formátu je pro něco takového věru škoda. (10.04.2016)

Za dvě. Za prostředí a za Christu. Dle mého nejhůře zrežírovaný film z prostředí impresionistů. Pomalé tempo mi nevadí, jde o to, že se jedná o barevné, nafouknuté nic. Slabý scénář, nejasná linie příběhu, několik krásných, obrazových výjevů a to je vše. Bylo to více o staříkovi nebo o synovi? Nebo o druhém synovi? Nevíme. Dovídáme se něco zásadního nebo zajímavého? Nikoli. Co nám tímto snímkem chtěli tvůrci sdělit? To je mi skutečnou záhadou. Kdo Renoira nezná, tomu ho nepřiblížili ani trochu. Kdo ho zná, ví několikanásobek informací z knih o umění, ze životopisů a dokumentárních filmů. Renoirovo obrazy nesmírně obdivuji, ráda chodím do galérií, které jimi disponují, ale film mě zklamal. Takový velikán si zaslouží lepší poctu... (13.03.2019)