Režie:
Mario MonicelliScénář:
Leonardo BenvenutiKamera:
Sergio D'OffiziHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Ugo Tognazzi, Gastone Moschin, Adolfo Celi, Renzo Montagnani, Milena Vukotic, Alessandro Haber, Paolo Stoppa, Philippe Noiret, Domiziana Giordano (více)Obsahy(1)
Moji přátelé II. volně navazuje na první díl filmu Moji přátelé. Pětice, později čtveřice, neúnavných temperamentních recesistů, kteří nikdy neberou nic vážně a i přes bolestné události, které se v jejich životě udály (např. smrt jednoho z nich, žalostná chudoba nebo také problémy v lásce) se dokáží zasmát na svůj účet, na účet svých přátel a hlavně na účet úplně cizích lidí (např. narovnání šikmé věži v Pise nebo fotografování choulostivých partií na fotoaparáty zahraničních turistek). Berou život jako jedno velké dobrodružství a snaží si ho užít za každou cenu. Až do poslední chvíle. (Zoiberg)
(více)Recenze (50)
Nebylo mi to jen příjemný, obsahuje to i momenty, které mi byly vysloveně proti srsti (za všechny hadí žena odeslaná v kufru bůh ví kam). Celkově byl ten jejich humor docela za hranou, ten vdovec ze hřbitova by měl kvůli pěti minutám něčí srandy taky po zbytek života o čem přemýšlet. Takhle bych to asi vůbec neměl brát, ale nemůžu si pomoct. ()
hlavna chyba tohto filmu je ze som ho nevidel ked som mal o 20 rokov menej :/ nie je to zle, a je to taka klasika z 80tych rokov, talianska komedia so vsetkym co k tomu patri, len - v dnesnej dobe mi ten humor pripadal skor trapny, miestami nasilu. proste doba sa meni a doba tohto filmu je uz za nami. napriek tomu - nebolo to uplne zle, miestami som sa dobre pobavil a pre vsetkych ktori su starsi ako tento film - oplati sa z nostalgie pozriet. ()
Moje přátele II mi poprvé pouštěli o generaci starší příbuzní. Skryté krásy filmu jsem však odhaloval až postupně a musím upřímně říct, že dnes si všechny naprosto geniální fóry vychutnávám plnými doušky a pokaždé odhalím něco navíc. V okruhu mých přátel a příbuzných řada hlášek ("já jsem sklízela", "vyšlo, ale není tam", polévka je trochu hořká", "buď vychytralý jako jelen" aj.) zkultovněla a rádi se jimi častujeme. Podobně vystavěné, dosti černé a s takovou grácií podané kousky by jinde pohledal. Relativně blízko mi přijde třeba Nenápadný půvab buržoazie. "Slabší chvilky" v oku diváka podle mého mohou vyplývat právě z důvodu vidění poprvé nebo očekávání svižné, pro jiné komedie typické chronologické dějovosti; tohle je spíš o variacích poněkud ujetého, leč poetického mentálního stavu. ()
Už dlouho jsem se u filmu takhle nenasmál. S touhle partičkou přátel se rozhodně nebudete nudit. Film jsem viděl už před mnoha lety a vim, že se mi to líbilo hodně. Teď jsem k tomu přistupoval trochu s nedůvěrou. Těch filmů, který jsem měl rád v dětství, ale o 20 let později mě to dost zklamalo, jsem viděl už hodně. Tahle komedie rozhodně nezklamala. Ke konci teda film trochu ztrácí dech a spíš se tak rozpadá na jednotlivý scénky, ale 4 hvězdy si rozhodně zaslouží... ()
kdyby nebylo toho italskýho balastu, kdyby to nebyl pořád tentýž dekameron, kdyby tam nebyly ošklivý manželky a všudypřítomný paroháči, bylo by to kvalitní dílo evropskýho humoru... na druhou stranu...tolik na kultovnost aspirujících a vícevrstevnatejch "scének" jsem moc neviděl, takže vlastně musim pochválit ty italsko-francouzský magory, skřížený s luďkem sobotou, monty pythonama, zdeňkem svěrákem a spoustou jinejch, jim podobnejch. ...našel jsem tam i jima jarmusche...heč ()
Galerie (2)
Photo © Gaumont Italia
Zajímavosti (2)
- Hrabě Mascetti (Ugo Tognazzi) hostí Perozziho (Philippe Noiret) syna jako žáka základní školy ve stejném bytě, kde bydlí v prvním díle filmové série, ale v předchozím filmu bylo možné vidět, jak byl byt zprvu pronajat Mascettim když byl Perozziho syn už dospělý muž. (Hopkins)
- Filmovanie prebiehalo v talianskych mestách Florencia a Pisa. (dyfur)
Reklama