Sword Art Online - Alicization

[Shlédnuto 17 epizod, drop] Každý, kdo mě trochu zná, tak ví, že SAO je rozhodně jeden z titulů, který má u mě speciální veřejný pranýř. S komicky natuněným názvem dostáváme další arc online Boha, pana beatera Kirita..a ono to kupodivu není tak hrozné. Minimálně zpočátku, dokud se to před náma promenádovalo jak nafoukaný vědec, který všechno ví, ale ve své pýše Vám to rád všechno vysvětlí. Úvod je totiž překvapivě komplexní a zdůvodnění existence virtuálního světa má pro mě poprvé hlubší opodstatnění. Vysvětlivky jsou sice pro mladší jak porozumět hebrejštině a i mně to moc neřeklo/smyslu nedalo, ale mělo to punc vnitřní jistoty a směru. To je záhy rozprášeno od cca 7. dílu, kdy se reflektory v rámci SAO zákonitostí opět stočí jen na Kirita a jeho ctnostná dobrodružství ve virtuálním světě, které mají nádech povrchní vznešenosti a mírně předstírané dospělosti. Určitě vítám charakternější přístup Kirita, který se chová uvědomněle a je mentorem nejistého a nevinného Eugea, ale jisté patetičnosti (kytičky, Aincrad style, depresivní úroveň špatňáků) a sterilních pocitů z oné podívané jsem se nemohl vyhnout. Co nejvíce ostrouhalo na úkor snahy o intelektuálnější podívanou je největší doposavadní devíza značky: Souboje. Byl bych totiž hodně mírný, kdybych to vůbec "souboji" nazval, jelikož to je doslova pár pokřiků pro nic. Faktická délka oněch šarvátek je totiž kolem 5 vteřin (a dalších 5 minut řevu, soustředění, zpomalovaček, vzývání Boha přátelství) obsahujíc 2 švihy a buďto nastane únava materiálu, únava postavy anebo do boje vstoupí externí entita, která vhodně souboj ukončí. Decentně řečeno: K vzteku. A když už jsem došel až k očekávánému dílu s jistou osobou, abych pouze zjistil, že se tváří jako budoucí klíčenka do Kiritova harému, nastal zákonitý schluss, protože pro mě neexistoval už žádný důvod s touto nudou pokračovat (s přihlédnutím, že to má mít kolem 50 dílů). Oceňuji, že se SAO pro jednou pokusilo přidat na hloubce příběhu, jenže tím pouze dosáhlo efektu, že se mu nezdařilo nic pořádně, jen vše v stydlivém, šedém průměru vyjma precizní vizuální stránky. Objektivně za 3*, u mě osobně silné 2*. (05.11.2018)

Nevím kde začít. Gay romance mezi Iritem a Jůdžínem, 1/4 série o kácení stromů, 2 bit*ches které musí být znásilněny, aby se příběh někam posunul, nekonečné schody, logika hadr, Palice dum as hamster... Alespoň Zasune, Iritova dívka, se zde povedla. Chybí v 95 % všeho. Jen dobře. Zkrátka: vycucávají tématiku bez toho, aniž by něco nabídli. Souboje, hudba, postavy, vše je nehorázná nuda. To i GunGejl onlajn, i ten růžovej králík, byly zábavnější. Tohle je jen o dvou homo-nehomo, kde jeden z nich je "počítač" a jejich cesta za nahou antagonistkou. To jen tak někdo nevymyslí. Má to v názvu Sword Art Online? Tak to musí být automaticky pecka... Dual Guillotine 20% (01.10.2019)

Mám trocha problém zhodnotiť či táto séria bola lepšia ako vlastne druhá séria SAO možno dokonca aj hej teda ako vždy minimálne oveľa lepšia ako druhá polovica SAO season 2. Čo ma zaráža ono je to vždy ako cez kopirák. Tento krát veľmi pekný nový svet a naozaj sympatická nová hrdinka, nový nepriatelia a do istej miery aj nový režim, ktorý treba buď prerobiť, alebo úplne zvrhnúť, lebo z pohľadu ľudí to nedáva zmysel, aby bol niekto bez slobody haha. Koncept SAO teda zostáva zachovaný, ale obliekli sme mu nový kabát, dali iné legíny a nové postavy. Staršie postavy okrem Kirita sme trošku dali do úzadia a vytvorili sme nový pekný svet. Niečo ako keby dáme Ash Ketchuma medzi nových pokémonov. Za mňa nový svet funguje obstojne a aj nové postavy, lebo si medzi nimi nájdete svojich obľúbencov a dokonca funguje aj boj proti nelogickému, teda vlastne logickému systému v tomto prípade haha. Za mňa obstojné pokračovanie trocha zabudnutej série SAO. (22.09.2021)

Úvodný vstup do nového SAO sveta nebol úplne zlý a dokonca som očakával, že v určitých veciach Alicization prekoná predchádzajúce série. Všetky moje očakávania sa však vytratili zhruba od cca šiesteho dielu, kedy tvorcovia začali zanedbávať príbeh a od dielu č.7 sa postupne zabúdalo na nejaké pravidla, ktoré mal seriál doposiaľ ustanovené a najmä v posledných zhruba piatich dieloch sa ukázalo, že to je celé ešte viac posplietané ako v predošlých seriáloch. Na celom Alicization mi najviac prekážal fakt, že sa jedná o čistokrvný rozprávkový príbeh, no zároveň sa to celé snaží tváriť "dospelo" len preto, že sa tvorcom zachce do seriálu pridať nejakú tú krv alebo nahotu. Prišlo mi naozaj smiešne, že detské postavy (ktorí sú naviac niečo ako rytieri, hah) spolu vedú detinské dialógy a popritom sa tvorcovia snažia "šokovať" useknutou rukou či nohou. Postavy popritom dokonca majú krásne účesy, mašličky na vlasoch a neviem čo ešte. To všetko naviac ani nemá žiadny zmysel, čo považujem ako facku rozumnejšiemu divákovi. Nechcem však len hádzať kritiku za kritikou na to, aký je celý tento výplod zženštilý a trápny, tak spomeniem ešte pár pozitív, kvôli ktorým som zhruba do devätnásteho uvažoval nad hodnotením dvoch hviezd. Ak si od toho odčítam character design, mohol by som s pokojným svedomím povedať, že sa mi páčila animácia. Tá síce občas pôsobí nedbanlivo, no ak sa zameriam grafické vykreslenie sveta, prácu s tieňmi alebo sfarbenie objektov, nemám sa na čo sťažovať. Ďalšia vec, ktorá sa mi páčila je hudba. Teda len v prípade, keď si ju pustím osamotene. V seriáli totiž často hrá v absolútne nehodných situáciách. Ďalšia vec, ktorá síce nie je úplne pozitívna, no o trošku zlepšuje reputáciu/priemer tomuto seriálu je začiatok - teda cca prvých päť dielov. Tie sú síce podpriemerné, no pri nich som ešte mal ako takú chuť pokračovať v pozeraní, za čo môže príbeh, ktorý bol ešte vcelku fajn. Viacmenej bez problémov som sa na seriál zvládol pozerať asi do nejakého desiateho dielu, od ktorého som sa musel nútiť seriál vôbec dopozerať. Technická stránka tohto seriálu ujde, no o obsahu je škoda hovoriť (a to som tu ani nespomínal žiadne klišé, ktoré tu sú doslova v každom momente), čo platí najmä pre diely 21-24, ktoré sú odpadové. Silná jedna hviezda. (09.06.2019)

Začátek zbrusu nové série SAO se mi strašně líbil. Nápad světa, na nějž se lze napojit samotnou myslí, působil svěže a zajímavě. Potěšilo i nové obsazení, které kromě nepřemožitelného Kirita zaujal i nijak neotravný a celkem rozumný Eugeo. Bohužel, jak se věci pěkně rozjely, z mého pohledu klesly už někdy kolem čtvrtiny. Poznávání světa vystřídaly nekonečné souboje ve sterilní věži, okořeněné autorovou evidentní nevycválaností a nutností děj obohacovat menšími oplzlostmi. Tak, či tak, závěr byl alespoň trochu překvapivý a rozhodně se rád podívám i na druhou část. Jen jsem si od toho sliboval něco víc, než jen tunu řečí a máchání meči... I když, však dvojsloví názvu je Sword Art, tak bych si možná stěžovat neměl. (22.04.2019)