Sword Art Online - Alicization

Kolega z práce SAO miluje a odpočítává dny a hodiny do pokračování Alicization. Já se v klídku dnes podíval znovu na poslední díly první poloviny a řekl si, že když jsem napsal pár nic neříkajících vět k předchozím sériím, tak ani tohle "Alenkování" nenechám bez komentáře. Začátek se mi velice líbil, byl to skoro až takový návrat ke kořenům a celé to působí tajemněji a zajímavěji, než cokoli z druhé série. Kirito dostal novou "bromanci" což mě sice nenadchlo tak, jako některé yaoistky, které stvořili spoustu různých fanfikcí a fanartů, ale Eugio mě překvapivě vůbec neštval a vlastně jsem si na něj i docela zvykl. Líbilo se mi prostředí i to prolínání dvou realit a líbil se mi i fakt, že je to zase něco trošku jiného, už třeba jen proto, že si Kirito tentokrát musí poradit bez všech svých kamarádů a svého harému (i když je jasné že "Asuna is coming"...). Souboje byly povedené a jakožto někdo, kdo má rád dobrou akci (a ano, preferuji akci s mečem) jsem si zrovna tento aspekt na rozdíl od jiných docela užíval. Takže za mě docela pohodová třetí série a poměrně slušných 7,5/10 a za pár dní začne druhá část, kde bude snad víc té naší Alice. (01.10.2019)

Nevím kde začít. Gay romance mezi Iritem a Jůdžínem, 1/4 série o kácení stromů, 2 bit*ches které musí být znásilněny, aby se příběh někam posunul, nekonečné schody, logika hadr, Palice dum as hamster... Alespoň Zasune, Iritova dívka, se zde povedla. Chybí v 95 % všeho. Jen dobře. Zkrátka: vycucávají tématiku bez toho, aniž by něco nabídli. Souboje, hudba, postavy, vše je nehorázná nuda. To i GunGejl onlajn, i ten růžovej králík, byly zábavnější. Tohle je jen o dvou homo-nehomo, kde jeden z nich je "počítač" a jejich cesta za nahou antagonistkou. To jen tak někdo nevymyslí. Má to v názvu Sword Art Online? Tak to musí být automaticky pecka... Dual Guillotine 20% (01.10.2019)

[Shlédnuto 17 epizod, drop] Každý, kdo mě trochu zná, tak ví, že SAO je rozhodně jeden z titulů, který má u mě speciální veřejný pranýř. S komicky natuněným názvem dostáváme další arc online Boha, pana beatera Kirita..a ono to kupodivu není tak hrozné. Minimálně zpočátku, dokud se to před náma promenádovalo jak nafoukaný vědec, který všechno ví, ale ve své pýše Vám to rád všechno vysvětlí. Úvod je totiž překvapivě komplexní a zdůvodnění existence virtuálního světa má pro mě poprvé hlubší opodstatnění. Vysvětlivky jsou sice pro mladší jak porozumět hebrejštině a i mně to moc neřeklo/smyslu nedalo, ale mělo to punc vnitřní jistoty a směru. To je záhy rozprášeno od cca 7. dílu, kdy se reflektory v rámci SAO zákonitostí opět stočí jen na Kirita a jeho ctnostná dobrodružství ve virtuálním světě, které mají nádech povrchní vznešenosti a mírně předstírané dospělosti. Určitě vítám charakternější přístup Kirita, který se chová uvědomněle a je mentorem nejistého a nevinného Eugea, ale jisté patetičnosti (kytičky, Aincrad style, depresivní úroveň špatňáků) a sterilních pocitů z oné podívané jsem se nemohl vyhnout. Co nejvíce ostrouhalo na úkor snahy o intelektuálnější podívanou je největší doposavadní devíza značky: Souboje. Byl bych totiž hodně mírný, kdybych to vůbec "souboji" nazval, jelikož to je doslova pár pokřiků pro nic. Faktická délka oněch šarvátek je totiž kolem 5 vteřin (a dalších 5 minut řevu, soustředění, zpomalovaček, vzývání Boha přátelství) obsahujíc 2 švihy a buďto nastane únava materiálu, únava postavy anebo do boje vstoupí externí entita, která vhodně souboj ukončí. Decentně řečeno: K vzteku. A když už jsem došel až k očekávánému dílu s jistou osobou, abych pouze zjistil, že se tváří jako budoucí klíčenka do Kiritova harému, nastal zákonitý schluss, protože pro mě neexistoval už žádný důvod s touto nudou pokračovat (s přihlédnutím, že to má mít kolem 50 dílů). Oceňuji, že se SAO pro jednou pokusilo přidat na hloubce příběhu, jenže tím pouze dosáhlo efektu, že se mu nezdařilo nic pořádně, jen vše v stydlivém, šedém průměru vyjma precizní vizuální stránky. Objektivně za 3*, u mě osobně silné 2*. (05.11.2018)

Začátek zbrusu nové série SAO se mi strašně líbil. Nápad světa, na nějž se lze napojit samotnou myslí, působil svěže a zajímavě. Potěšilo i nové obsazení, které kromě nepřemožitelného Kirita zaujal i nijak neotravný a celkem rozumný Eugeo. Bohužel, jak se věci pěkně rozjely, z mého pohledu klesly už někdy kolem čtvrtiny. Poznávání světa vystřídaly nekonečné souboje ve sterilní věži, okořeněné autorovou evidentní nevycválaností a nutností děj obohacovat menšími oplzlostmi. Tak, či tak, závěr byl alespoň trochu překvapivý a rozhodně se rád podívám i na druhou část. Jen jsem si od toho sliboval něco víc, než jen tunu řečí a máchání meči... I když, však dvojsloví názvu je Sword Art, tak bych si možná stěžovat neměl. (22.04.2019)

O prvních dvou SAO sériích mám docela vysoké mínění, přesto - nebo možná právě proto - jsem se tomuhle pokračování dlouho vyhýbala. Po ne úplně povedeném filmu, který byl jen prozkoumáváním slepé uličky zabarikádované fanservisem, jsem totiž vážně pochybovala, že by autor těchto příběhů mohl přijít ještě s něčím smysluplným. První polovina návštěvy Underworldu se ovšem tváří jako docela lákavý návrat k původním kořenům – tedy pokud ignorujeme částečně nesmyslnou zápletku z reálného světa včetně všech těch technoblábolů o kopírování duší. Konečně tu zase máme Kirita uvízlého v podivném herním světě, připraveného o tradiční nalevlovanost i harém a donuceného plnit nějaký neznámý quest. A nejpříjemnějším bonusem je, že tentokrát má pro změnu vedle sebe parťáka, kterému se také dá bez problémů fandit. (I když bez dramatického zachraňování nějakých těch holčin se to samozřejmě neobejde.) Naznačovaná tajemství vyvolávají mírnou zvědavost a skoro až do konce to celkem slušně šlape. Velké finále ovšem zbytečně ujíždí sem tam na houbičkách, sem tam na nezvládnuté erotické fantazii a závěrečný cliffhanger je už jen přípravou na brutální sešup ze svahu diváckých očekávání. Zvláštní také je, že jak kresba, tak celková dramaturgie jsou o úroveň horší než u druhé série. (04.05.2022)