Stará puška

Ach. První zhlédnutí mě tehdy úplně rozsekalo. Noiret s rozlámanýma brejličkama a likvidující nácky, využívaje výhody domácího prostředí, mi přišel neobyčejně působivý. Jenže s uplynutím roků už to není ono. Způsoby vyvraždění německých vojáků jsou stále velmi neotřelé a rafinované, problém je, že si je trošku pamatuju, takže odpadá "oh" moment. Flashbacků a hlavně Romy Schneider je taky trošku moc a jenom zpomalují děj. Přesto si film zaslouží čtyry hvězdy. Minimálně za konec a plamenometovou scénu. (21.09.2009)

Film, který jsem (tajně, škvírou pod peřinou) viděla mnohem dříve, než bych bývala měla. Scéna s plamenometem mne pak pronásledovala v dětských snech a někde v těch krajích za zrcadlem už i zůstala. Jako dospělá vidím příběh o niterné potřebě odplaty, ale i o tom, že humanita má hranice, jejichž nerespektování vám může vzít lidskou tvář stejně, jako zavírání očí před zlem. Phillippe Noiret je tu vynikající, přerod zdvořilého lékaře v nelítostného lovce podal naprosto přesvědčivě. (12.06.2018)

Nechápem že taký film natočili v 75-om. Nechápem, že ešte nie je americký remake. Veď je to úplne moderný príbeh, popcorn o osobnej pomste za zverstvá na milovaných. Nebyť výkonu pána Noireta (nedokážem si tam dosadiť nikoho iného), tak s tým mám aj celkom problém, jemu som však uveril... vlastne iba tu tento film funguje naplno - ten chlapík na to vôbec nevyzerá, napriek tomu veríte všetkému čo urobí aj ako to urobí. Horšie je to s náckami, takí dementi by sa nedostali ani do Porýnia... ako komiks by to bolo stráviteľnejšie, vlastne by si to aj mohli nakresliť a napísať samotní Francúzi. Tak pekne, po francúzsky a sústrediť sa hlavne na hlavného hrdinu, podať to celé výhradne z jeho perspektívy. [70%] (27.12.2009)

Aj slušný a čestný človek sa dokáže nahnevať, a keď sa tak nakoniec stane tak beda! Nie je nič horšie ako pomsta spravodlivého. Film ťaží hlavne z veľkého emočného rozdielu medzi idylickými až romanticky krásnymi pomermi v rodine lekára a jeho neskoršou obrovskou tragédiou v podobe straty jeho ničím nenahraditeľnej manželky a dcéry. Emócie sú ešte znásobené podmanivou hudbou (vážne v tom nemá prsty Morricone?) a presne načasovanými flashbackmi a výletmi do spomienok nešťastného lekára, ktoré prišli vždy v tom správnom momente. Smutná dráma, ktorú môžem len odporúčať. 80/100 (28.09.2015)

Válečný fenomén, který mě tak trochu minul obloukem.V první řadě se přikláním k názoru, že jedinou, ovšem zásadní vadou na kráse jsou nudné flashbacky, které narušují onu rozjetou cestu za pomstou. Dějový koncept v té době neotřelý, syrové, naturalistické scény podkreslené jednoduchým, ale geniálním hudebním motivem a výrazný Philippe Noiret. Nacistická zvěrstva znázorněná dle mě v té nejvěrohodnější podobě. Škoda plně nevyužitého potenciálu. 60% (29.11.2015)