Berberian Sound Studio

Nechápu proč jsem tenhle snímek tak dlouho odkládal. Tohle mi neskutečně sedlo a normálně bych o tom napsal sáhodlouhej komentář. Jsem ale po operaci pravý ruky(rameno) a popravdě na delší komentář nemám sílu. V tomhle případě to ale ani není potřeba jelikož vše pěkně popsal ve svým komentáři uživatel Matty. (22.05.2023)

Koprodukční britský snímek „Berberian Sound Studio“ je zajímavý tím, jak pracuje se zvukem, ale rozhodně to není to jediné, co zaujme. Je to také struktura filmu, která se bortí podobně, jako se bortí psychika hlavního hrdiny. Jde to až do té míry, že ke konci už vlastně pořádně nemusíte vědět, co sledujete. A ano, může to být prvek, který vám bude hodně vadit, stejně jako to, že se skoro nic neděje. (23.03.2020)

Strickladovy expresionistické haluze. Vždy mě baví, a vždy mi v komplexnosti jejich podání něco chybí. Nějaké spojení jejich myšlenkového vyústění s realitou. Moct si dělat cokoliv je jistě tvůrčí labuž, ale film by měl být přes jakékoliv autorské úlety dělaný především pro diváka, který si v něm najde nějaké vlastní pravdy, pokušení, úzkosti, myšlenkové paralely atd. Proto to třeba Lynchovi prochází lépe. Berberian Sound Studio je o možném vlyvu zvukařské práce na psychiku zvukaře. O kolizi kultur v uměleckém vyjádřování se. Britská zdrženlivost a kultivovanost versus italský temperament a živočišnost. A krutost. Kdo máte přehled v hororech, znáte rozdíl mezi anglickou produkcí Hammeru a tvorbou italských řezníků... Strickland zde představuje slibný námět, navíc pro cinefily z atraktivního prostředí filmové postprodukce, vyvíjí příbě správnými cestami s rostoucím psychickým nátlakem, ale ve finále ho nedotáhne do uspokojivého climaxu. Nejvíce mě zde potěšila přítomnost hypnotických hereček z jeho pozdějších filmů. A samozřejmě pečlivě namíchaný, brutálně výrazný vícekanálový zvuk. (08.06.2020)

Zaručená uspávanka o.. vlastne o ničom. Celý čas čakáte kým sa niečo udeje, nejaké prepnutie v mozgu hlavnej postavy, pričom sa z neho vykľuje psychopatický vrah s narušenou mysľou (lebo so všetkým prepáčením, ksicht na to teda má) alebo akákoľvek hororová ľahôdka, ktorá by uspokojila moje očakávanie. No ono nič. Rozťahané, nezáživné, nedotiahnuté do aspoň mierne úspešného konca. (08.09.2013)

Všechen ten analogový fetiš, práce s filmovým médiem, vyprávěním a (ne)diegetickými zdroji je v mém případě jen diváckým příběhem o tom, jak propracovaná struktura umořila vola. Někdo to možná označí za esenci midcultu, ale v druhé půlce projekce jsem se už zajímal jen o to, kdy budu muset opětovně ztlumit zvuk, aby si o mně sousedé nemysleli něco zlého. (05.08.2013)