Zmizení Eleanor Rigby: On

Když se v jednom filmu v hlavních rolích sejdou dva z mých nejoblíbenějších herců (Jessica Chastain a James McAvoy) a ve vedlejších rolích je doplní další vynikající herci (Ciarán Hinds, William Hurt, Viola Davis, Isabelle Huppert) je zaděláno na perfektní zážitek. Tím spíše, když se jedná o tak zajímavý projekt, jako je pohled na jednu nelehkou životní etapu očima obou zúčastněných aktérů, očima dvou rozdílných pohlaví. Vzhledem k tomu, že jsem ve Světozoru viděl oba díly ihned po sobě, mám sklon komentovat to jako celek. Tak to totiž jedině dává smysl. Samostatně sice filmy také mohou stát, ale klesá tím jejich působivost. On se se ztrátou vyrovná po svém, dusí to v sobě, změní ho to, ale odmítá, že by to mělo zásadně změnit vztah, v tomto ohledu má na rozdíl od jeho partnerky jasno. V zoufalé bezmoci a bezradnosti přichází postupně o všechno a hledá pomoc u svého otce (skvělý Ciarán Hinds). Scénáristický skvost s kvalitní režií a výbornými herci, který se mi dokonale trefil do nálady. (30.12.2014)

Rozhodne sa o žiadnu revolúciu nejedná... Nevedel som sa zbaviť podozrenia, že tu ide iba o to, ako vytiahnuť divákom z peňaženky viac peňazí...a krátka stopáž, ale pritom relatívna zdĺhavosť oboch filmov ma v tom iba utvrdzovala ... v polovici mi síce napadlo možné ospravedlnenie – že mať tú látku v jedinom filme, mal by som svoj pohľad definitívne určený režisérovým výberom, kým takto môže rozličnosť zážitku závisieť silne od toho, v akom poradí si ich človek pozrie... aké pocity to v ňom vzbudí najskôr a čo dopĺňa neskôr... Lenže poradie, v ktorom si každý divák tie filmy pozrie v určitom poradí aj tak už nikdy nezmení... Zmysel by mohol byť teda v tom - ale bolo by to zase príliš generalizujúce - že si každý najskôr pozrie verziu svojho pohlavia a potom druhý film, aby si uvedomil, ako to vnímajú tí druhí... čo je zase znemožnené situáciou, v ktorej sa pár ocitol. Strata dieťaťa mi zabránila vidieť v ZMIZNUTÍ ELEANOR RIGBY nejakú všeobecnejšiu, univerzálnejšiu výpoveď. Kto príde o dieťa, nikdy už nebude ako iné páry, bez ohľadu na to, či ich to definitívne spojí, alebo navždy odcudzí... a táto výnimočnosť ich situácie mi iba pridala k dojmu nevyužitosti celého konceptu.. s výnimkou hereckých výkonov, samozrejme a pôsobivého hudobného doplnenia, ktoré boli jednoducho skvostné sledovať a v ich náladách sa utápať... (15.11.2014)

Tak prve jsem viděl JEHO pohled, ten JEJÍ mě teprve čeká, ale jestli to bude na stejné brdo, tak mě asi šlehne. Ničím mě to nedostalo, nestáhlo, neuchopilo a nedrželo v bdělém stavu. Myslete si, co chcete, ale zvrat/pointa ohledně ztráty dítěte a následném rozpadu vztahu mi přišel hrozně moc laciný a prvoplánový. Ale to bych ještě vydýchal, kdyby to nebyl vyplněno takovým množstvím filozofických plků, žvástů a mouder z huby syna i jeho otce, přičemž to byla povětšinou jen prázdná slova, aby "řeč nestála", ale ab to zároveň znělo moudře, oduševněle a mentorsky. Dokoukal jsem to v podstatě jen proto, protože jsem stále čekal, KDY se konečně něco začne nějak dít, a nevěřil jsem, že TOHLE je to ono, o čem se ještě nedávno mluvilo. Jediným plusem mi /prozatím) zůstává samotný nápad natočit jeden příběh rozdělený do dvou filmů vždy z pohledu jednoho z ústřední dvojice. Popravdě, raději bych asi viděl třetí část filmu, sestřih z pohledu té akvarijní vyhládlé rybičky - po vstřebání JEHO pohledu by to totiž nemohlo být nudnější, mělo být to mnohem méně jakýchkoliv plků a netrvalo by to 89 minut. (09.02.2015)

Z představení si fůze celého filmu a sledovat to do třetice mi naskakuje mráz po zádech. Bohužel v trestuhodně negativním slova smyslu. Him je kratší, dravější a samozřejmě typicky maskulinní. Výhoda tohohle příběhu je ta, že tne do živého a herci díky dobře zvládnutým emocím ve scénáři mají co hrát a hrají zatraceně dobře. Plus zdatně sekundují v Her ženská podpora (Viola Davis), v Him mužska (Ciarán Hinds), kteří oba hrají oba to samé, jen v genderových protipoléch. Ten nápad rozdělit to je solidní, ačkoliv spousta scén je prostě jen střihlých z opačného pohledu, ale OK, v rámci standartů dnešní doby to originální vcelku je. Them už ale prosím ne. (18.07.2016)

Ze začátku jsem se bála, že jsem nevhodně zvolila pořadí v jakém se na tyhle "doplňující se" filmy podívám. Nejdřív jsem viděla objektivní "Them". Přiznávám, že mi trochu vadilo, že toho "vím tolik" že vím co se děje (alespoň částečně) i z druhého úhlu pohledu a že vím co se bude (alespoň přibližně) dít dál. Pak jsem se přes to nějak přenesla, ale pokud jste teď přišli k tomu, že se chystáte pustit si jeden z těhle filmů, tak doporučuji začít jednou ze subjektivních verzí příběhu, pak tu druhou a onen objektivní si případně nechat až na konec. Protože platí od všeho trochu od ničeho pořádně- tak mi ted po vidění Him připadá Them trochu navíc a o ničem, takže zas na druhou stranu asi by mě to zklamalo, kdybych se na Them koukla až potom. Došla jsem k tomu, že Them pravděpodobně bude prostě "navíc" a že to chce vidět spíš ty subjektivní verze. (Her jsem ale zatím neviděla). Co se týče zpracování, opakovala bych to, co už jsem psala u Them i když možná tady vše působí trochu míň umělecky a trochu víc syrově. Him se mi určitě líbilo víc, ale zase ne o tolik, abych dala vyšší hodnocení. (25.02.2015)