Zvrácený

moje teprve třetí setkání s Noém a vzhledem k pověstí jaká tenhle film provází jsem přeci jen čekal trochu víc.Není to sice úplně špatný film,nápad je dobrý a v určitých pasážích je to hodně silná káva,ale jako celek to na mě prostě nezafungovalo...60% edit : poprvé sem viděl Zvraceného v pochybné pseudo dvd kvalitě, což mělo na celkový zážitek docela vliv. Teď sem se podíval znova na amazon prime s tím že už sem věděl do čeho jdu a víc sem se soustředil na detaily a dostal sem rázem jiný a mnohem nepříjemnější film než sem si pamatoval. Navíc mi nejspíš utekl úplný konec/začátek, který tomu všemu dal nakonec ještě další stašidelný rozměr...80% (02.05.2020)

No tak to je úlet, že jo? Ani nevím, kde se mi tam vzaly tři hvězdy, proč jich není pět a proč ne rovnou odpad? Na to, že jsem to chtěl po deseti minutách vzdát, jsem to dokoukal jako nic, ale vážně nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Tak tou naší zlatou střední cestou...tři hvězdy. (08.03.2007)

Nebojte, svět tak krutý není a kdyby, čas vše změní. Skvěle propracovaný hlavolam, možná až moc morbidní ale ku prospěchu filmu. Zásluhou nechutných scén mi ukazovák občas tancoval po tlačítku značícím funkci STAND-BY. Nestiskl jsem a film dokoukal až do začátku. (16.11.2007)

Nejhorší je, že se Vám to může stát kdykoliv. Nechutné, reálné, retrospektivní, ale zajímavé. (14.09.2008)

Nechuť se mne tenkrát zmocnila již při prvních scénách a vygradovala při pohledu na znásilnění a ničení. Zvedla jsem se a odešla - demonstrativně ve vztahu k režisérovi, který byl tak neinvenční a ubohý, že na mne chtěl zapůsobit svými přímočarými kameramansko-režisérskými fintami na čistě fyziologické úrovní. Nejsem přece deprivant ani debil, do kterého je nutné bušit kladivem pro dosažení alespoň nepatrné reakce. Mám city, rozum, fantazii a představivost. Uměním není zapůsobit na diváka útočíc na jeho smysly sílou tanků a raket a strkajíc ho nosem přímo do krve, ale schopnost dovést ho ke katarzi přes jeho vlastní duševně-mentální domyšlení, vidění a procítění. Dříve to režiséři uměli, dnes vylévají hektolitry krve, ale výsledek je skoro zcela opačný - zvrácená otupělost. ___ Ovšem rozlišuji mezi žánry a Tarantinovi a Rodriguezovi žádný teror exploatace nevyčítám, ba naopak. Hlavní je dodržovat pravidla hry. Noé je jednoduše porušil, primitiv jeden. A diváci, kteří jsou ochotní nechat se sebou tak lehce manipulovat, zapomínají, co je opravdový filmový kumšt. (27.03.2011)

Zajímavý nápad začínat s filmem od konce. To byl ale jediný pozitivní plus celého projektu. Šílená hudba, kde není slyšet vlastního slova, kamera která se točí kolem dokola, žádný statický záběr a pokud na to civíte půl hodiny v kuse, tak se vám chce blít. To už jsem měl jít radši na horskou dráhu a měl bych z toho alespoň nějaký zážitek. Ale určitě to nebude ten filmový. 15% (14.12.2012)

Gaspar Noe operuje s naprosto originální a podmanivou vizualitou, ale zcela selhává, když chce svým filmem sdělovat nějaké složitější - nedejbože filosofické - myšlenky. V Irreversible si proto dopomáhá přiznaným kýčem, V Enter the Void zase neuvěřitelnou doslovností, aniž by si uvědomoval, že tím ještě více odvádí pozornost od ideového obsahu k efektnímu povrchu. Když potom v Irreversible věnuje skoro celý záběr (zvláště vzhledem k tomu, že film vytváří iluzi, že je složen pouze z 13. obrazů) plakátu ke Kubrickově Vesmírné Oddysee s taglinem "Ultimate Trip", je mi z Noeho zbožného přání spíše do smíchu: Jeho Irreversible dosahuje minimálních myšlenkových přesahů, které by ho přibližovali ke Kubrickově genialitě. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že Bellucci nefunguje jako charismatická postava, ale spíš jen jako vnadná figurína, a že by film po všech směrech mnohem lépe fungoval, kdyby byl vyprávěn lineárně. (20.07.2015)

Jediné, co Noé/režisér dokázal bylo, že Noé/kameraman umí přetvořit do zdánlivého smyslu i nejhloupější a nejzvrhlejší nápady Noého/scénáristy... Prázdná a zbytečná bublina... (13.08.2008)

Řádná nálož sraček, jenže takových u kterých si človek uvědomý že film je, nebo by mohl být velmi reálný. Nasilí je zde podáno opravdu drsným způsobem a právě hodně reálně. Celek bohužel velmi kazí efekt zvrácenosti, kterým byl film natočen, tudíž vše podstatné a zajímavé sem se dozvěděl hned ze "začátku" filmu a "konec" už je jen takové vyprávění. Ale i tak se celkový závěr filmu ukazál jako zajímavý. Někomu, jako například mě může několik prvních minut připadat hodně zmatených. (17.04.2009)

zpočátku film působí jako těžká psychadelie, ale když si uvědomíte, že běží mementovsky pozpátku, tak do sebe vše začne pěkně zapadat. Většinou statická kamera nenechá nic divákově fantazii a neuhybá ani v těch nejdrsnějších scénách, což dodává filmu autentický a realistický háv. Do poslední části je to super jízda, ale poslední (tedy chronologicky první) část má jen jediné plus, a to je nahá Monica Bellucci - jedná se o zbytečné zpomalení ze zběsilého tempa snímku a rádoby šokující fakt, že Alex byla těhotná, mohl být řečen někde jinde... Nebo třeba vůbec. Jo a Vincent Cassel hrál pološíleného a zfetovaného manžela opravdu bezvadně! (08.05.2009)

Ne pro zvrácenost, která byla ve dvou momentech věru odporná. Odpad za debilitu snímku. Debilita byla cítit na každém kroku. Debilita natáčeného lidstva a bohužel i štábu. (20.02.2010)

Gaspar Noé dává na odiv svůj potenciál poněkud zvrhlým způsobem. Každopádně jeho jiná díla díky projekci Zvráceného budu vyhledávat a zaměřím se na ně. Z kamery jsem měla velký strach, ale na horší než tu Wingardovu už snad tento rok nenarazím, takže i za ní velké plusko. Nápad s filmem pozpátku se mi taky velice zamlouval, zezačátku. Tato myšlenka měla totiž zapřičinění velikou, ba ohromnou nevyváženost tempa, a za to strhávám tu jednu hvězdu. Nebýt tohoto nedostatku, řadil by se Zvrácený k nejlepším viděným filmům za poslední měsíce. Za zmínku taky stojí neskutečně brutální scéna, která mi vyrazila dech, protože něco takového jsem už dlouho ani v žádném hororu neviděla, a to jsem jich viděla sakra hodně. Smekám Noé. (23.05.2013)

Občas se zdá, že distributor filmu příslušný film neviděl, či se na něj nedíval pozorně. Každopádně Gaspar Noé chce převracet, ohýbat a rozměňovat. Schéma filmu, který je přehráván od konce po začátek není nový. A není to ani tak strhující jako Memento. A ani tak originální jako Happy end. Snad největší předností je kamera. Neklid, napětí a strach se pomalu mění v konečnou harmonii a počáteční soulad a štěstí. Jsou různé úhly pohledu, náhledu, výhledu, rozhledu, vnímání, porozumění a skutečností. Vším je to prostoupeno, vše je obsaženo, vše je vtáhnuto, vše je rozmělněno. Nezůstane ani naděje, vše pohltí neklid. Vnitřní i vnější. A čas, který neplyne, vše uchvátí, vše převrací, vše rozmetá. A zmizí nenávratně na neznámé místo v neznámé době. Za hlavní postavy jsou zde dva kamarádi: živelný Marcus (zajímavý Vincent Cassel) a zdánlivě klidnější Pierre (zajímavý Albert Dupontel). A hledání, tápání, ptaní, běsnění, běhání a poslední chvilka rozkoše v čase souznění. Hlavní hvězdou filmu je Alex (šarmantní Monica Bellucci), partnerka jednoho a manželka druhého. Život dostává jasné kontury, nebýt až cynického běhu času. Z dalších postav: psychopatický násilník a sadistický bisexuál Le Tenia - Roup (Jo Prestia), ochotný pomocník při hledání Mourad (Mourad Khima), jeho kumpán Mick (Michel Gondoin), nešťastný taxikář (Fesche), či transvestita a prostitut Concha (Jara-Millo). Idyla může být pouhou iluzí, iluze se může stát noční můrou, rozčarování dokáže ničit harmonii. Náhoda, nehoda, tragédie, otřes, rozvrácení, roztřesení, tíseň. Posloupnost, rozmazanost i zničení. Neúnavné kladení otázek a dychtivá snaha po odhalení pravdy nemusí přinést klid a pochopení. Na každou odpověď neexistuje otázka, na každou otázku nemusí být odpovězeno jasně a upřímně. Vše je v moci faktoru cynické náhody a nakonec i pohřbeno pod nánosem šedého tepotu času. Roztřesené, mihotavé, kluzké, těkavé. A přesto plné vzdechů života. (19.06.2016)

Zvrátené, osobité, špinavé a na konci čisté, umelecké. (28.04.2008)

Tenhle film mě hluboce zasáhl. (08.02.2009)

Natočené odzadu?...ale prosím vás, to už tu bolo(memento)...zvláštny kamera? vôbec ma neoslovila, skôr naopak, niekedy mi bolo z nej zle . Drsnosť a autenticita scén je síce značná, ale pri dĺžke záberov to aj tak vyšumí. Noé sa snažil o niečo prelomové, možno sa mu to podarilo, ale nie u mňa. Krása Moniky Belluci sa však nedá vytknúť. (13.01.2012)

Tak tento film určite nemusím vidieť dvakrát. Násilie v ňom zobrazené pôsobí skutočne realisticky a na mňa to malo účinok ako rana kanadou do hlavy... Tá Belucciová má asi rada keď ju bijú a ponižujú - nedávno Malena... (01.07.2004)

Sestup do pekla mužské sexuality, sestup k jeho zvířecí podstatě, sestup do recta mužství. Ženy, líbíme se vám takto obnaženi? Hrajeme si způsobně a civizovaně každý večer na zvířátka (večírky, drogy, sex a alkohol), dusíme v sobě predátora, a občas to nějaký zakomplexovaný chlap nezvládne a musí si dokázat, že je tím velkým zvířetem, pánem tvorstva. Ze společensky tolerované hry na zvířátka, opakované každý večer v posteli či na večírku, se stává "irréversible" proces a z "bezpečného" města jen najednou nebezpečná džungle, kde stačí chybný krok...A pak je tu ještě jeden "irréversible" proces, co se týče sexuálních vztahů mezi mužem a ženou, a i ten ukončuje tu hru, ovšem tím, že zvyšuje počet lidí na zemi a mění hru v odpovědnost (the ultimate trip). (06.10.2010)

Zvrácený je působivé Memento brutálního násilí, které s sebou nese hluboké následky a nemusí být jen násilím fyzickým. Scéna v podchodu u mě osobně vyvolala nefalšovanou žaludeční nevolnost. (09.11.2010)

Nevím, možná už jsem nějaký otupělý, ale mně tento film zase tak šokující nepřijde. Pravdou zůstává, že příběh je dost neobvykle pojatý a zpracování docela "hardcore." Nicméně pořád ještě v normě únosnosti. Nejvíce znepokojující je hned začátek filmu (a znásilnění přibližně v prostředku), postupně se tempo zpomaluje, kamera se přestává klepat a závěr je skoro až romantický. Jako celek ve mně film vzbudil celou řadu pocitů, a nesmím zapomenout pochválit výkon Monicy Bellucci, které byla role šita přímo na míru. (21.01.2005)