Ivanovo dětství

Ivanovo dětství. Podle názvu by si člověk řekl, že celý snímek se bude točit kolem chlapce (podobně jako Jdi a dívej se) a uvidíme dokonalý obraz toho, jak válka poznamenala dětskou tvář a psychiku. Částečně tomu tak bylo, ovšem mnohé scény jsou tu jako vytržené z jiného filmu, což způsobuje, že jsem se jako divák absolutně nesžil s malým Ivanem. Zdlouhavé záběry byly zpočátku fajn, ovšem později už začínaly nudit. Úvodní záběry, které ukazují nádherný kontrast (doslova ráj X peklo), byly opravdu vynikající. Celkově však zklamání, proto jen 3*. (03.04.2011)

Sice pouze 95 minut, ale ukrutně nudných. Nekonečné záběry na břízy, bažiny, pak zase na břízy, ruského vojáka koukajícího nad vodkou někam do pryč a pak zase břízy:-) Tak jistě, trochu přeháním, ale totální vizuální deprese, která není podpořena nijak zajímavou zápletkou, mne moc nebere. Film nemá téměř žádné tempo, přestože prostředí války v tomto směru dává režisérovi obrovské možnosti. Byla by to myslím o dost zajímavější podívaná, kdyby se Tarkovskij soustředil výhradně na postavu Ivana a nerozehrával např. zbytečnou milostnou zápletku dvou vedlejších postav. Pár scén, jež divákovi poodhalí psychiku malého Ivana a jeho vnímání světa po strašných životních zážitcích, jsou totiž to nejlepší na celém snímku (např. Ivanova představa jak se mstí Němcům, jeho vzpomínky z dětství kontrastující s válečnou realitou, prohlížení obrázků v německé knize...). Také konec je poměrně zajímavě ztvárněný, ale jinak nuda nuda šeď šeď. Ty 3 hvězdičky jsou možná až moc... (20.07.2005)

Pro mne bezchybné...velmi silné psychologické drama. Sugestivní, mistrně nasnímané a zrežírované, excelentně sehrané. Osud jakéhosi Ivana, jednoho z miliónů, kdesi daleko na východě. Příběh dítěte, které vzpomíná na dětství. Stejně, jako dává režisér Ivanovi možnost zasnít se, na chvíli utéct, tak vybízí i diváka k vlastní představivosti. O bezcitnosti války...nacistické zrůdnosti...o (ne)lidskosti v člověku. (24.08.2016)

Tento film mě hned na začátku omráčil naprosto úžasnými záběry kamery - těmi jsem se následně mohla kochat po celou dobu až do úplného závěru. Snad největším kladem snímku byl pro mě představitel hlavní postavy Ivana - chlapce, jehož krátký život krutě poznamenala válka. Roli malého klučiny, který poté, co mu fašisté zavraždili matku, uvnitř neuvěřitelně zestárl a stal se samostatným sebevědomým "mužem", který už v životě nemá co ztratit, sehrál Nikolai s takovou samozřejmostí a tak neuvěřitelně vyspěle, že jeho herectví mohu s čistým svědomím označit za jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděla - smekám! . . . . . Ačkoli zbytek filmu je vesměs takový "nijaký", místy s nehodícími se scénami (se zdravotní sestrou) a celkově poněkud chladný, myslím, že za něj, za úžasnou kameru a za naprosto excelentní herecký výkon Nikolaie Burlyayeva snad mohu odpovídající 3,5* s přimhouřením obou očí zaokrouhlit nahoru. (06.11.2006)

určite to bol zážitok aspoň čo sa vizuálneho poňatia týka, ktoré bolo moc progresívne a nápadito zakomponované do tejto snímky k tomu prispeli aj snové sekvencie a upútal aj rázny výkon mladého herca stvárňujúceho Ivana (Nikolaj Burljajev), jedinou malou nevýhodou je že samotný príbeh nemal patričný dopad na diváka. /videl v kine: 60%/(filmový festival Cinematik Piešťany 2015) (15.09.2015)