poster

Zrcadlo

  • Sovětský svaz

    Zerkalo

  • Sovětský svaz

    Зеркало

  • Slovensko

    Zrkadlo

  • USA

    The Mirror

  • Kanada

    The Mirror

  • Austrálie

    The Mirror

  • Velká Británie

    The Mirror

Drama / Životopisný

Sovětský svaz, 1975, 107 min

  • Hellboy
    ***

    Je mi úplně jasný, že chyba bude spíš ve mně, ale Zrcadlo mě (stejně jako všechy další Tarkovského filmy) neuchvátilo ani neohromilo.. Fakt bych u toho chtěl zažívat ty pocity, co lidé, kteří tomu neváhají dát 100%, ale nejde mi to. Je to prostě princip vyprávění, který mě nedokázal zaujmout.. S Tarkovskym nejsme na jedný vlně:)(3.6.2008)

  • AGAMENON
    *

    Toto dílo má být nejosobnější dílo uměleckého boha Androšky Tarkovského, má vypovídat o hlubokých citech, jež choval ke své předrahé matince. Tady přiznávám, že jsem se cítil být krajně limitován, neboť jde o cit, který jsem v podstatě nikdy nezažil, ale poté co jsem jeho „láskyplný výlev“ citů zhlédl, tak jsem své obavy přehodnotil. To že děj příliš smyslu nedává, to mne nepřekvapilo (který Tarkovského film ho taky dává, že?), to že rusáci zmateně pořád něco blábolili, to už vůbec ne, jen jsem čekal (a nedočkal) na vyjádření citů k matce. Spíše zde autor prezentuje svůj postoj k ženám a rozhodně se nejedná o nic moc lichotivého. Po celý snímek mi pořád tanula otázka, které jsem nezbavil ani po titulcích. Nebyl vypravěč (Tarkovský) schizofrenik? Rozhodně tomu spousta věcí nasvědčovala, ale na druhou stranu aspoň vím, proč Lars von Trier dedikoval svého Antikrista, zrovna tomuto autorovi. Že jeho filmy nejsou pro obyčejné lidi? Toť hrubě chabá výmluva jeho uctívačů. Prý se díla Andreje Tarkovského nemají analyzovat, aspoň dle slov jejich autora. Velmi pěkné od filmového tvůrce, co si budeme nalhávat, moc takových rozhodně není. Jen mi pořád na mysl tane otázka. Proč je tedy vykládají, proč porušují svaté přání jejich boha? To vypadá jako ideální téma na analýzu. P.S. Rozhodně by mne velice zajímala její reakce na synův opus, pokud tedy ještě byla mezi živými.(28.10.2010)

  • Webb
    *****

    Zrcadlo, jehož symbol je umístěný nejen v mnohovrstevnaté spleti filmového jazyka. Ať už se jedná o Tarkovského estetiku, konstrukční postupy, nebo významové roviny vyobrazení samotného zrcadla v různých podobách. Co se stane když pohlédneme do zrcadla? Co spatříme a co z něho vyčteme? Velice existenciálně hluboký film s duchovním otřesem. (Mosfilm) (Čb. barevný /// Produkce: Erik Waisberg /// Scénář: Alexandr Mišarin, Andrej Tarkovskij /// Kamera: Georgij Rerberg /// Hudba: Eduard Artemjev)(7.11.2010)

  • -Ravee-
    ***

    Po uhrančivém Stalkerovi a těžko proniknutelném Solarisu, který jsem docenil až značnou dobu po zhlédnutí, jsem sáhl po Zrcadle. A nebyl to tah zrovna šťastný. K alespoň náznaku pochopení toho, co se v Zrcadlu děje, mi totiž chyběl nejen přehled o ruské literatuře, dějinách a kultuře, nýbrž především 500 stránkový manuál k Tarkovského psyché, který by mi mohl trochu pomoci k rozkrytí hluboké symboliky nejasné mozaiky asociací a vzpomínek z nejrůznějších období a stavů. U Stalkera jsem se sice také topil, ale byl jsem fascinován od začátku do konce a nakonec jsem si dokázal utvořit alespoň hrubé povědomí o poselství filmu. Tady jsem jen pokukoval po hodinkách. Nemyslel jsem si, že to někdy řeknu, ale u Zrcadla chybí tvrdá ruka producenta, která by Tarkovského uměleckou svobodu trochu přiškrtila..(16.3.2015)

  • Volodimir2
    **

    Zrkadlo je jeden z najťažších filmov, ktoré som videl. Lákadlom pre mňa bol Tarkovského film Ivanovo detstvo, ktoré som hodnotil najvyššou známkou. V Zrkadle je to opäť zásah do 2. svetovej vojny, ale už nie v takom meradle ako u Ivanovho detstva.V podstate ide o jeho autobiografiu, rodičia sa mu rozviedli a on ostal silne citovo fixovaný na oboch rodičov. Po rozvode žil s matkou a sestrou v Moskve, ale vojnové roky 1941 až 1943 prežil na vidieku v Jurjevci a práve motívy z tohto obdobia svojho života premietol do filmu Zrkadlo. Okrajovo sa zmieňoval o všetkých udalostiach, ktoré ho míňali v období dospievania. Celá vojna sa mu premieta v hlave cestou otca, ktorý sa periodický zjavuje. Začína sa to Španielskou revolúciou, cez blokádu Leningradu, útok na Moskvu až do celkového víťazstva ale vrátane aktivít Sovietskeho zväzu v Maovej Číne, ale všetko je napísané a vyjadrené veľmi neurčito, nejasne. Predovšetkým z dôvodu rozhádzaných Tarkovského obrazov a zrkadiel dávam tomuto filmu slabé 2 zrkadlá.(5.10.2016)

  • - Dokumentární záběry v bahně se brodících vojáků zachycují přechod sovětské armády přes zátoku Sivaš. „Skoro nikdo se odtud nevrátil," píše Andrej Tarkovskij v knize "Zapečetěný čas". „Po nějaké době jsem zjistil, že válečný kameraman, který natočil zmíněný materiál, zahynul téhož dne, během kterého svým filmem pronikl s ohromující silou do podstaty událostí kolem sebe." (Carodej_pes)

  • - Sovětské úřady označily film za nesrozumitelný a povolily pouze omezenou, nekomerční distribuci. (raininface)

  • - Pro efekt větru vlnícího obilí byly použity dva vrtulníky. Stály za kamerou a na příkaz Tarkovského spustily rotory. (džanik)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace