Muž, který se mi líbí

Milý, sladce romantický příběh, který na konci zanechává jistou příchuť hořkosti a pocit smutku. Příběh tisíců zamilovaných a okouzlených náhodnou známostí, tak jak se to v životě stává. A konečně také příběh o nenaplněných touhách a přáních jedné mladé ženy a jednoho nezodpovědného muže. Vynikající herecké výkony Annie Girardotové a skvělého, pro tentokrát "neakčího" Jean-Paul Belmonda nabízejí příjemnou zábavu a pěkný divácký zážitek. Jean-Paul, jak ho neznáme a Annie, naopak taková, jak ji známe z mnoha hereckých rolí. Příjemná a zábavná, ale tentokrát navíc trošku naivní, jako každá žena, která od života čekala víc než dostává. V tomto filmu se vzácně setkali dvě velké herecké osobnosti francouzské filmové školy. Je jistě škoda, že takových společných setkání Girardotová - Belmondo ve francouzském filmu nevzniklo více. Vynikající český dabing s Jiřinou Galatíkovou a Jiřím Krampolem dodává snímku ten nejvyšší možný lesk. (27.06.2009)

Netypické spojení hereckých osobností v jednom filmu – sukničkáře a rošťáka J.P. Belmonda a představitelky především osudových žen Annie Girardot. Spojení je to více než příjemné. Šarmantní Henri (Jean - Paul Belmondo) přijíždí do Los Angeles na pozvání svého přítele, který jej požádal, aby napsal hudbu k jeho novému filmu. Na natáčení se setkává s nenápadnou a půvabnou Francoise (Annie Girardot). Ze začátku se pouze setkávají pouze pohledy. Později se setkávají na rybářském výletě, na který jsou pozváni. Postupně to mezi nimi začne jiskřit. Jejich zdánlivě nezávazný vztah začíná pro oba najednou znamenat víc a oba si to uvědomují. Henri již dokončil svou práci v L.A. a měl by se vrátit za svou ženou do Říma, ale rozhodne se zůstat s Francoise, která má pár dní volna mezi natáčením v New Yourku. Oba spojuje nejen francouzský původ, ale také téměř stálá osamělost a odloučení od svých partnerů. Vydávají se na bláznivý výlet po státech, který si oba užívají. Jako černý mrak se nad nimi začíná vznášet těžké rozhodnutí, zda spolu zůstanou a rozvedou se nebo vztah ukončí. Moc pěkný filmový příběh, který se mi opravdu líbil. (29.12.2008)

Hořkosladká spanilá jízda herečky Françoise a skladatele Henriho, kteří se potkají v New Yorku při natáčení jakéhosi filmu, jehož děj se do filmu prolíná. Ano, zní to poněkud nepřehledně, ale ono to sem tam nepřehledné je. Když Henri konečně Françoise sbalí, vyrazí spolu na bláznivý výlet po Americe, bez cíle, jen se svou stejně bláznivou zamilovaností. Chvílemi z plátna dýchá taková pohoda a bezstarostnost, že jsem měla pocit, jako bych byla s Jean-Paulem a Annie skutečně na dovolené. Stejně silné jsou ale i vážné momenty, kdy kamera v dlouhých detailních záběrech zachycuje smutnou tvář křehké Françoise, v níž se pere zodpovědnost s citem, který pomalu přerůstá hranice náhodné známosti. To Henri se dilematy moc nezdržuje – většinu času nic neřeší a s nadšením malého kluka si užívá každý okamžik. V době uvedení se tento snímek nesetkal s velkým ohlasem, i zdejší hodnocení jsou rozporuplná. Za sebe ale můžu říct: je to film, který se mi líbí. (29.04.2016)

Na jedné straně ženatý muž, dělající filmovou hudbu (J.P.Belmondo) na druhé straně vdaná žena, herečka (Annie Girardot). Oba mladí, atraktivní hledají k sobě cestu společného šťastného žití, oba mají sklony k nevěře, oba si rádi užívají ... zda - li se dají dohromady, na to si musíte počkat až do konce. Celý film je dělaný stylem "Muž a žena", kde hlavním naplněním filmu je užívání si dvou mladých lidí a kde děj je odsunut na druhou kolej. (06.07.2009)

Film, který se mi příliš nelíbí... 1) Bez skvěle vypadajícího 36letého Belmonda s krásnou hebkou pletí a 38leté Annie Girardotové by se snímek potácel někde na hranici mezi odpadem a jednou hvězdičkou. Důvodem jsou tuctové dialogy a především pomalé zdlouhavé scény, vypointované za dvojnásobně dlouhý čas, než považuji za případné. Skvělých posledních deset minut na věci nic nezmění. 2) Překvapuje mě letadlo PanAm letící z Říma do Nice (!). Že by Američani měli práva na přepravu po Evropě? (27.12.2013)