Hlavně v klidu!

Byla by to podprůměrná ne/komedie, kde Delon jezdí na mopedu v dlouhých záběrech po mořské pláži (bez zjevného důvodu) a věřící na něj dlouze tupě čučí, když dostává různě odstupňované hysterické záchvaty na kazatelně. Případně se pere s námořníky ve stylu Buda Spencera a Terence Hilla. K smíchu nebyla jediná scéna. Co však hodnocení ještě srazilo, byl příběh. Delon svou bývalou manželku fackuje, nadává jí, různě jí vyhrožuje, její současný manžel se chlubí tím, jak nakopal několika holkám, které pásl, některým vypálil za „zlobení“ cejch…. A bývalá žena Delona stále miluje, vše dělá jen pro něj, aniž on by projevil jediný náznak jiného citu než žárlivosti a jiného chování než brutality. V dramatu by to možná prošlo, ale v jakože komedii? Ani omylem! SHRNUTÍ: Nuda u násilí vydávaného za legraci. (08.02.2023)

Bujará komedie-fraška dokazující mnohostrannost Delonova talentu, krásu jeho někdejší ženy a zajímavá úskalí katolické církve. Delon by se zřejmě neztratil ani v zlatém věku americké grotesky. Humor je to přes veškerou bujnost francouzský (biskup, který si vaří guláš, to je opravdu nevšední gag. Film i zážitek je to v každém případě opravdu nevšední. (04.02.2023)

Zcela průměrná francouzská komedie z prostředí přímořské venkovské farnosti založená na prapodivné a nevěrohodné báchorce. Delon je v roli komediálního kněze zcela toporný, beznadějný a křečovitý. Místy až ztřeštěné scény střídá patetická až zádušní duchovní hudba. Bohužel v tom nevidím nic příjemného, ani scénář. A to ještě velmi nevhodně zvolený dabing České televize a nedivím, se že tento film není ani moc vysílán. Koukatelnost toho snímku drží snad jen režie J. Deraye, který dává filmu alespoň tu "filmovost" (02.11.2011)

Alain Delon na mě vždy působil jako člověk, který se bere hrozně vážně a nemá smysl pro humor. Není mi ale úplně nesympatický a na většinu jeho krimithrillerů do poloviny sedmdesátých let, které většinou měli na starosti ti nejrenomovanější francouzští scénáristé a režiséři sedmdesátých let, se opakovaně rád dívám. Hlavně v klidu! je ale komedie a na herci, který se proslavil chladným vytupováním, je vidět, že se do komediální polohy kněze, který najde svou domněle mrtvou manželku, vyloženě nutí a není mu přirozená. Delon se tímto snímkem sám chtěl vymanit z gangsterské škatulky, moudře však pochopil, že přes komediální pole jeho cesta nevede, vrátil se k vážnějším žánrům a odlehčenější polohu nasadil úspěšněji v sebeironických rolích ve filmech Kdo nastaví kůži a Poloviční šance. (07.04.2013)

Tak tohle nemělo chybu. Alain Delon v komedii je tak trošku  vzácný úkaz, ale tady mě neskutečně bavili, především jeho vnitřní nebo i vnější monology. Chlapík, který se stáhne po umrtí své ženy do kláštera, aby velmi záhy zjistil, že jeho mrtvá žena není až tak mrtvá a usmyslela si, že svého Alánka chce zpět a nějak jí nevadilo, že je vdaná za nějakýho bambulku. Alaina všechny tyhle informace hodně rozloží a tak jednu chvíli před ženou utíká, v jiný kvůli ní rozmlátí celej bar a v jiný rozjímá s církevním otcem "Mají ženy duši, otče?" "o tom nechali kněží hlasovat a vyhrálo, že ano." "aha" "ale bylo to těsné 302 pro a 300 proti." "takže stačily dva hlasy a byly zvířata? " "ano" "a nemohlo by se hlasovat ještě jednou". Prostě pompézní dialogy a krásně komický náhled do chlapovi duše ze kteoru cvičí ženská. Navíc Alain a jeho ex v hlavní roli maj mají mezi sebou neskutečnou jiskru a něco mě říká že se vysloveně protlemili natáčecíma pauzama. (08.02.2023)