Tonari no Kaibucu-kun

Moc se mi to líbilo. Nechápu, jak se to povedlo, že mě v šódžo ani jedna postava nelezla na mozek, ale povedlo se to. Nebyla tu postava, která by mě štvala, a v rámci žánru je to co říct. :-) Nebylo to ploché, charaktery někam směřovaly, nebály se omluvit, navíc bylo krásné, že se chovaly lidsky. Starých zvyků se nezbavíš, ani když máš někoho rád a snažíš se, abys ho neztratil. Haru to zná, ale když se člověk dívá, nabývá nutně pocity, že takoví jsou tam všichni. Především Šizuku. To ona pro mě byla tím nejzajímavějším charakterem z celého anime - objevování pocitů, procházet si novými situacemi; to právě u ní bylo velmi dobře ztvárněné. Navíc Haru nebyl jen zamilovaný bouchač, takže to z Tonari no Kaibutsu-kun dělá už v základech něco lepší, něco sympatického. Když k tomu připočtete nové kamarády, všechny postavičky, které se kolem nich motají, vyjde vám velmi plastické anime, na které je radost koukat a nechat se bavit (a že jsem se díky povahám hrdinům zasmála). Navíc animace je pěkná, líbivá. Bohužel mě dost štve, že si musím počkat na pokračování: jsem zvědavá i na ostatní (jen ten Nagoja mě moc nebere :-D). Kdo jsou, co v nich je? Samozřejmě anime to není dokonalé, sem tam byly scény, které mě nikterak neuchvátily, ale třináct dílů je jen takový dortík, takže se to dá krásně slupnout. Slabší 4*. (07.02.2013)

SPOILERUJI Nejdřív se mi to jevilo jako romance o dvou sociopatech, kterým vzájemný cit pomůže k sociálnímu začlenění. Ale ani jeden z nich se nezměnil. Shizuku zůstala emočně plochá, Haru stále řešil své nezvládnuté emoce násilím (dokonce i vůči Shizuku, a ten útok na ustrašenou školní předsedkyni už byl vrchol). I jejich milostný vztah jakoby se rozplizl a z neustálého: Mám ji rád/nemám ji rád, Mám ho ráda/nemám ho ráda, mi nakonec připadalo, že spolu tak nějak ze setrvačnosti zůstali. Takže je to příběh dvou reálných psychopatů, kteří se ani vzájemně nijak nepodporují. Uznávám ale, že to byly charaktery originálně napsané._____ Docela dobře seriál ztvárnil rodinné zázemí a další důvody, které formovaly pokřivené charaktery ústřední dvojice. Jediná další postava, která byla trochu prokreslená, byla pohledná spolužačka, ostatní jen statovali jako jednorozměrné figurky. Kohout mě pěkně štval. SHRNUTÍ: Romantika pojatá jako vztah dvou psychopatů? Proboha, na jaký život Japonci připravují své mladé dívky? (24.07.2019)

Opravdu nevím, jak je možné, že v jedné sezóně se objeví dva seriály, v nichž hrdince zásadním způsobem změnila život smrt "třídního" králíčka a izolovala je od kolektivu. Obě nyní proplouvají osamoceně životem, aby náhle vpadnuvší láska otřásla jejich nedůvěrou v lidskou dobrotu a umožnila jim získat nejen chlapce, ale i řadu kamarádů a kamarádek. Je s podivem, jak obě dívky snadno, ba okamžitě získají návyky, které je pasují do rolí rádců stran důležitých životních rozhodnutí. Obě lásku získají nečekaně, beze snahy, obě neustále trpí pochybnostmi, které musí asi být děsně otravné, leč chlapci je neúnavně rozptylují. Ty oscilace máměrádanemáměrádamáměrádnemáměrád by snadno vyhladily kopretinovou louku. +++++ Tonari no kaibutsu kun mi je proti Sukitte ii na yo o malinko bližší, neboť i před značnou abnormalitu hrdinčina milce Harua, danou jeho poruchou sociálního chování, mívá tento alespoň celou škálu nálad oproti běloprincovskému psíku, který odevzdaně má rád všechny a miluje jen ji. Alespoň tak pochyby o lásce vycházejí z vad, které oba protagonisté mají, namísto vlezlého komplexu méněcennosti ze Sukitte, který musí tamní ideál neustále zahánět. Navíc značnou zploštělost charakterů poněkud mírní komediální momenty, a to i přes jejich průměrnost. Končím po osmém díle. (24.11.2012)

Nejlepší romantické Anime roku 2012. A to zdaleka. Důvod ? Ten je vlastně dosti prozaický. Vedle poměrně slušného množství pozitiv je tu jedno naprosto zásadní. Tím je napsání charakteru hlavního hrdiny. Konečně tu není romantickým duším dnešních otaku překládán kluk, který se buď chová jako idiot a úchyl anebo naopak jako tupá variace na Mirka Dušína. Jedná se o překvapivě barvitý charakter, který svým rozpolcením, nejednoznačností a sympatičností poměrně spolehlivě táhne celé Tonari no kaibutsu-kun. ------ Ten, jež je ve větách minulých vzpomínán se jmenuje Haru, má problémy ve škole a díky tomu, že pro ránu nejde daleko pak tu samou instituci na vzdělávání dospívajících japonců přestane navštěvovat. Život se s ním navíc skrz problematickou rodinu nemazlí a jen přispívá k tomu, že Haru se uzavře sám do sebe. To se děje až do dne, kdy potká sympatickou a pravda, poměrně přitažlivou, šprtku Shizuku. Do ní se zprvu zakouká a později zamiluje a začíná tak jeho cesta jednak k otevření sebe sama světu, ale hlavně otevření se samotnému divákovi. Haruova cesta obrození je ze začátku lemována různými pokusy hnědovlasou tsundere Shizuku sbalit. Jestli se mu to povede a jestli si poté Shizuku udrží a jaké vůbec problémy mu, teď už vcelku přívětivý, život přichystá, prozrazovat samozřejmě nebudu jen zmíním, že o zábavu nouze ani omylem nebude. ------ Jak jsem již dříve napsal, zdaleka nejlepší postava je Haru. Zprvu věčně naštvaný a do sebe zahleděný rváč se díky lásce mění ve vcelku racionálně uvažujícího mladého člověka. Ikdyž je pravda, že se mu to dík předchozímu životu na okraji společnosti nedaří pořád a občas ani pořádně. Nicméně z toho často klíčí poměrně vtipné situace, takže tohle seriálu přičítám k plusům. U jeho ženského protikladu si musím trošku postesknout, že by si zasloužil o něco barvitější vykreslení. Jasně, charakter tsundere k seriálu logicky sedí, protože Haru se hnědovlasé krásce Shizuku snaží dostat pod kůži a kdyby Shizuku povolila hned napoprvé, tak by scénář neměl docela dlouho o čem vůbec vyprávět. I navzdory logice bych Shizuku uvítal o něco zajímavěji napsanou. Ostatní postavy jsou veskrze fajn a jako rušivý element bych neoznačil žádnou z nich. ------ Animace je silně nadprůměrná, rovněž hudba často více než dobře doplňuje, jak vážné tak odlehčené momenty a zamrzí snad jen slabší ending (OP se povedl). ------ V rámci konečného sumáře budu pozitivní, podobně jako je laděný vlastně celý seriál. Jde o výbornou záležitost, která dokáže zahřát u srdce stejně tak jako pobavit nějakým tím fórem. Rozhodně doporučuji všem, kdo mají romantická Anime jako jeden z hlavních směrů zájmu. Obsahuje sice pár chybek, ale ty jsou v konečném součtu vlastně úplné prkotiny. Čisté 4*. (15.12.2012)