Čúnibjó demo koi ga šitai!

Na první pohled obyčejné romantickomediální slice of life okořeněné krásnou animací soubojů typických spíše pro nějaké JRPG nebo shonen. Jakmile člověk ale začne přemýšlet o tom, proč se to děje (a vyhledá si, že pojem Chunibyo jako takový je i na Wikipedii), dostává to novou rovinu. Je dost možné, že jste si prošli tím samým. Rikka pro to má důvod svůj. Je zároveň vynikajícím rozhodnutím to, že seriál zařadil i další postavy s tímto syndromem, každou s trochu jiným syndromem i přístupem k němu. Stejně důležité (a zábavné) jsou i postavy bez něho, jmenovitě zejména absolutně chill postava Kumin a takový skoro protipól je sestra Rikky Toko, ta zase se svojí naběračkou má zero chill, na druhou stranu jakožto dospělý rodinný příslušník bez syndromu Chunibyo je to zcela pochopitelné. Na druhou stranu ale člověk chápe i Yuutu, a jeho přístup ke hrám Rikky je rozhodně v kategorii "couple goals". Navíc - pokud svými deziluzemi nikomu neubližuje? Proč si nudnou realitu trochu nepřikrášlit? Možná pokud do toho nezařadíte skluzy jak když ve fotbale úmyslně chcete dostat červenou kartu. Ale takto animovaně je to neskutečně zábavné. Pro fanoušky Megumin z Konosuba téměř povinnost, jen tady to jde víc do goth stylu. (10.03.2024)

Chūnibyō je záhadná nemoc, která infikuje studenty uprostřed jejich puberty. Můžeme jí poznat tak, že nakažení jedinci náhle získají (nebo si to alespon mysli) nadprirozene schopnosti! Hlavní hrdina této komedie je čerstvě vylečen a raduje se, když může nastoupit na novou školu, kde ho nikdo nezná, avšak k jeho smůle potká dívku u niž je tato nemoc v plném proudu a jako by toho nebylo málo, dívka se od něj nechce odtrhnout! Po prvním díle mužu říci jen, že anime vypadá lehce ujetě, což není na škodu. Několikrát jsem se zasmál a ženské heroině musím přiznat značnou dětisnkou roztomilost. Hodnocení jako takové budu upravovat, tudíž ho neberte příliš vážně. (08.10.2012)

„Já jsem ta nejvyšší eminence, hlava všemi mastmi mazaná, vždy ostrým perem vládnoucí, dechberoucí básně tvořící, dokonale výstižné komentáře vždy píšící, transcendentní snové výjevy kreslící, srdce krásných žen svými písněmi jímající, bujnou, velmi hustou kadeří se chlubící, na měkkých a pohodlných ložích spící, svůj pokoj si vonnou svící zpříjemňující, jen ty nejvybranější plody života pojídající, nejsladší nektary popíjející a všemu plebsu od Horní Dolní až po Babovřesky vládnoucí, a tak vás teď všechny porazím svou ultragigahyperdupersuperkalifragilistikexpialidózně ohromující technikou Devítimocného štítu Magnuse Osmirohého ze Sedmihradských hor, jež šestiocasí mravenci na pětiwattových čtyřkolkách třikrát denně dvojmo objíždějí!” – Že jste tuto snůšku keců psanou přízračně pro nemoc čúnibjó dočetli do konce s otrávením? Nu, já vás chápu, neb s podobným otrávením jsem postupem času sledoval a poslouchal čúnibjúící Rikku. Nemám víc co říct, předchozí souvětí nechť mluví za vše. Dvě hvězdy. (19.01.2014)

Já jsem Subjektiv, Všeznalec Anime - SUPEROTAKU, zahubím tě svým MEGA TEMNÝM ODPADEM! Bych teda řekl, kdybych trpěl čúnibjó já. Ostatně bývalý DARK FLAME MASTER Togaši míval podobnou prupovídku, leč poučen sociálním vyloučením, jež jediné si svou snahou být nebetyčně cool vysloužil, mění přístup k životu. V nové škole nová imidž, noví lidé, normálno s normálními kamarády, možná i normální dívkou, o to by rád usiloval. Leč všemožné okolnosti přinášené dosud čúnibjící, v pubertálním snu o kakoi a sugoi žijící Takanaši mu budou házet klacky pod nohy tak usilovně, že se bude mít co ohánět, aby nezakopl do svých temných plamenů minulosti. +++++ Možná překoná nástrahy té otravné periody dospívaní, zcela jistě však lapí diváka do ostnů generických harémovek, které se mu omotají kol kotníků a budou jej při prodírání drásat do kotníků nudou a trapnem. Ta banda žen se již kolem Togašiho kupí i s obvyklým přicmrdávačem, už spolu zakládají klub a společně jej vhání do situací, které indikují formálními prvky, že mají být legrační, leč jen zřídka se jim skutečně zadaří se takovými stát. Není o co stát. Jedno zda užívají hrdinčino třeštění či hrdinovo zoufalství a stres. Je to děs. Ačkoliv...pro mě jen zhruba dvojhvězdičkový, ke rvaní vlasů je ještě daleko. Končím po třetím díle. (22.10.2012)

Zatiaľ mám prvú časť za sebou a musím sa priznať, že animácia ma naozaj nadchla. Postavy sú naozaj krásne nakreslené, Rikka je úplne perfektná, neviem prečo ale mám slabosť na hlavné postavy dievčat s páskami cez oko. Asi za to, že sú také tajomné a strašne sa mi páči to spájanie s mágiou. Prvá časť naozaj pobavila, zatiaľ to vyzerá, že táto anime je presne moja šálka kávy. A ako tak rozmýšľam, chorobou chuunibyou som si prešla asi aj ja, ale ja som bola špiónka. 7. epizóda ma teda riadne dostala a priznám sa, že mi pri nej tiekli slzy. Posledné časti boli skôr taká citová záležitosť a všetko okolo syndrómu išlo bokom, ale vôbec mi to nevadilo. Ten útek z reality do sveta fantázie bol proste krásny. Rada by som prežila také časy znova. A najviac sa mi páčili tie scény kde bol ukázaný svet fantázie a hneď na to realita. To ma vždy rozosmialo. Super 5* A samozrejme, že Rikka a Dekomori pre mňa naj postavy. (14.05.2013)