Neuvěřitelný zmenšující se muž

The Incredible Shrinking Man dává ukázkově na prdel všem zeleným plátnům současného filmu a díky době svého vzniku podnítí diváka k zamyšlení a neskonalému obdivu nad tím, jak vlastně všechny ty úžasné triky prováděli. Vizuální stránka je obdivuhodná, ale to, jak všechno působí tak realisticky, je neuvěřitelné. Při sledování jsem žasla nad propracovaností jednotlivých scén a tím, jak dokážou být napínavé, ani jsem nedutala a čekala, jaký bude další krok "malého muže", a jak vše nakonec dopadne. Finální střet s pavoukem je vrcholem filmu a já tak zhruba odhadovala, jak velký asi musí být, podle pasáže, kdy se sápe na krabičku od sirek a říkala si, co za obrovskou potvoru to tam ve sklepě mají:) Samotný závěr filmu je mistrovský. Sci-fi filmy z 50-tých let většinou končí happy endem a proto byl tento konec velmi překvapivý a zároveň tak mimořádný a silný, že mě z něj až mrazilo a měla jsem trochu i slzy v očích. The Incredible Shrinking Man patří právem mezi kulty, nejen svým trikovým zpracováním, ale i poselstvím. "l nadále jsem se zmenšoval, stával jsem se... čím? Nekonečně malým? Čím jsem byl? Ještě pořád lidskou bytostí? Nebo člověkem budoucnosti?" (16.01.2016)

Použití atomové bomby a následné nukleární pokusy v Tichomoří se staly v oné době a především v padesátých letech tématem číslo jedna. Nejen co se hrozivých následků týče pro samotné lidstvo, ale i faunu a flóru. Následně se nejen filmový tvůrce inspiroval nebezpečnými dopady těchto smrtících vynálezů zkázy a nechal popustit uzdu svým fantaziím. Díky tomu vznikla celá řada velice zajímavých knih a filmů. Většina z nich obsahovala nějaké to přerostlé monstrum (původně zcela obyčejného živočicha) kupříkladu Gojira, ale došlo i na obří lidi (viz filmy Attack of the 50 Ft. Woman, nebo The Amazing Colossal Man a řada dalších). Veleúspěšný režisér Jack Arnold, který slavil úspěch mimo jiné s dnes již legendárním Creature from the Black Lagoon si tentokrát vzal na mušku knihu Richarda Mathesona a ani tentokrát to nedopadlo vůbec špatně. Tentokrát se však vydáme zcela odlišným směrem. Člověk se zde nebude zvětšovat do enormní velikosti a ničit vše okolo sebe, nýbrž se mu stane pravý opak. Sám se kombinací podivného mlžného oparu a následného kontaktu s větším množstvím prostředku na hubení hmyzu začne zmenšovat a je to jeho okolí, které se pro něj stává nebezpečné. Tento scifi kousek se tak rázem promění v dobrodružné drama, které nás nejenom okouzlí svým příběhem a filozofickými úvahami, ale především svým vizuálním pojetím, excelentními triky (na tu dobu opravdu skvělými) a netradičním koncem. Nebudou samozřejmě chybět ani drsnější scény – útěk před vlastní hladovou kočkou, souboj s tarantulí, nebo zatopené sklepení – to jsou jen ty nejdůležitější útrapy, které na našeho hrdinu čekají, ale v jeho cestě za přežitím na něj čeká mnohem více nástrah. Kromě toho se však dočkáme i řady důmyslných vychytávek a nezapomenutelných momentů, které tento film řadí v žebříčku oblíbených filmů hodně vysoko. A pevně věřím, že to není jen můj případ. Když k tomu přidám i solidní herecký výkon Granta Williamse a charisma Randy Stuart, je prostě „vymalováno“. 80% (28.08.2018)

Přespat v domečku pro panenky či v krabičce od sirek, povečeřet z pastičky na myši anebo si to rozdat na férovku s tarantulí či rodinnou kočkou? Žádný problém. Skvělý zmenšující se muž, je (nejen) na svou dobu po trikové stránce neuvěřitelně kvalitní a i díky svému závěru mrazivě naléhavý. Stále svěží podívaná ze zlaté éry sci-fi. (04.12.2016)

OBROVSKÉ překvapení a jeden z NEJLEPŠÍCH sci-fi snímků, které jsem kdy viděl! (ze Zlaté sci-fi éry Hollywoodu 50.let teda zcela určitě). Příběh muže, který se začal záhadně zmenšovat, až při velikosti pár centimetrů musel bojovat o holý život ve svém bytě, který se pro malou postavičku stal nemilosrdnou džunglí. Režisér Jack Arnold využil všeho, co mu nabízely tehdejší možnosti trikové techniky a nutno říct, že triky v tomhle filmu jsou na svoji dobu prostě fenomenální. Nejenom, že si tvůrci rekvizit vyhráli se zhotovením všelijakým předmětů denní potřeby do nadlidské velikosti, aby tak iluze malé velikosti herce byla co nevěrohodnější, ale tu zvýraznili i prolínáním záběrů a všelijakými optickými triky. Výsledný dojem je bezchybný. Ale to by bylo pořád málo, kdyby tu nebyl zajímavý děj, prošpikovaný spostou nápadů. Počínaje geniální scénou, ve které několikacentrimetrového hlavního hrdinu napadna jeho vlastní kočka (opravdu nechápu, jak dokázali tu kočku přinutit, aby dělala ty věci, které filmaři požadovali...dneska by se to asi řešilo nějakou digitální potvorou na úkor působivosti...), přes takové vychytávky jako kradení sýra z pastičky na myši, šplhání po nábytku, zhotovování si zbraně ze špendlíku, zhotovování si ohně s - vzhledem k rozměrům hlavní postavy - asi třímetrovou sirkou atd. Výčet pamětihodných scén by byl ještě mnohem delší. Vrcholem filmu je pak velmi realisticky vypadající souboj s pavoukem, tady musím říct kam se hrabe Odula! :o) Posledním příjemným šokem byla pro mně absence klasického hepáče a na hollywoodské poměry velmi zvláštní a otevřený konec. Tady je hodnocení zcela jasné. Za pět*, jen to švihne!!! (06.10.2004)

Příkladně zvládnutá vícenásobná projekce a triky, díky kterým přes padesát let starý snímek asi nikdy nezestárne příliš. Scény s kočkou jsou velmi působivé a kouzelně natočené, při útoku pavouka zamrazí i skalní arachnofily. Absence konkrétního konce překvapí, a já si nepřestávám lámat hlavu, jestli scénáristům nedošly nápady. Na rozdíl od většiny kolegů hodnotím střízlivěji, znám ze žánru i zajímavější filmy. (17.02.2011)