Český žurnál - Série 1 (2013) (série)
Režie:
Lukáš KokešScénář:
Lukáš KokešObsahy(1)
Film shrnuje klíčové události metanolové aféry z podzimu 2012 a hledá odpověď na otázku, kdo v této kauze selhal – jednotlivci nebo stát? Film pohlíží na několik souvislostí nedávné metanolové aféry, která se stala nejvýraznější událostí podzimu roku 2012. Proč se nemluví o tom, že ročně zemře na otravu takzvaně bezpečným alkoholem více než třista lidí? Je za metanolovou aféru zodpovědný pouze stát, když jeho kontrolní funkce selhávají? Proč se politická garnitura k problému pančování alkoholu, o kterém u nás prý vědí snad všichni, staví tak benevolentně? Je snad politika v Čechách pančovaná lhostejností, nezodpovědností nebo pokrytectvím? Žijeme v pančovaném státě? A proč vůbec pijeme alkohol? Na otázky, které dokument pokládá, se snaží najít odpověď prostřednictvím setkání s lidmi, jichž se příběh otráveného alkoholu více či méně osobně dotknul. (Česká televize)
(více)Recenze (12)
Formálně opět na výbornou, evropská sociální škola snímání postav v prostředí tomu dodává skličující klaustrofobičnost. Jinak ale hodně nedotažená věc, soubor fragmentů a nezodpovězených otázek, ve kterém se střídá frustrace, konspirace, rozpačitost a hodně podnětné momenty - ty se týkají především obecně kultury chlastání v ČR. Lukáš Kokeš se vydal tolika směry, že výsledný dojem nemůže být jiný než polovičatý. Tohle zásadní téma stát vs jednotlivec / volný trh vs regulace chtělo trochu víc než planě řečnícího Kellera a Bělohradského, kterému uprostřed myšlenky vypadne Skype. ()
Vůbec ne špatný dokument, kde se daří v určitých chvílích ilustrovat víceúrovňovou škodlivost alkoholu. Pyramida jenž začíná v nejvyšší politice a končí otravenými lidmi hodně prozrazuje o české nátuře. Systém by měl být samozřejmě nastaven tak, aby chránil konzumenty, ovšem o tom, jestli si dá někdo panáka rozhoduje každý sám a tam by mělo začít řešení celého problému (v ideálním případě). 70%. ()
Makeš Kokeš převzal štafetu po svých předžurnálistech a pokračuje v cyklu ČT formou vcelku rovnoceně s kumpány - troška toho subjektivního plácání >očitých< svědků a etablovaných mudrlantů, nějaká ta fakta a informace převzané obecně z médií, zkrátka k problematice vcelku nic nového nepřinášející a i v možných odhaleních jen náznakově alibistický filmek, prostě jen další ryze rutinní >veřejnoprávní< práce pro práci na zaplácnutí hodiny vysíracího času dle zadání. Jojo, všichni všechno vědí, objevují "Pančovanou republiku" a koule a chlast se točí dál. . . . Ještě že igitátor už leta říká - "nepíte ty líhoviny", že. A netočte takové jalové >dokumenty< , obé škodí zraku a zdravé mysli obecně, po obou nakonec přijde jen kocovina... - - - - - (Poprvé viděno 16.4.2013 ze záznamu webu ČT, hodnocení 90., komentář zde bystrozraký jako čtvrtý - 16.4.2013) ()
Dosud jsem si naivně myslel, že dokument má obsahovat fakta a důkazy. Pančovaná republika je spíše snůška domněnek. Informační hodnota tohoto filmu je pro mě poměrně malá, protože asi 95% věcí jsem znal už před jeho zhlédnutím. OK, stát toleroval pančování, OK, Češi chlastají jak duhy, OK, chlast je špatný, OK, Likérka Drak & spol jsou zmrdi - to je všechno v pořádku - ale je třeba se toto znovu dovídat z "autorského dokumentu"? ()
Tak nějak jsem po letech ocenil Václava Bělohradského, že se nenechal poněkud vmanipulovat do autorových představ o pančované republice, naopak zdůraznil, že národ má takové vrcholné představitele, jaké si zaslouží. Ze sdělného a výzamnového hlediska je mnohem důležitější část o Češích jakožto nejvytrvalejších pijanech světa. Scéna z diskotékového závodu svou silou zbytek dokumentu potápí a je jeho hrůzným vrcholem. ()
Galerie (1)
Photo © Academia film Olomouc
Reklama