Nástrahy velkoměsta

Stárnoucího chasníka Artemia (Renato Pozzetto) už přestává bavit se den co den brodit v hnoji, a jediné povytržení (kromě šeredné Marie Rosy) je vesnicí projíždějící vlak. A tak sebere rodinné úspory, a vydá se do velkoměsta, aby zde začal kompletně nový život. Jenže město, to není jen tak pro každého - a Artemiovi brzy ukáže, kdo je tu pánem ... Vedle Fantuzziho a Šimona a Matouše byl toto jeden z filmů, který jsem viděl na tisíckrát kopírovaných videokazetách, a některé scény jsme si pouštěli stále dokola a gagů se nemohli nabažit (například kompletní první čtvrthodina je naprosto úžasná - Mami, zapni televizi, podívám se na zprávy). Sice pak už kromě pár dalších vtípků (supermoderní miniaturní byt (kde se ovšem nesmí pořádat taneční zábavy) nebo přijímací řízení do pojišťovny) film začne trochu nudit, ale i tak jde stále o nadstandardní kus zábavy. Rád se na film kdykoliv podívám znovu... (07.12.2010)

Hm, nic moc, Castellano nie je moc znamy reziser, jak tak pozeram, to si uz radsej pozriem stare talianske romanticke melodramy z prostredia talianskych vyssich crstiev - kvoli tomu, ze sa tocili v luxusnych atelierovych dekoraciach dostali nazov telefoni bianchi. Piesen lasky 1930 a Navzdy ta budem milovat 1933 . 50 % (23.10.2019)

Čo sa týka talianského komika Renata Pozzettea, tak tento film považujem za jeho najlepší. Lepší dokonca ako "Bláznivé komédie", na ktorých spolupracoval s ďalším populárnym Talianom Paolom Villaggiom. "Nástrahy veľkomesta" sú plné uletených scén a podarených gagov, ktoré však časom akosi strácajú na svojej kvalite. *** (10.02.2008)

Z mého pohledu je to naprostá italská klasika, která by neměla ujít pozornosti minimálně žádnému fajnšmekrovi přes italský humor. Artemio, vesnický buran se vydává poznávat svět. Zejména první část filmu je neobyčejně vtipná, kde hned několik scének se mi pevně vrylo do paměti a asi tam hodně dlouho vryty zůstanou. Film však prostě zákonitě nezvládne udržet a také neudrží vysoké tempo, které na začátku nasadí a začně strmě padat. (Scénky, kdy už je Artemio skoro ostřílený měšťák už mnohdy nestojí za nic.) Ovšem ten kopec, na který film ze začátku vystoupá je natolik vysoký, že z něj nestihne spadnout úplně. Rozhodně se však nebojím a nebráním tomu, že bych si tento film pustil v budoucnu znovu a znovu a znovu. Lepší 3*. (24.11.2011)

Tahle italská komedie má bezesporu obrovský potenciál. Bohužel ten zůstává téměř nevyužit. Hlavního hrdinu to přestane bavit na vesnici, a tak vyráží na cestu do velkoměsta - konkrétně Milána. Od konfrontace vesnického burana a městských lidí divák očekává smršť komických situací, ale dostává směs rádobyvtipných scén, které vůbec vtipné nejsou (hrdina se vyspí s dívkou a myslí si, že si ho dívka po jedné noci vezme, a tak jde darovat krev, aby jí mohl koupit snubní prsten - ano, OK, je to konfrontace vesnického a městského života, ale jaksi tam chybí něco, co by mě pobavilo) a určitý druh diváků (například já) při sledování tohoto díla nepěkně trpí. Problém je pravděpodobně jak v osobě herce, který se do tohoto filmu vůbec nehodí, a především ve scénáři, který prakticky žádný prostor ke komickým situacím neposkytuje. Přesto tento film si u nás - zvláště díky jisté podobnosti k filmům Zdeňka Trošky - své příznivce získá. (na obalu DVD se píše, že jen nenapravitelný bručoun během filmu vydrží během filmu se nesmát v kuse alespoň pět minut - já jsem se z celých 90 minut smál asi 10 sekund - tak jsem asi nenapravitelný bručoun, no) 30% (23.04.2013)