These Final Hours

Je to hodně zvláštní film, kde je ale depka a hysterie z konce světa pojatá trochu jinak. Tady už proti tomu nikdo nebojuje, všichni už rezignovali, ví, co se blíží, a na každým záleží, jak s tou situací naloží. Náš hlavní hrdina má jasno, chce si užít poslední párty svýho života, ale jak už to tak bývá, něco se mu připlete do cesty. Je to vcelku depresivní, prázdný a odlehlý místa s pár šílencema působí dostatečně nepříjemně, aby to ve vás vyvolalo jakýsi pocity. To je plus, taky to diváka mohlo nechat v klidu, a to by asi bylo horší. Jo jako, pak se samozřejmě objeví i nějaký ty blbiny (známe to), nicméně pokud by měl film trochu jinej konec (horší pro hlavního hrdinu - nechci spoilerovat), hned by tady hodnocení bylo cca o 14% výš. (11.03.2015)

Nastala neodvratitelná fatální katastrofa, zbývá posledních cca 12 hodin, než sežehne i Austrálii. Silná premisa sleduje nejistého mladíka (mezi dvěma ženami), který si v anarchii odbrzděného šílenství, zvířecích pudů, kalení do bezvědomí či hromadných sebevražd jako jeden z mála drží zdravý rozum, protože získává cíl: dopravit ztracenou dívku k jejímu otci. Jejich nedlouhá odysea tu zoufalost a prázdnotu (jak bych asi reagoval já?) vystihuje velmi zdatně, byť jednotlivé "výjevy" neposlepovává dostatečně účinně dohromady. (17.01.2017)

Líbil se mi nevšední přístup k tématu. Žádné projevy a patetické kecy, žádní mariňáci zachraňující planetu, žádný Bruce Willis, ale normálně zmatený a podělaný lidi. Každý se musí rozhodnout sám za sebe, jestli si prožene hlavu kulí, nebo si počká. Hromadné soulože, vraždění, hysterie, melancholie- zcela dle vkusu každého soudruha. Program na posledních dvanáct hodin existence si zvolí svobodně každý sám. Slušný film k zamyšlení. 70% (12.01.2015)

Strašně nenápaditej úmor. Apokalyptické filmy jsou vděčný žánr a už jsme jich taky hodně viděli, povedených nebo trapných. Tento film nepřináší žádný zásadní příspěvek na téma jak strávit poslední hodiny života ani nevede intelektuální diskuzi o smyslu života a smrti (i když by to nějaká nebohá amatérská duše o něm byla schopna říct). Hlavní hrdina James si představuje jako charakterní konec opít se/nadrogovat na párty, aby si nevšiml, že na konci světa hoří. Tento plán mu naruší asi čtyřikrát racionálnější holčička, kterou je třeba odvézt a fakt, že na cílové párty najde ještě dementnější lidi než je sám. Jediné filozofické poslání filmu, které jsem vydedukoval, je těžký úděl Jamese vybrat si, s kým chce bolestivě střízlivý uhořet, až mu dojde, že se má polepšit, což je na ucouraný spád filmu velmi velmi málo. Film je strašná nuda, všechno je předvídatelné. Jeho představitel zná dvě herecké polohy - první je emoce, kdy pár vteřin retardovaně zírá s pootevřenou pusou a druhá je ehm, vyšší emoce jeho postavy, kde hledá láhev alkoholu/pije po hltech whisky, protože ten herec asi vyšší emoce než pootevřená pusa nezmákne. Bizár začíná. James za všech okolností jezdí s upraveným účesem a v mega vedru s dlouhýma kalhotama a s jeho pitným režimem a obsahem alkoholu v krvi by sotva zvládl cestovat 12 hodin po Austrálii. Během cesty s holčičkou jedou okolo mrtvých anebo znásilněných lidí, na party jsou svědkem úspěšné ruské rulety a seznámil se s ní těsně před pedofilním znásilněním ve trojce, ale stejně jí brání vidět mrtvoly jejích příbuzných, aby jí to náhodou nezkazilo zbylých 7 hodin dětství. Pokud by celá Země byla plná takových lidí jako je James a jeho známí na párty, byla by apokalypsa nutná jako čistka nejotravnějších bytostí ve vesmíru. Kromě holky je ve filmu ještě jedna normální postava - hrdinova matka, která chce do apokalypsy zkusit stihnout složit puzzle. To je fakt málo. Příště prosím, aby filmy netočili diskofilové, kteří si asi neumí představit lepší způsoby trávení posledních hodin existence. (18.01.2015)

Ještě ze začátku to má dost syrovej a akční drive, ale potom se z toho spíš stane vyloženě komorní konverzačka, což mě osobně nevadí, pač dialogy působí normálně a civilně. Vlastně i to, jak skončí osud hlavní postavy a malé holčičky, mi přišel vyloženě dospělej a nijak vydírající, proto když měl, jinak naprosto charismatickej Nathan Phillips, emocionální breakdown v autě, tak jsem se též sesypal. Ten konec je jinak předvídatelný, je jasný jak to skončí. Co se týče nějaké akce, tak sem tam honička, padne výstřel ale to je vše. Je to fakt takové, až lehce táhlé, že jsem neměl pocit, že jsou postavy limitovaný časem. Konec však depresivně působí a trošku i uvidíme samotnou katastrofu na vlastní oči v podobě ohnivého tsunami. Vypadalo to fakt monstrozně a poslední záběry si budu ještě dlouho pamatovat. Ta nevyhnutelnost z toho konce, a z některých dalších momentů, kdy se postavy mezi sebou loučí naposledy, brutálně na mě dolehla. Jo a ještě chci zmínit ty monology toho DJe z rádia, krásně to ladilo s tou syrovou a bezvýchodnou atmosférou, pěkný bonus. Po celou dobu jsem se cítil fakt klaustrofobicky a přitlačen ke zdi, protože jsem na to nemohl přestat myslet, tomu se říká kvalitní filmařina ;-) (24.05.2020)