Kdysi byli bojovníky

Už je to dlouho, co by mě nějaký film takovýmhle způsobem dostal, složil, převálcoval, zanechal mě po zhlédnutí třesoucího se a neschopného ve 3h v noci usnout; tak moc neutěšený a nelítostný film pro mě naposledy bylo snad Requiem for a Dream. Celou dobu jsem se cítil jako skrčený někde v koutě, přímo před sebou pozorující postavy, prožíval s nimi každou další ránu od toho rváče (jelikož jsem na film koukal bez jakýchkoliv titulků pouze v "maorské" angličtině, nějak se mi nepovedlo pochytit jejich jména). Velmi intenzivní deprese a krutost s lehce mihotavým světélkem naděje na konci tmavého tunelu. A velmi nepříjemná pachuť, že takovýhle příběhů se mohly odehrát stovky, tisíce, milióny po celém světě. (03.08.2004)

Spočiatku sa zdá, že ten namakaný chlapík ktorý práve prišiel o prácu je milujúci otec no je to tupé násilnícke hovädo ktoré celí deň chlasce pivo, večer celú krčmovú posádku dotiahne domov a žúrka pokračuje. Potom zmláti ženu a ráno po opici celú opuchnutú zdrbe ako to preboha vyzerá... Dej je dosť jednoduchý a tam kde by sa v inom filme len rozbiehal tu končí no i tak je to silný film, ktorý nemôže nikoho nechať ľahostajným. (03.12.2006)

Drsný, syrový a krutý film, jak se zde o něm zmiňují ostatní uživatelé, to určitě je. V mnoha ohledech připomíná Kult hákového kříže, ale narozdíl od něho na plné hodnocení tento kousek nemá. Je to prostě jedna drsná sonda do osudů jedné maorské rodiny. Poutavé to určitě je, ale ničím výjimečné. Asi jsem čekal v závěru ještě něco víc. 80% (10.03.2011)

Hodně drsný film z prostředí maorů, kteří v civilizovaném světě už jenom vzpomínají na to, jak byli národem hrdých bojovníků. Někteří svoji hrdost, zděděnou po svých předcích dodnes neztratily, jiní své frustrace utápějí v alkoholu. Herecké výkony jsou brilantní, hlavně pak Temuera Morrisona v roli neurotického ochlasty a rváče, kterého když jsem viděl poprvé, tak jsém si říkal "Proboha, kde sebrali toho magora? To snad nemůže být ani herec!" Z celého filmu má divák pocit neuvěřitelné autentičnosti. Lee Tamahori si otevřel dveře do Hollywoodu. (04.01.2003)

Uf, tak toto bola čistá esencia krutosti. Film buď rozdýchate a dáte mu 4-5 hviezd alebo nie a pošlete ho na smetisko. Tu neexistuje žiaden kompromis. Áno, kedysi to boli bojovníci, teraz to sú však väčšinou len socky a alkoholici - Maorovia (pôvodní obyvatelia Nového Zélandu). A tiež nie zriedka to sú ľudia, ktorí si svoju vlastnú bezútešnosť a neľahkú životnú situáciu vybíjajú hlavne na svojej vlastnej rodine. A to je to najhoršie čo môže byť. Snímku kraľuje tak hnusná, bezútešná atmosféra, živená krutosťou, bezcitnosťou, pijatikami a totálnou brutalitou, až z toho ide mráz po chrbte. Komu sa podarí vcítiť do tých detí a aspoň čiastočne si predstaviť ich smutný život v takejto komunite, ten prežije ohromný citový otras, srdce vám stiahne tak tuho až sa rozplačete, tí citlivejší určite. Pretože násilie na rodine, ženách a deťoch je jedna z tých najodpornejších vecí, aká sa vám môže v živote pritrafiť. Jednoducho atmosferická bomba, skladám poklonu. (20.09.2014)