poster

Kdysi byli bojovníky

  • Nový Zéland

    Once Were Warriors

Drama / Krimi

Nový Zéland, 1994, 102 min

Režie:

Lee Tamahori

Scénář:

Riwia Brown

Kamera:

Stuart Dryburgh
  • viperblade
    *****

    Když jsem do tohoto filmu šel, věděl jsem, že to nebude divácky příjemný zážitek a čekal jsem něco drsného, ale tohle jsem opravdu nečekal. Once Were Warriors je opravdu hodně, hodně, hodně silné drama z prostředí Nového Zélandu. Drama, které se zaměřuje na lidi a jejich slabosti (alkohol), naděje ("snad se můj manžel změní a přestane mě bít") a jejich původ (zde se dozvíme, proč se film jmenuje tak, jak se jmenuje a že nejsou bojovníci jako bojovníci). Lee Tamahori vytvořil silný film, který se mu doteď nepovedlo překonat a nedivím se mu, dokonce mu to ani nebudu vyčítat, protože takovýhle film se nepovede každým rokem… Na syrovosti tomuto filmu hodně přidávají herci (většina z nich do té doby prakticky nestála před kamerou) kteří jsou neskuteční. Speciálně Temuera Morrison (mnohým známý jako Jango Fett z Star Wars II. - Klony útočí) podal neskutečný výkon. Na začátku vypadal jako sympaťák, pár minut na to jsem ho opravdu nenáviděl a před koncem filmu jsem ho (svým způsobem) pochopil. Opravdu neskutečný výkon v opravdu neskutečném a nevšedním filmu. 100 % dávám bez váhání, ale opravdu nevím, jestli si kdy budu chtít tuhle depresi dát znovu…(28.7.2011)

  • Isherwood
    *****

    Tamahoriho režijní debut zkoumající podstatu (ne)lidské surovosti a pudového primitivismu sice zobrazuje domorodé obyvatele bez zbytečného přikrášlování, stejně tak jako se vyhýbá celkové démonizaci, avšak komplexní obrázek určitě nepřinesl. Krev otroků v zápase na pěsti s „bojovníky“ sice obstojí, ale zručnější mix charakterů by neuškodil, jelikož konfrontace na úrovni manželů, kde jasně panuje „kastování“ na vládnoucího muže a ženu v postavení téměř otroka, by se obešla i bez rozboru vztahů zděděných po předcích. To naštěstí Tamahori vynahrazuje neošizeným pohledem na potomky, kteří tvoří jediný společný element tohoto nerovného vztahu, takže největší síla celého filmu nespočívá v barových potyčkách horkých hlav a velkých svalů, nýbrž to nejúžasnější přinese scéna rodinného výletu, kdy matka před dětmi vzpomíná na seznámení s jejich otcem a následné důsledky a zvláště pak naprosto emociálně zdrcující našup, který odstartuje strom s uvázanou houpačkou. Právě tohle tvoří to nejsilnější a nejdůležitější, co má film vlastně nabídnout. Dohromady nic nevyřeší a „katarzní“ závěr je na delší polemiku, ale ten pocit, že „takhle to někde chodí nejenom na opačné straně naší planety“, je více než nepříjemný.(17.9.2006)

  • Rocky62
    ****

    Velmi autentický násilný film, kterému nepochybně dominuje Temuera Morrison jakožto agresivní vychlastaný kripl, s nímž dokážou vyjít jen jeho stejně svinský kamarádíčci. Silný filmový zážitek. 80% PS: Kdyby náhodou dostal někdo "moudrý" nápad poznat podobné vypité mozky, nechť navštíví kladenské knajpy.(2.4.2011)

  • Flipnic
    *****

    Tady není co řešit ... Dokonale natočenej, zahranej film o útrapách rodiny s násilnickým otcem, ochlastou a gorilou, kterej seřeže chlapa dvakrát většího než je sám, stejně jako svoji vlastní manželku ... Těžko popisovat atmosféru a pocity z celého filmu, musí se to vidět ... U konce mi tekly slzy, ale přitom jsem nebrečel ... Zvláštní pocit, nebyl jsem dojat nebo tak něco ... jen mi tekly slzy... Jedinná (předvídatelná) chvíle ospravedlnění výbuchu té strašné síly a brutality dřímající stále v otci rodiny byla, když mu bylo sděleno, jak to bylo skutečně s jeho nebohou dcerou ... Film má úžasný vizuální "look" ... Navíc je to dosti varující a aktuální film, který se dá vztáhnout na rodinu v každém státě a na domácí násilí v rodinách, dopad na manželky, děti apod. Tenhle film bude aktuální vždy ... se svým smutným, ale naprosto pravdivým varováním ...(20.12.2009)

  • Le_Chuck
    *****

    Nahliadnutie pod pokličku spolunažívania jednej Maorskej rodinky. Teda skôr prežívania. Drsné scénky násilia, len podtrhujú surovosť snímku, ktorá spočíva skôr v beznádeji a zobrazení života sociálne najnižšej skupinky, než v mlátení hlava nehlava, ako by sa s okolitých príspevkov mohlo zdať. Ako tu niekto správne poznamenal týmto filmom si Tamahori (zaslúžene) otvoril dvere do Hollywoodu, žiaľ svoj tieň zatiaľ neprekročil.(15.12.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace