Knězovy děti

Začátek skoro až skvělý, nápaditý a vtipně zpracovaný, kdy se kněz na chorvatském ostrově snaží velmi nestandardním způsobem ovlivnit demografii místního takřka až komunitního obyvatelstva. Potud to byla značně vkusnější variace na Slunce, seno erotika, zasazená na břehy chorvatského ostrůvku. Potud palec hore :) ~ Bohužel pak to začalo být značně natahováno a nastoupily vedlejší důsledky konání všech (ne)zůčastněných a spadalo to až do smutného dramatu, což dosavadnímu dění prostě dějově nesvědčilo. Pak už to přestala být zajímavá komedie a šlo to příliš do reálna až černo-nehumorna. A to je škoda, jako nevšední komedie to mělo, si myslím, docela velký potenciál. (22.03.2014)

Když si čtu komentáře mých oblíbených, musím se přidat k těm, kteří oceňují především první půlhodinu se zábavně choulostivým námětem, svižným tempem a spoustou absurdity a vtipných nápadů. Kdyby v takto rozverném, ryze komediálním duchu plynuly Knězovy děti až do konce, ani bych se nebál označit Vinko Brešana za chorvátského Mockyho a Knězovy děti za takového Nezbedného farníka 21. století se sexuálním tématem (jemuž se zase Mocky z jiného pohledu věnoval v rámci série svých komedií ve Hřebci, taky zrovna v přímořském prostředí). Zápletka o knězi, který začne neotřelým způsobem bojovat s hojně prodávanými kondomy (posléze i s antikoncepcí) s cílem zabránit hříšným sexuálním radovánkám a současně pozvednout porodnost dětí v ostrovním městečku, je spočátku gradována s velice vtipnou kadencí. Postupně se však Brešan spíše přidává k řadě současných tvůrců „originálních“ komedií, které (jak je dnes zvykem) plynou coby komedie první třetinu až polovinu a pak se začnou proměňovat v drama s občasnou humornou scénou (tady např. vzájemné míření na sebe v řadě na schodišti). Plně chápu, že nečekané těhotěnství a proti vůli narozené dítě evokují už spíše ono drama a že jde o události, jaké dokážou dotyčným lidem rázně změnit dosavadní život, ale nedokážu přehlížet, že film postupně zase ztrácí ze zavedené laťky (a občas i stylu), nedokáže si jí udržet po celou dobu do konce (přičemž scény se zpívajícím opilcem nad přístavem ke konci už začínají být otravně zdlouhavé) a již ve vážnější rovině v rámci celku pokulhává. K přemýšlení mě sice film chvíli přivedl, ale žádné silnější emoce coby drama nevyvolal. I přes nezapomenutelné scény z první poloviny bohužel jen lepší 3*: [65%] (21.05.2023)

Přesně, jak píší pánové Isherwood a Verbal, tohle je typ lidové komedie na kterou se kýčař Troška nezmůže i kdyby se rozkrájel. Opravdová legrace bez nepříjemného odéru trapnosti, svérázné postavičky, ztvárněné herci, kteří skutečně umí hrát, pevně vystavený příběh, výborná hudba a půvabné prostředí malé chorvatské ostrovní vesničky, které pro mně mělo i osobní, nostalgický význam, protože jsem na takové podobné, strávila před pár lety moc hezkou dovolenou. Asi tak dvě třetiny filmu jsem měla na tváři konzistentní úsměv, přerušovaný jen občasným hlasitým výbuchem smíchu a i když ke konci došlo i na to zvážnění, to když na hlavního hrdinu dopadly následky jeho poněkud neortodoxního řešení malé místní porodnosti, pořád šlo o nadprůměrnou podívanou. Hodně zářivé čtyři hvězdy a možná to časem zvednu i na pět, protože nepochybuji, že si tuto výtečnou komedii dám někdy v budoucnu s gustem znovu. (04.12.2013)

Príjemná, svieža komédia, ktorá ťaží z bohovského nápadu a nebojí sa pomenovať veci pravým menom. Už názov napovedá, že nepôjde o žiadne klišé a naozaj sa nestretnete s minútkou nudy, či tuctového humoru. Správny pomer satiry, humoru a zároveň drámy, v kombinácii s takmer divadelnou atmosférou dávajú filmu veľmi pozitívny feeling. Jediná škoda je, že humor nebol miestami viac situačný a údernejší. Ale pokiaľ ste dlho nevideli milý, ľudský filmík, tak tento chorvátsky snímok vás určite uspokojí. 80%. (22.06.2014)

Svieži balkánsky štýl, ktorý pôsobí veselo, hoci ukazuje vecí neveselé, Humornou stránkou ma film nedostal, lebo je to vidiecky štýl typu Babovřesky. Vážna stránka je zas zaujímavejšia z popisu než samotným prevedením. To všetko za tónov typickej juhoslovanskej hudby, dej má svoju zmätenosť, absurdnosť, ale aj myšlienky, ktoré sú dobrou narážkou na cirkev. Pre svoju antiklerikálnosť bol film na niektorých miestach zakázaný a samozrejme to zvýšilo jeho popularitu aj návštevnosť a hodnotenie. Dnes je totiž zosmiešňovanie a ironizácia viery to pravé orechové, avšak len tej jednej. Zosmiešniť bratov od Korána, to za zvyčajne nevypláca, tu odvaha akosi chýba. (06.03.2024)