Pravá a levá ruka ďábla

Dobrácká a zábavná westernová komedie o ne zrovna snášejících se bratrech a o tom, že postavit se na stranu utlačovaných, je prostě správné. Dvojice Spencer a Hill je legendární, což platí i o jejich rvačkách, které svěže doplňují humor obsažený v jejich komediích a který nepostrádá snad žádný jejich film, přičemž závěrečná mlátička z toho filmu, se bezpochyby řadí k těm úplně nejlepším. (29.09.2016)

Už takmer pol roka mi v hlave vŕtal film, v ktorom po pasáži z Kazateľa nasleduje dobrá bitka. Do "Hľadám film..." som nechcela písať, nakoľko táto rubrika žiaľ už dávno neplní svoju funkciu. O to väčšia bola moja radosť keď som zbadala brata Tobiáša a jeho blond náborovú jednotku. A po toľkých rokoch čo som túto klasiku nevidela, opäť nesklamala. (27.06.2011)

První film, který natočil Enzo Barboni ještě pod jiným pseudonymem. Dvojka Bud Spencer a Terence Hill zde hrají bratry, kteří ochrání komunitu mormonů před vyrabováním jejich vesnice bandou mexikánů a chlápkama majora Harrimana. Finále vrcholí bitkou, která je vpravdě výborně natočena. Ve filmu se mihne spousta herců, kteří se s touhle sympatickou dvojkou melou i v dalších podobných italských snímcích. Výborná je hudba Franca Micalliziho, která v určitých aspektech připomíná Morriconeho motivy, ale vůbec to nevadí, naopak to sedí k ději moc dobře. Ještě bych rád zmínil český dabing, Trávníček jako Hill a Zahajský jako Spencer mají grády. Pohodová zábava, vtipné gagy a klasická kladiva Buda Spencera :). (19.07.2021)

Moje nejoblíbenější Spencer-Hillovka. Příběh není ještě ve stylu "lumpárna, kvůli které se S+H zase porvou", je tu příběh, který by se neztratil ve vážnějším westernu (vlastně jsou to obšlehlý Django a Sedm statečných - přičemž oba filmy vycházejí z Kurosawy), ale úplně jinak řešený, takže místo přestřelek je tu obrovská rvačka na konci, která je propracovanější a akčnější, než spousta westernových přestřelek. Spousta hlášek: "Víš, Bambino..." "Neříkej mi Bambino!" "A jak ti mám říkat?" "Neříkej mi nijak! i kdyby ses topil!"Hlavní záporák má celkem dost prostoru a je správně slizký. A ta písnička je úžasná. (29.05.2007)

Westernová taškařice jakž takž fungující díky chemii mezi Hillem a Spencerem. Špagéťáky máme spojeny s revizionistickým subžánrem westernů, které jsou násilné a demýtizující. To však nejspíš neplatí pro italské westerny s tímto hereckým duem. Celé je to velmi rozvolněné, lehké a když už se to semele, tak všichni odhodí zbraně a začnou o sebe rozbíjet židle a stoly. Hlavní záporák, major snažící se vyhnat farmáře z jejich země, by mohl být zastřelen ve třetině filmu, ale to by se nehodilo. V závěru, když jsou jeho muži přemoženy, tak je mu navrhnuto, aby radši odjel do Nebrasky a on tak laskavě učiní. Konec dobrý, všechno dobré. Sračka. Osobně si ani neužívám ty jejich vyumělkované pranice trvající několik minut, což je problém, protože je to jejich trademark a tudíž to bývá hojně užito. Rovněž vidím problém ve slabém příběhu, tedy i slabém dramatu i v tom, že smysl celého filmu je bavit diváka tím, jak si postavy vyměňují hlášky a jak tlustej Buddy vypíná nepřátele na facku (-akorát že vůbec). Barboniho o dva roky mladší Man of the East mě bavil více - i když je to taky taková pohádka. Oba filmy však obsahují krásné hudební téma - to, které vyhrává zde, si Tarantino vypůjčil do svého Djanga (...stejně jako si vypůjčil hudební motiv z Corbucciho Djanga). Sequel They Still Call me Trinity je prakticky tím stejným, ale už bez kvalit, které to u mě u originálu vytáhly na ty 2/5. (05.12.2023)