Přerušený kruh

Bylo to hořké, bylo to pravdivé, ke konci taky dosti smutné. Ta pomyslná slza na závěr se u mě nekonala. Co musím vyzdvihnout je prostředí, kde se film natáčel, tj. dům který si postupem času opravují, otevřený dvorek, kde pobíhají slepice, kůň v ohradě. Trochu mi to připomíná naši Domovinu. Hlavním rolím to zde pasuje a podávají opravdu parádní herecké výkony. Je hezké že Evropa nespí na vavřínech a snaží se konkurovat západním filmům, nikoliv rozpočtem vynaloženým na vznik, nýbrž samotným obsahem a kvalitním scénářem. (06.11.2014)

filmu těžko můžu něco vytknout.....a holt jak zpíva Nick Cave ...not the end, not the end, just remember the death is not end... (29.07.2014)

90% "ždímačka na emoce"??...někdy mě ty komentáře fakt pobaví :-(......Pokud znáte osobně někoho se stejným, či podobným životním osudem, tak musíte uznat, že film Vás vtáhne do té děsivé reality, kde si rodina sáhne na úplné dno a ne všichni z něho vstanou.... (24.03.2015)

80% (02.09.2019)

Žeru prakticky všechny hudební dramata, ale že si i z Beneluxského kousku o životu a smrti jednoho vztahu dvou lidí takhle sednu by mě nenapadlo.. Jen na úvod vznáším výtku, že to je tak moc americký až tam ta evropská filmařina skoro chybí, ale když dorazí je potřeba to přebrat.. Poznávací úvod, kde stojíme na počátku jejich nadcházejícího vztahu, plný lásky a milování je skvělý! Fantastická hra s kontrasty podpořená překrásnou country hudbou, přirozenými a nenucenými sladkými momenty. Všechno jde jak má, je to podobné žánrové klišé jaké jsem od toho chtěl. Ale pak se tvůrci rozhodli diváka srazit na kolena... Celou dobu ladíte jejich společnou kytaru, aby když už je hotová a vy jste se zaposlouchali do jejích tónů, Vám s ní někdo pořádnou ránou švihne po hlavě. Nepříjemná atmosféra, svírající emoce a totální obrat v rámci nastavených pocitů, u kterého jen prosíte, aby si zase vzpomněli na to krásné a byli zase naivní.. Ale pevně v rukách si to tvůrci více utahují, až už není jiné cesty.. Jedna rána za druhou, kterou si divák musí s postavami přejít mu na pohodě moc nepřidá.. Proto je ten příběh vyprávět takhle střípkovitě, jelikož jet to lineárně, ten závěr bych skoro nezvládl.. Není to fér, není to krásné, ale z té surové realističnosti až mrazí.. Byla by škoda nad tím mávnout rukou, jde totiž o skvělý kousek, ne do nepohody, ale jinak vysoce kvalitní ukázka evropské filmařiny. 75% (16.08.2023)

hodně silný film, musím se přiznat, že jsem dopředu netušil co se stane a to se mi stává jen vyjímečně..příběh je velice hezký odvyprávěný a bluegrassové melodie se vel filmu skvěle doplňují..sem tam se objevuje i nějaká scénka na odlehčení, které při tomto těžkém tématu přijde vhod.. Jednoznačně jeden z nejlepších filmu, co jsem letos ve Varech zhlédl.. [48. MFF KV 2013] (04.07.2013)

Už při úvodní scéně jsem se spolu se svou kamarádkou připravovala na nejhorší a svorně jsme se zasunuly do sedadel. Dcery muzikantů české zlaté trampské éry sice předem tušily, že hudební doprovod k tomuto filmu nebude zrovna to, co vždycky toužily poslouchat, přesto pro mě byla velká rána, když se jako první zpoza dosud ztemnělého promítacího plátna začalo ozývat to „protivné brnkání", u kterého se člověk kdysi snažil o půl jedné v noci usnout. Pak nás však vtáhl příběh a mám dojem, že to bylo především díky geniální retrospektivě, jejíž konečná podoba vznikla podle režiséra až ve střižně. Pokud by byl příběh vyprávěn divákům chronologicky, bylo by to skutečně plytké – velká dávka šťastné lásky na začátku a příliš velká dávka deprese později. Není důležité, jak na vás film zapůsobí ve svém úvodu, pokud vás pohltí a dostane na konci. Bez závěrečného záběru by tento film byl neúplný a na diváka by působil depresivně. Poslední tetování na těle Elisy však vyvolává hřejivý pocit. Nemám bluegrass příliš v lásce (jak jste jistě poznali) a právě bluegrass je nedílnou součástí tohoto příběhu, ty písně jej dokreslují. Přesto se jedná o jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků z Karlových Varů. (17.07.2013)

Človek má po tomto filme sa buď ísť pohojdať na mašli alebo si dať spraviť ďalšiu kérku... jo, a šukačky boli aspoň trochu uveriteľné. (24.07.2014)

srovnávání s Blue Valentine je celkem logické, právě na tom je vidět ten obrovský rozdíl, toto dílku filmu Blue Valentine nesahá ani po kotníky. Tady je prakticky všechno špatně. Timing střídání časových rovin je zcela nahodilý a mnohdy nevhodně volený. Film strašně hraje na efekt, jak může někdo napsat, že vůbec není podbízivý, naopak už dlouho jsem neviděl nic podbízivějšího. Už jen samotné téma - vážně nemocné dítě. Ale dá se to udělat s vkusem, rohle ale není ten případ. Snímek se soustředí na vnější efekty s rychlými nevhodnými střihy, místo aby se soustředil na to, co se odehrává uvnitř. Na to, že malá Maybelle měla být ústředním tématem, se jí dal strašně malý prostor a tak nějaké hlubší emoce, s dítětem spojené, se jaksi nedostavily. Nevěrohodná byla i partnerská dvojice, které zcela chyběla chemie. Proč by taky měla být městská holka celá nadšená z burana, bydlícího v karavanu? Vysloveným nesmyslem pak bylo zrození nové country hvězdy. Nevěděl jsem, že když se holka vyspí s country zpěvákem, tak v sobě objeví následně zlato v hrdle a začne zpívat s dokonalým feelingem holky z amerického středozápadu. Muzika samotná byla taky spíš otravná, samoúčelná a na efekt a zbytečně natahuje celý film s přetaženou stopáží. Jedna z důležitých scén je navíc postavená na pitomosti. Do takové zasklené verandičky, jaká byla ve filmu, pták prostě nenarazí. Kromě toho, že takhle nízko ptáci prakticky nelétají s takovou razancí, tak prostě vidí těsně za sklem velký barák, takže by takovou rychlostí neletěli už kvůli tomu. Nakonec, kolik je vidět mrtvých ptáků kvůli zaskleným balkónům? Žádné, protože je to pitomost, stejně jako celý film. Tak tlačil na pilu emocí a tak násilně, že mě to absolutně neoslovilo, byla z toho nudná slátanina, plná neumětelství. Kdo tomu dal vysoké hodnocení, tak je naprosto mimo, já mohu před filmem jen varovat (02.11.2014)

Nejsem fanda bluegrass, ale mám rád lidi, kteří se nebojí žít. Žil jsem s nimi ten příběh, a přestože se nikdy nenechám tetovat, tak po tomhle filmu jsem tomu byl nejblíže. Bylo to ve Full Moonu, kde jsem o tomhle filmu četl a poznamenal si nutnost jeho shlédnutí – a bylo to neuvěřitelně silné, podmanivé, krásné. Byla to láska. Nic jiného to být nemohlo. Ty poslední scény, poslední tetování... 100%. (21.03.2015)

Slabsie 4*, pretoze zo zaciatku ma film vylozene nebavil, ale ked som prisiel na chut tym prelinackam, zacalo to byt zaujimave. Mozo tej hudby keby bolo menej, popripade keby boli prelozene slova piesni, urcite ten zazitok by bol vacsi. Ale v pohode filmik. (28.09.2015)

Tihle dva se neměli nikdy potkat. Doporučení - nemáteli rádi banjo, bluegrassovou muziku a uvažovali jste někdy o sebevraždě, pak se filmu vyhněte opravdu velkou objížďkou, nebo skončíte výletem na Nuselák či v dom.prostředí na klice u okna. (19.02.2014)

Velmi dobře a citlivě natočený film, vzbudil ve mě hodně emocí a ráda se znovu na krásný příběh podívám. (06.08.2020)

Začátek dost divnej. Pak jsem začal větřit, že ta pokerovaná trubka má v hlavě nablito. A pak přišel ten nářez, kdy naprosto pragmaticky a logicky uvažující chlap popisuje vznik hospodina a vyrovnává se se životem jako chlap co neztrácí rozum. V kontrastu s ním hloupá žena co čeká od života jen lásku a příjemné věci a plno tetování jako její životní postoj a tvrdě doplatí na svou slepičí hloupost, životní naivitu a neschopnost vyrovnat se s těžkou životní situací. Je mi líto každého chlapa, který je vtažen hloupou slepicí do pozice otce, aby byl zbytek jeho života utrpením. Vlastně jsem ji fandil, aby jí sebevražda vyšla. (30.12.2014)

Film zacina romanci mezi dvojici tak nesourodou, ze mi dost dlouho trvalo, nez jsem prestal Elise podezrivat, ze za jejim vztahem k Didierovi nestoji zistne duvody. Pozdeji film prechazi do drama, ktere ale tlaci az prilis na city, dej je prolinan radou hudebnich vstupu ale take nekolika zbytecnymi flashbacky. Broken circle breakdown je prumerne drama, kteremu se nepodarilo probudit ve mne nejake silnejsi emoce a presvedcit o sve opravdovosti. (10.02.2015)

Netradičná love story bluegrassového frontmana a majiteľky tetovacieho salónu. Dej má výbornú gradáciu najmä vďaka skvelému strihu, využívajúceho retrospektívu. Je zaujímavé sledovať ako odlišné vnímanie viery a životného postoja začne oboch rozdeľovať v momente, keď sú konfrontovaní ťažkou životnou skúškou v podobe smrti dieťaťa. Práve táto rozdielnosť a neschopnosť prijať a pochopiť toho druhého nakoniec vedie k tragickému koncu. Vynikajúca hudba skvele podčiarkuje vyhranenosť emócií. Výborný film, ktorý nás núti zamyslieť sa, ako by sme v takejto situácii reagovali my a či by tak príbeh mal odlišný koniec. (07.03.2015)

na produkci Belgie / Nizozemsko velmi zdařilý film. Trochu odlišný od jiných filmů s tématikou nevyléčitelné nemoci... (04.11.2015)