Dítě z Maconu

Kdybych mohla, dala bych *** a 1/2. Nějakou dobu po shlédnutí jsem nevěděla, co si o filmu myslet. Protože tvorbu a styl Petera Greenawaye neznám, netušila jsem, co mě čeká, k filmu jsem se dostala jen kvůli Ralphovi(!). Už začátek filmu mi napověděl, že tohle bude můj šálek kávy, ale později jsem byla chtíc nechtíc v šoku. Střídaly se ve mně úžas, šok, znechucení, nadšení, ohromení a úžas. Po obrazové stránce jsem byla mile překvapena, sedly mi i herecké výkony a když jsem nechala dojmy nějakou dobu uležet, pochopila jsem i pointu. A líbí se mi. Tohle není film pro každého, často si ho pouštět nebudu, ale určitě se k němu ještě vrátím. (12.01.2007)

Asi nejlepší Greenaway. Jeho přetaženost až přepjatost se skvěle hodí ke zvolenému baroknímu slohu a tvrdému a údernému poselství. Tentokrát netřeba hledat symboly, o čem Díte z Maconu je, pochopíme okamžitě. Tím spíš se pak dá věnovat zajímavé struktuře, kde se hra mísí se skutečností, stejně jako se mísí lež s pravdou. 4 a 1/2 (26.08.2013)

Nesouhlas s kaygen.it, tenhle film je ještě méně normální než ostatní, a to je co říct. Jsou temné, neúrodné časy 17. století, nacházíme se v honosném divadle a sledujeme hru o narození dítěte, které navrátí kraji ztracenou prosperitu. Postupně je však stále obtížnější rozlišit, co je hra a co skutečnost...Greenaway údajně původně zamýšlel tento film jako operu, a i když od tohoto záměru nakonec (naštěstí?) upustil, řada operních prvků ve filmu zůstala. Rozhodně to není film pro každého, je velice náročný, brutální a depresivní. (28.06.2005)

Ale jo, jsou zde tak intenzívní scény, až z toho mrazí stejně tak to může znechutit, ale svou podivně temně krvavou poetikou a barokní nabubřelostí mě ten film prostě nedostal. Na druhou stranu se musí uznat, že tohle je film, který se jen tak nevidí a jako celkový zážitek je jedinečný. Přesto mě ke Greenawayovi asi nepřitáhne. (10.11.2015)

Brutálna rozprávka s morálnym ponaučením a kritikou cirkvi. Vlastne všetkých inštitúcií, ktoré si osobujú právo byť morálnym hovorcom väčšiny. Doslovné divadlo. Divadlo v divadle. Obrazová a kostýmová stránka filmu spolu s patetickým prednesom - veď ide o predstavenie pre priamo účastného diváka – výrazne prevyšujú v podstate jednoduchučký dej o zázračnom dieťati, ktoré si k svojmu prospechu a večnej sláve chcela prisvojiť chudobná dojka. Nepoctivosť sa nevypláca, rovnako ako prehnaná túžba hrať za každú cenu. Niektoré úlohy sú zobrané doslovne a tak po skončení hry ostáva na scéne niekoľko mŕtvych. Opakovanie tvorí kostru filmu. Opakovanie viet, či situácií. Nevšedné spojenie všetkých spomenutých výrazových prostriedkov vytvorilo výrazne artistný film - moralitu, určený najmä priaznivcom klubových filmov. (26.09.2004)