Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stárnoucího pana Dvořáka pronásleduje přízrak minulosti ukrývající se v pražských střechách. Strach a tíseň probouzí vzpomínky, které byly dávno zapomenuty. (oficiální text distributora)

Zajímavosti (22)

  • V obleku Péráka, který ve snu vylézá zpoza střechy, je režisér filmu. (Savel)
  • Natáčení začalo první scénu filmu po titulkách. Posledním záběrem byl symbolicky odchod Péráka na konci flashbacku ze dvora. (Savel)
  • Voják bojující s Pérákem tváří v tvář měl mít po seku břitvou ošklivou ránu na tváři. Přes noc však zamrzla všechna líčidla. (Savel)
  • Dvůr, ve kterém se odehrává dobová scéna, se nachází v centru Prahy ve Stínadlech. V jednom záběru je možné na zdi spatřit křídou namalovaného ježka v kleci. (Savel)
  • Role vnučky v podání Patricie Soukupové v původním scénáři nebyla. Do scénáře byla přidána asi půl hodiny před natáčením. Původně se v tomto obraze měl objevit znovu Filip Cíl, ale nedorazil na natáčení. Proto ho také dabuje Oldřich Hajlich. (Savel)
  • Do role mladíka, který nosí panu Dvořákovi obědy, byl původně obsazen Jan Komínek. Na poslední chvíli se nemohl natáčení zúčastnit, a tak byl takřka den před natáčením přeobsazený za Filipa Cíla. Dalšími kandidáty byl například Ladislav Ondřej, Aleš Kubát, Jan Cina nebo David Vobořil. (Savel)
  • Okno se zatloukalo celkem čtyřikrát. (Savel)
  • Téma Pérák se zdá být pro film již léta prokleté. Není tedy divu, že při natáčení vznikal problém takřka každý den. Vedlo to k drobným změnám ve scénáři a zkracováním či vyškrtáním některých obrazů. Například druhý natáčecí den začalo pršet a voda z konstrukce zakrývající okno začala stékat do světel za několik set tisíc korun. (Savel)
  • Akce přímo na place se bez úrazu neobešla. Jeden z vojáku, Jakub Krejča, dostal do obličeje Pérakovou skákací botou. Následek byl monokl a odřená tvář. Diagnóza od doktora po natáčení zněla lehký otřes mozku. Vinou byla především únava. Většina akčních scén se točila poslední den po 3:00 ráno. (Savel)
  • Jelikož si z finančních důvodů mohli autoři dovolit pouze tři natáčecí dny, natáčení odstartovalo ve čtvrtek 11. října v 8 hodin a úspěšně skončilo v ranních hodinách 14. října po takřka 24 hodinové směně, aby se dostálo scénáři. (Savel)
  • Choreografii souboje Péráka s vojákem s nožem nacvičoval nejprve sám režisér s choreografie filmu Janem Novákem, trenérem bojového uměni TaeKwon-Do. Režisér i producent filmu jsou zároveň jeho dlouholetí žáci. (Savel)
  • Kostým Péráka byl inspirován mimo jiné superhrdiny vznikajícími v USA v období druhé světové války, především Batmanem, dále také současnými real-life superheroes a Foglarovým Širokkem. Tvůrci si přáli, aby Pérák ve tmě působil opravdu nepříjemně, spíše jako přízrak nebo čert než superhrdina v západním slova smyslu. (Savel)
  • Na Pérákových botách se dalo pohybovat pouze v „roztaženém“ stavu. Daniel Fajmon, představitel Péráka, na nich dokázal vyvinout rychlost až 40 km/h a dosahovat výšky skoku 1,5 m. V momentě zatažených listových pér se v osmikilové obuvi nedalo téměř chodit, natož běhat. Jediný Daniel v tom dokázal dokonce i hbitě bojovat. (Savel)
  • S hudebníkem Danielem Patrasem spolupracoval Pavel Soukup už na svém předešlém filmu Blízký přítel (2011). Při různých projektech se setkal také s technikem Janem Součkem, poprvé však u svého filmu. (Savel)
  • Daniel Fajmon se objevuje v roli Péráka již podruhé. Péráka skáče i na divadelních prknech ve stejnojmenné hře Jiřího Havelky. V době vzniku filmu se tedy jednalo o výhradního představitele této postavy. (Savel)
  • Tvůrci film označují za epilog celovečerního filmu, jehož scénář vznikal současně. (Savel)
  • Film od první myšlenky po finální střih vznikal v ochotnických podmínkách přesně rok. (Savel)
  • Režisér Pavel Soukup myslel na natočení filmu Pérák přibližně sedm let, od chvíle co viděl film Pérák a SS (1946). (Savel)
  • Film se točil na kameru RED SCARLET v rozlišení 4K. Kameraman Karel V. Dlabač prohlásil, že Pérák si nezaslouží HD. (Savel)

Reklama

Reklama