Reklama

Reklama

Jonathan (Garrett Hedlund), který se své rodině už dávno odcizil, jednoho dne zjistí, že se jeho smrtelně nemocný otec rozhodl nechat v průběhu nadcházejících osmačtyřiceti hodin odpojit od přístrojů. Během této krátké doby se odehraje životní drama. Robert (Richard Jenkins) rozpoutá hru kdo s koho, aby získal zpět vše, o co jeho nemoc celou rodinu připravila. Rozvíří se debata kolem práv pacientů a také otázky, co to vlastně doopravdy znamená být svobodný. Jonathan se usmíří se svým otcem, znovu naváže kontakt se svou matkou (Anne Archer), sestrou (Jessica Brown Findlay) i láskou (Amy Adams) a opět dokáže nalézt slova prostřednictvím dvou zcela nepravděpodobných katalyzátorů - mladé pacientky (Jessica Barden), která je na svůj věk neobyčejně moudrá, a racionálně smýšlející zdravotní sestry (Jennifer Hudson). Příběh nahlížený prizmatem neochvějné radosti ze života odhalí nečekané a silné tajemství lásky, smíchu a odpuštění. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (11)

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavý a povedený film, který není příliš známý, ale je zvláštně a zajímavě natočen. Setkáváme se zde se starým otcem, umírajícím na rakovinu, a jeho rodinou, která truchlí. No přišlo mi, že udělali ze smrti starce něco příliš bolestného, přitom bolestnější je život beze smyslu... Jinak mi to přišlo spíš jako černá komedie, než drama, ale dobrý...60% ()

Ukrizku 

všechny recenze uživatele

A proč by to tak nemohlo být? Mít život ve své kompetenci a počkat si, až to všem dojde a budou se chtít rozloučit. Další, spíše nadprůměrný snímek, který ukazuje, že někdy platí "skrze tebe vnímám sebe". Zaplať Jehovovi za to, že to celá rodina stihla a ještě jim smrt ukázala nějaké ty highlightery. Prezentované formě asistovaného suicida vlastně také nelze nic vytknout a kdo někdy umírajícího doprovázel, ví, že v posledních věcech se skutečně potkávají potřeby omývat výkaly s potřebou pochovat umírajícího v náručí jako miminko. ()

Reklama

Thomick 

všechny recenze uživatele

No, ehm. Ve Witu bylo umírání v přímym přenosu daleko intenzivnějšim zážitkem, a stačila k tomu jedna perspektiva - tady jich máte naservírovaných hned několik, jen sotva rozvedených, natožpak dotažených, a bez výjimky se nesoucích tak trochu v duchu La Fontaineových bajek se zvířátky. Akorát s tim rozdílem, že zde v hlavní roli účinkujou Židi a za průvodní morální otázku si tvůrci (opatrně chválim) zvolili přípustnost eutanázie. --- Update: Jessica je stále stejně boží, a tady dokonce i zpívá... hebrejsky! ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý film a mohol byť oveľa silnejší, keby nedával hlúpe vsuvky týkajúce sa židovstva či trpiacich plešatých detí vo veku cca 8 rokov rozprávajúce o sexe. A to nielen raz, režisér sa v tom asi vyžíval. Inak opäť doják hrajúci na city za podpory eutanázie, hoci tu mi nejak nedošlo, ako môžu v štáte, kde je zakázaná eutanázia odpojiť od prístrojov žijúceho človeka. Inak názor, že Amy Adams strhla celú snímku pre seba je blbosť, je tam dokopy 5 minút a jej postava je nepodstatná. Spoiler: Záver filmu bol totálne prehnaný a neviem, kto považuje za dobrú smrť udusenie, ale dobre no. Kultúra smrti musí vždy zvíťaziť, tak to nalajnovali neomarxisti. ()

peproch 

všechny recenze uživatele

Silné téma? Já vlastně nevím jaké. Návrat ztraceného syna domů? Umírání otce? Dětská Leukemie? Nesnášení se se sestrou? Právo na asistovanou sebevraždu? K lepšímu porozumění filmu postrádám pochopení, proč vlastně byl Jonathan pryč. Zní otázka takto? Jak je možné mít nárok na chování rodiny když mám právo na sebeurčení a nemilosrdná rakovina kosí bez ohledu na věk. ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama