The Hand
VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední film J. Trnky je smutnou bajkou o bezmocném harlekýnovi a všemocné ruce. Totéž co prožívá harlekýn byla ve své době situace i mnohých našich umělců. Film byl dlouho zakázán a v roce 1984 jej Americká filmová akademie označila za pátý nejlepší animovaný film všech dob. (woody)
Recenze (95)
Zcela souhlasím s brilantním a přesvědčivými argumenty podloženým komentářem soudruha GilEstela. Trnka byl skutečný génius-vizionář a vidět v jeho Ruce modelovou agitku o údělu umělce v totalitním režimu je krátkozraké. Interpretace, která chápe Ruku jako metaforu kapitalistické společensko-ekonomické formace, je myslím Trnkově intenci práva. ()
Všemocná ruka se snaží donutit člověka k nějakému chování a jednání a on nechce. Snaží se ho tedy uplatit, později mu vyhrožuje. Když se člověk stejně nechce zaprodat, zavře ho a donutí pracovat na tom, co si zamane. Když nakonec člověk zemře, udělají z něj hrdinu. Nepřipomíná Vám to něco? ()
V době vzniku jasné, poetické a zároveň na krev mrazivé podobenství vztahu mezi totalitní autoritou a svobodomyslným jedincem, jakýsi "1984" v osmnácti minutách. Dnes nás může Ruka svádět k tomu, abychom ji chápali jako metaforu komunismu, kterého už jsme se zbavili, ale stačí se zamyslet nad aférami kolem špiclování NSA, nad naší informační zranitelností a nad pravidly, která jsme nucení dennodenně dodržovat, abychom se nestali podezřelými, a tenhle padesát let starý film náhle získá nový rozměr... ()
Trnka se nevěnoval ve filmech jen dětem, či historií nebo literatuře. Zabýval se i aktualním děním či politikou. Důkazem je Proč UNESCO nebo tento film. Tento film je tísnivý pohled na hrozbu jménem fašismus. Vše je děláno chytře v náznacích, abstraktně se silou v pozadí. Ruka uchvacující pomalu co se dá. Nejdřív ovládnutí mysli, poté moci. Tento film je aktuální i dnes. Za proměnnou s hodnotou nacismus si můžete představit jakoukoliv totalitu, uchvácení moci a oblbnutí občanů. ()
Můj nejoblíbenější Trnkův film - v jednoduchosti je síla. ()
Nevím, co bych k tomu měl napsat, mrazí mě s toho.. Nedivím se, že komunisté tento film zakázaly, když to ukazuje, jak strašně to tu fungovalo.. ()
Vůbec se nedivím, že se na tenhle film dlouho prášilo v trezoru. V tom se musí každý autoritářský i totalitní režim poznat. ()
V dnešní době již zapomenutý 18minutový snímek a to je chyba. To by se mělo připomínat, aby se tu neustále nevelebili komunisti, fašisti a jiná totalitní pakáž. ()
Kvalitním uměním se dá říci víc než tisícem slov. Geniálně všeříkající a vystihující krátké podobenství a na danou dobu odvážný snímek. Některé zdejší komentáře stojí za přečtení. /// Moc je natolik lákavý artikl, že se v každé době bude chtít objevit nějaká taková vykutálená Ruka. Kde kdo u moci by chtěl tahat za nitky a dnes ideálně lidi ještě vodit za nos tak, aby si těch nitek ani nevšimli. :( Skvělá Trnkova "Kybernetická babička" i dokonalá "Ruka" prvně shlédnuty na velkém plátně na jednom ze starších ročníků AniFestu. ()
Krásná a poetická groteska o težké úloze svobodného umělce v totalitní době. ()
Úplně mě mrazilo a zanechalo to hluboký pocit beznaděje, smutku, frustrace.........a vzteku ()
Asi ten nejlepší a nejnápaditější animovaný film vůbec. 98%. ()
Hodně skličující, alegorický film se zcela symptomatickým závěrem, k tomu po řemeslné stránce mistrovské dílo. Velmi působivý snímek. ()
Důstojné poslední slovo Mistra. Zamlada jsem je vnímal jako jinotajnou obžalobu režimu, v němž jsem tehdy žil, dnes dávám přednost o nic radostnější výpovědi o zahubení umělce a člověka systémem bez ohledu na počet a jméno zúčastněných stran. Tvář harlekýna od začátku předznamenává hrůzu, která přijde, a noční návštěva se v Trnkově pojetí nezdržuje omíláním nějakého "víckrát ne" - jde rovnou po krku. O sedmnáct let později Jiří Barta nahradí ruku rukavicí, za dalších devět se animovaná ruka bude čile prohánět mezi ostatními členy Addamsovy rodiny a konečně pětatřicet roků po smrti velkého Čecha na nápadu vtáhnout vodicí šňůry loutek do příběhu postaví svůj výtvor Dán Klarlund. ()
90% / Velice temné a někdo by řekl až hororové, avšak inspirováno skutečností. Člověk, který nechtěl s režimem nic mít neměl život vůbec jednoduchý a tento film to potvrzuje. Poprvé jsem tento film viděl ještě za mého dětství a dosti mě děsil, děsit dokáže i dále ale pokud pochopíte co se autor rozhodl zobrazit, tak poznáte, že je to i dosti smutný příběh. ()