Režie:
Cédric KlapischScénář:
Cédric KlapischKamera:
Dominique ColinHrají:
Romain Duris, Judith Godrèche, Audrey Tautou, Cécile de France, Kelly Reilly, Cristina Brondo, Barnaby Metschurat, Kevin Bishop, Mira Wanting (více)Obsahy(1)
Xavier je posluchač ekonomické fakulty v Paříži a otcův známý mu slibuje po dokončení studií místo na ministerstvu financí. Podmínka, že musí ovládat španělštinu, není díky programu Erasmus nesplnitelná, a tak se Xavier rozloučí s maminkou i s přítelkyní a odletí do Barcelony. Najít tu bydlení není snadné, ale nakonec Xavier uspěje: nastěhuje se do bytu, kde žije už dalších sedm studentů, každý z jiného koutu Evropy. Nové známosti, nové zážitky, chaotické, a přece svým způsobem harmonické soužití mladých lidí různých národností, různých zvyků a zaměření jsou pro Xaviera školou, jež mu umožní přechod do dospělosti. Všechny jistoty jeho dosavadního života včetně lásky jsou zpochybněné, Xavier se už nevyzná ani sám v sobě. Když se vrátí domů, neví sice přesně, co chce, ale ví, co rozhodně nechce.
"Je to film, který připomíná někdejší romány o létech učednických či o procesu zasvěcení," říká tvůrce, jehož scénář je ispirován zkušenostmi ze života rodinných příslušníků a přátel. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
Až na ten začátek, který je přesný - miliony papírů, nikdo nic neví, neporadí... to byla děsná nuda. Na Erasmu jsem byla a užila jsem si ho tedy mnohem víc, než on. Celkově jsem film prozívala a pronechápala. Dala bych i odpad, kdyby tam nebyla špetka dobrých momentů, které mne donutily se alespoň usmát... :) ()
Ve své době se mi to docela líbilo, hlavně díky milostné lince, Audrey Tautou a No Surprises. Ale podruhé ten film vidět je docela nuda. Aby ne, když Klapisch neumí vyprávět příběh. Něco říká, ale docela v tom skáče, řadí vedle sebe obrazy jako mozaiku, a nakonec vlastně ani není jisté, jestli to má pointu. ()
Každý má pocit, že v životě spoustu věcí prošvihnul. A Erasmus je přesně ten můj případ. Když jsem takhle seděl v Tours na nábřeží Loiry, s přáteli popíjel v místním klubu při „pivních dnech“ (ano, poprvé jsem ochutnal škopek s malinovou šťávou) a pozoroval ty davy mladých lidí, vzpomněl jsem si na tento snímek. Uvědomil jsem si, že za takový rok, který prožil Xavier v Barceloně, bych dal nevím co – no uznejte: bydlet s angličankou, španělkou, belgičankou, němcem, dánem a italem … A k tomu: “Cesane?“ - “Ano?“ - “Pojď sem, pomůžeš mi, naučíme Xaviera něco důležitého. Teď se dívej, ukážu ti, co by měli umět všichni chlapi…“ No ólalá :) ()
Scéna, ve které William (Kevin Bishop) stylově zvrací po pařbě a zbytek skupiny zpívá No Woman No Cry je skvělá a role Kevina Bishopa je v L Auberge Espagnole z těch vedlejších pro mě nejvíc sympatická. Film nám odhaluje o čem jsou výměnné studijní pobyty v zahraničí, tzn. o poznání, o zábavě, o bordelu (rozuměj nepořádek) a taky tak trochu o studiu. Sice jsem bohužel nezažil žáden takový pobyt, ale takhle nějak to určitě vypadá. ()
Francouzsky mladicek Xavier se vydava do Barcelony studovat spanelstinu, protoze zmineny jazyk je nutnosti v jeho budoucim zamestnani. Odlet neni jednoduchy, protoze se musi rozloucit, jak s pritelkyni, tak i se svoji maminkou. Nasledny rocni pobyt se studenty z ruznych koutu Evropy se neobejde bez tradicnich starosti a radosti dospivajicich lidi, ktere jsou nazaplatitelnymi zkusenostmi do budoucna. Vim, co Erasmus obnasi, ale pro me byl film nezajimavy a scenaristicky odflaknuty. Slo to natocit daleko lepe, ale i hure. 60% ()
Reklama