Django

Film, který má chyby, ale zároveň má tak dobrou atmosféru a charismatického hlavního hrdinu (který jen minimálně zaostává za Blonďákem z dolarové trilogie), kteří většinu nedostatků dokáží odplavit kamsi do nenávratna. A jaké jsou ty chyby? Tak například některé pasáže při přestřelkách působí poněkud humorně, například tehdy, když zasažení padají v mohutných obloucích a bolestných grimasách dávno předtím, než z hlavně vyjde smrtelný výstřel a také jisto rotační palnou zbraň Django drží jako prase kost, dále jsou mnohé postavy blíže karikaturám, než charakterům a děj je tak trochu přímočarý. Ale mnohé z toho prostě k žánru už tak nějak patří a příjemná stopáž taky dost pomůže. Ano, je to někdy až příliš podobné Leoneho tvorbě, jenže... Dá se to vůbec jako brát mínus, když je Leone vládce žánru a dobový divák přesně tohle žádal? Nakašlat, prostě je to dobrý, Howgh. (09.12.2015)

Pára od úst a kouř z hlavní kdesi na mexickej hranici, kde se odjakživa vynáší rakev přes půdu, na prahu doby moderní. "Jmenuji se Django a dokud budeš se mnou, nikdo ti neublíží ... Tak pojď, Marie !" "Moje kamarádky mají trochu strach, ale já se nebojím, vždyť je to jenom rakev !" Teenagerovský western. ♫ Hudba mj. ve stylu imitace Morriconeho stylu. 2-3* (16.05.2012)

Já mám k Djangovi trochu zvláštní vztah. Uznávám ho jako jeden ze základních kamenů žánru, chápu, proč je to tak kultovní film a proč si Tarantino půjčil zrovna tohle. Nicméně to neznamená, že to není film postavený na jediném geniálním nápadu a obaleném z nouze chatrným příběhem. Kromě toho první půlhodina je dost natahovaná, pořád se nic neděje, Marie chodí po pokoji, Django jí a kurvy se ho bojí. Od chvíle, kdy se objeví skvělý Fajardo jako sadistický major Jackson a jeho tlupa v červených kápích, tak to začne mít koule. A přesto, že je příběh jednoduchý a pitomý, je to pak až do konce zábava. Teda dneska jsem se bavil dost. Možná proto, že jsem konečně koukal v originále. Předtím jsem to viděl jenom v češtině, a dabing vycházel z anglickýho dabingu, takže dialogy kolikrát nedávaly smysl. A Nero v Soukupově podání nezněl zdaleka tak ironicky jako jeho italskej dabér (ty italský zvukový verze asi nikdy nepochopím) (ale pořád lepší Soukup než ten šmatlák v angličtině). A vůbec Nero a postava Djanga je největší klad celého filmu. Přesto, že je to taky pěknej hajzlík, tak se mu nedá nefandit. Eduardo Fajardo se na můj vkus objevuje málo a zvlášť uprostřed nedělá nic jinýho, než že se schová, nebo zdrhá, ale je to taky záporák první třídy. Bódalo je taky pěknej hnusák. Loredana Nusciak mi v originále poprvé nevadila a přišla mi dokonce trochu sympatická! Jinak, moc se mi nelíbí hudba, Bacalov složil lepší věci. Úvodní písnička geniální, ale zvláště ty mexické melodie tahají za uši. Corbucci později natočil lepší věci, ale bez tohohle by se k nim asi nedostal. PS: Bylo zajímavý sledovat film s člověkem, který o něm slyšel jenom od Tarantina. Jeho reakce na TU scénu (všichni víme jakou) byla k nezaplacení :D (21.12.2007)

Tak tento špageťák právem patří k těm (nej)lepším. Western, kde se krájí uši, bičují ženský a střílí lidi kulometem. Není divu, že si Quentin tento film oblíbil a stal se předlohou pro Nespoutaného Djanga. Franco Nero je v roli Djanga skvělý a je podobný Clintovi víc než se zdá. Sundat na jeden zápřah pět lidí se v každém westernu nevidí. Právem kultovní western, který nenabízí kamerové orgie jako Leone, ale béčkovost a akce to vynahrazuje. Hodnocení OST: Variace na Morriconeho jsou povedené! 7/10 (23.03.2011)

Čo si z tohto westernu pamätám najviac, sú uhrančivé oči Franca Nera a krivé zuby José Terróna. V tomto spahgetti westerne bol Django až príliš neporaziteľný, až to miestami vyznelo ako paródia. Všade plno blata, ale postavy väčšinou dokonale čisté. A ťahanie rakvy za sebou naozaj pôsobí až na komédiu s Terenceom Hillom. Tarantinov Django je ďaleko lepší. (14.03.2022)