Django

Ak nie úplne najlepší, tak aspoň najkultovejší spaghetti-western - samozrejme mimo leonoviek. Franco Nero ako jediný z talianskych napodobňovačov Clintovho "drsného pohľadu" neupadol do zabudnutia (nejaký čas to skúšal aj Terence Hill, ale jeho vážne úlohy spláchol čas a pretrvali len tie komediálne). Legendárny nápad s truhlou, záverečná strieľačka s rozdrvenými rukami alebo tromfovanie Clinta (ktorý na jeden "záťah koltom" zložil najviac troch súperov, Django ich takto sundáva minimálne päť) - to všetko sa zapísalo do dejín žánru. (22.03.2007)

Film, který má chyby, ale zároveň má tak dobrou atmosféru a charismatického hlavního hrdinu (který jen minimálně zaostává za Blonďákem z dolarové trilogie), kteří většinu nedostatků dokáží odplavit kamsi do nenávratna. A jaké jsou ty chyby? Tak například některé pasáže při přestřelkách působí poněkud humorně, například tehdy, když zasažení padají v mohutných obloucích a bolestných grimasách dávno předtím, než z hlavně vyjde smrtelný výstřel a také jisto rotační palnou zbraň Django drží jako prase kost, dále jsou mnohé postavy blíže karikaturám, než charakterům a děj je tak trochu přímočarý. Ale mnohé z toho prostě k žánru už tak nějak patří a příjemná stopáž taky dost pomůže. Ano, je to někdy až příliš podobné Leoneho tvorbě, jenže... Dá se to vůbec jako brát mínus, když je Leone vládce žánru a dobový divák přesně tohle žádal? Nakašlat, prostě je to dobrý, Howgh. (09.12.2015)

Začne to skvěle - muž táhnoucí rakev, záchrana bezbranné ženy, osamělý pistolník, mlčenlivý a když něco řekne, spíš to cedí mezi zuby. V liduprázdném městečku jen bahno, děvky, salón... a pak přijde na řadu kulomet. Pravda, kulomet je nesmysl s nekonečným množstvím nábojů a lehký jako pírko. Ale až po sem je to úctyhodná pocta westernu staré školy... S bandou Mexičanů ale přijde problém. Krádež zlata z fortu, zlato vypadající (a asi i vážící) jak müsli, nemožné množství mrtvol - no jo, když padouši tomu jdou tak trochu naproti, když samovolně vbíhají do střel. A degradace děje do stupidní polohy. Ani ten Franco Nero už není takovej borec, přestože charisma může hrstmi rozdávat. Celkově ta kvalita filmu stojí za prd, ale nelze tomu upřít fakt, že zde vznikla když už ne legendární, tak alespoň nezapomenutelná postava. A taky docela chytlavá úvodní píseň. (27.11.2022)

Django si hravě poradí s padesáti zabijáky, ale vyloupení přísně střežené pevnosti plné zlata je o hodně tvrdší oříšek. Nikdo však netuší, jaké eso skrývá slavný pistolník v rukávu. Scénář : Sergio Corbucci, Bruno Corbucci, Franco Rossetti, José Gutiérrez Maesso a Piero Vivarelli. Kamera : Enzo Barboni. Hudba: Luis Enríquez Bacalov (28.04.2011)

Za sychravého dne do zabláceného městečka na Jihu přichází pistolník v zašlé uniformě Severu, který za sebou táhne rakev. Tak začíná spaghetti western, který je řazen do kánonu žánru hned vedle nestárnoucích klasik Sergia Leoneho. Tvůrcům se podařilo Djanga vymodelovat v ikonického hrdinu a zasadit ho do nelítostného, špinavého světa. Bohužel se až příliš snažili šokovat násilím, bezohledností a krutostí a zapomněli při tom na dramaturgii a vnitřní logiku příběhu, takže celek má podobu nesoudržného shluku impozantních scén. (19.08.2008)