Parchanti spí dobře

Teda pobrat, co se vlastně v tomhle filmu děje, dá jednomu docela zabrat. Bezprostředně po dokoukání nemám pocit, že bych měl úplně ve všem jasno, ale je mi to tak nějak jedno, protože mě ten film spíš celkově moc neoslovil. Přišel mi divný, protivně fragmentární a obsazený samými hnusnými herci, snad s výjimkou Chiary Mastroianni, u níž mi ale pro změnu přišlo skoro strašidelné, jak je podobná svému otci - já jsem celou dobu netušil, že jde o dceru Marcella Mastroianniho, ale pořád mi přišla strašně povědomá, a teprve s naběhnutím závěrečných titulků, kde se objevilo její jméno, mi to došlo. Za sebe si myslím, že to asi nemusí být špatný film - minimálně kamera a soundtrack jsou super - ale pro většinu lidí to asi bude nestravitelné. Minimální počet hodnocení i komentářů, které si zde film vysloužil, mě vede k domněnce, že návštěvnost v českých kinech byla asi minimální a že je tento film českým divákům v podstatě neznámý. Osobně se tomu nedivím a sám bych film asi radši nikomu nedoporučoval - sám jsem si k němu cestu nenašel a chuť vidět ho znovu není (naopak jsem si uvědomil, že koukat na film jen proto, že se vám líbí jeho plakát, asi nemusí být vždy úplně dobrý nápad). (04.09.2015)

Bohužel to během dvaceti minut vystřílí všechno, co na tom je zajímavýho. Vrchol pak přijde ještě se scénou na schodech, tehdy jsem si říkal, že je to pořád ještě super. Jinak se to točí pořád dokola a všechno se doslovně říká a ukazuje, přestože je to srozumitelný. Upřímně by mě zajímalo, co je na tom pro mnohý diváky nepochopitelnýho. Kdo je kdo a o co jim jde je jasný během 5 minut, pak to v průběhu filmu zopakujou a dovysvětlí ještě asi milionkrát. Celá ta venkovská kukuřičná záležitost je zbytečná, ve finále vyloženě trapná. Škoda, odehrávat se to převážně v těch dvou bytech a okolí a srát na ty thrillerový rádobyšoky, byla by to pecka. (30.01.2014)

No i když chodím na filmy s tím, že nic nečekám, tak tohle jsme nečekal ani když jsem nic nečekal. Autoři se absolutně nenamáhají s vysvětlováním divákovi. Bud pozorně koukej, poslouchej a doufej, že z toho alespoň půlku pobereš a nebo nám polib prdel. Opravdu brutální styl vyprávění, kdy něco doklapne až ve scéně dvacet minut po události či dialogu a někde prostě nepomůže ani svěcená voda. Poměrně syrový, sexuálně zcela otevřené leč kdybych se ve filmu lépe orientoval a nemusel každou scénu dávat do souvislosti s každou jinou scénou určitě by to pomohlo. Herecký majstrštyk ve scénaristickým bludišti. (23.11.2013)

Sorry, ale tohle byl ultra nesmysl. Ani po 100 minutách tak pořádně vlastně nevím, co se komu kde a jak dělo, jen tuším, ale z toho tušení mi vycházejí tak minimálně dva naprosto různé filmy. A ani po 100 minutách vlastně nevím, která ženská byla která. Děj skáče neustále sem tam, A když se film časem blíží ke konci a vy čekáte, že teď se objeví něco, co všechno vysvětlí, bum, je konec. Autoři jsou fakt Saláti. Škoda Vincenta. (02.03.2014)

Hned po promitani jsem si pomylene rikala, ze vlastne neudelal zadny velky cin. Ale on se prece dokazal obetovat. Marne. Krute. (Hahá, podle teorie všívání je více bratrem, než lidskou bytostí!) A na poslednich deset vterin uz jsem zavrela oci. Predstavovala bych si ten zaver mene konstuovany a vice intuitivni. (Ackoliv mam v posledni dobe podezreni, ze nevim, co to slovo doopravdy znamena.) (23.11.2013)