Cizí oběd

Nechápal som, ako sa tie obedáre bez adresy bez mena pri ceste snáď cez pol sveta vždy dostanú k správnemu človeku. Nedostanú. Jeden omyl prináša potešenie na oboch stranách, a keďže láska ide cez žalúdok, tak jedna láska to má zrátané a druhá, druhá uvidíme. Je dobré, že nie v každom indickom filme sa musí hromadne tancovať, a ani nemusí hýriť pestrými farbami, skôŕ šeďou obyčajného života. Obyčajnej práce, ktorá pre zjednodušenie príbehu pozostáva len z ťukania do kalkulačky a hlavne z čakania na obedár s lístočkom. Veľmi príjemný film, neobyčajná romatika cez jedlo, a téma starnutia človeka podaná decentným spôsobom. –––– Ten karfiol mi už neposielaj. Nafukuje ma z neho. –––– Myslím, že na veci zabúdame, ak o nich nemáme komu rozprávať. (17.09.2015)

Irrfan Khan je mým oblíbeným indickým hercem a třeba na "Inferno" jsem se víc těšil kvůli němu než Hanksovi. Ve filmu "Cizí oběd" mohl prezentovat svoje mistrovství. Ale film není jen o něm, je o skvělých postavách, krásné platonické romanci a pojetí, které je skoro ve stylu absurdního divadla. Za mě nádhera! (29.10.2016)

Po delší době opět romantika, tak jak ji mám rád, navíc okořeněná vydatnou porcí humoru. Čtení psaníček, příprava jídel v podání sympatické Indky Nimrat Kaur nebo schůzka v restauraci, následně pojatá jako smutný návrat do reality, dokázaly zdařile navodit správnou atmosféru. Cizí oběd působí věrohodně a pravdivě, nestaví na umělých emocích nebo falešném sentimentu jako mnoho jiných filmů. To pak velkoryse přehlédnu i některé nelogičnosti v příběhu (manžel nic nepostřehl a dostával dál květák, i když po pár dnech dal najevo, že už ho nechce?). Velké plus za skvělé ústřední duo i za hodně povedené uzavření snímku. (06.06.2014)

Je s podivem, jak v indickém organizovaném zmatku věci dorazí, kam mají a chybička se vloudí jen jednou za milionkrát... a to je právě na životě skvělé, jak už s oblibou pravíval Forrest Gump - nikdy nevíte, co si rozbalíte - třeba i cizí oběd s psaníčkem, které může být začátkem krásného přátelství (minimálně :-)) Pěkný výlet, daleký, ale stál za to - voněl cizokrajným kořením a člověčinou, se všemi svými smutky, nadějemi i zklamáním a moc příjemně, zejména díky hercům, ubíhal... a i když obrazovka stále neumí přenášet vůně, stejně je dobré mít v sousedství indickou restauraci, maloměšťáci alespoň indickou kuchařku :-) A jak takový neoblíbený (mnohdy i nenáviděný), obyčejný předmět, jako je přepravka na jídlo, dostává úplně jiný smysl, že? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (09.04.2015)

Tak jako mnoho bollywoodských i mimobollywoodských snímků poslední doby zkoumá Cizí oběd životy lidí z městských středních vrstev a pracuje s realisticky vykresleným prostředím. Účast západních koproducentů a ambice prorazit na globální festivalovou scénu naštěstí tvůrce nedovedly k pokusům ukazovat Bombaj prostřednictvím cestopisných stereotypů, takže se film vyznačuje vcelku civilní, realistickou estetikou. Ta je podpořena poklidným, pomalu plynoucím vyprávěním směřujícím pozornost na každodenní drobné rituály, které postavy vykonávají – ať už jde o pravidelné cesty přeplněnými městskými vlaky, přípravu oběda či prozkoumávání jednotlivých kastrůlků jídlonosiče o polední přestávce. Scénář se vyhýbá výrazným dějovým zvratům a omezuje i množství dialogů, film tak zůstává soustředěn na vnitřní pocity Ily a Sajaana, jejichž změny jsou z velké části demonstrovány právě na způsobu, jakým oba interagují s okolím.' ___________ Více v recenzi. (26.02.2014)