poster

Attila Marcel

  • Francie

    Attila Marcel

  • Slovensko

    Attila Marcel

Komedie / Drama

Francie, 2013, 102 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Othello
    ***

    Za svůj filmový život jsem již bohužel viděl ledacos, aby mě smířlivá lidská komedie o střetu zakonzervované zkostnatělosti s nezávislou živorodostí na ploše jednoho domu a parku nějak výrazně stimulovala. Navíc v takto smířlivé formě s nesmělými pokusy o humor, které působí dojmem, že je někdo dopsal až během natáčení a hercům se do nich moc nechtělo. Potenciál komedie se u mě vyčerpal u nápisu "fuck the menuet", potenciál dojemného dramatu již před několika lety. Leč úvodní záběr je super.(8.7.2014)

  • Aljak
    **

    Chomet sa snaží poberať rovnakým smerom ako Michel Gondry, no ja na takýto typ filmov akosi nie som. Vizuálne síce pekné, po dejovej stránke však väčšinou priemerné, no a celkový dojem často akosi zaostáva za očakávaním. Attila Marcel nebol až tak na zahodenie a som rád, že to nebolo tak presýtené kadejakým surrealizmom ako sa v tom začal v poslednej dobe vyžívať Gondry, no aj tak ma to príliš neoslovilo. Niečo tomu proste chýbalo, aby to dosiahlo nejakú vyššiu hranicu dramatizácie. U mňa celkovo tak niekde na hranici 2 a 3*, ale očakávania boli rozhodne vyššie.(23.6.2014)

  • togaf
    ****

    Attila Marcel - praštěné postavy, chytlavé písničky a milá atmosféra, tyhle tři věci mi utkví v paměti. A samozřejmě krásné (smutné) oči Gouixe, ty totiž opravdu stály za to. A Madam Proustová i s tou zahradou v bytě, na návštěvu bych k ní sice nešla, ale musím uznat, že to bylo stylové. Ono tam bylo stylových věcí a postav víc - smrt Paulových rodičů, podivné tetičky i doktor vycpávač zvířat. Jo jo, vzpomínky jsou mrchy, a přes poselství filmu si stejně myslím, že občas je stejně lepší zapomenout.(16.9.2014)

  • xxmartinxx
    **

    Nepochybně by tomu šly dát neurážlivé tři hvězdy, ale já se po vynikajících Iluzionistovi a Triu s tímhle nehodlám smířit. Vždyť druhou půlku už jsem ani nedokázal vnímat ten banální, a přitom nepřehledný děj. Chlápek žere houbičky a odhaluje tajemství, u nějž ani nechápu, proč je vůbec tajemstvím. No a co? Emoce nula, atmosféra nula. Od Pěny dní nejotravnější francouzská halucinace.(28.2.2014)

  • Tayen
    ***

    Attila Marcel má nenapodobitelnou atmosféru. Vizuál jako z kresleného filmu a netradiční postavy. Co postava, to originál, až si říkáte, jestli to režisér myslí vážně. Zakřiknuté třicátníka Paula si vychovávají jeho tety k obrazu svému. Je tudíž pianistou, který na svou slávu teprve čeká, ale zatím je tetám vždy po ruce a ony mu za odměnu zajišťují vždy zásobu jeho oblíbených sušenek a svou dusící péči. Dokud Paul nenarazí na sousedku, která si ho pomoci svých netradičních metody nevezme do parády a nepomůže mu zjistit, jací byli jeho dávno mrtví rodiče a tím pádem i kdo je on. Ve filmu se toho moc neděje, nebo se to děje stále dokola. Občas se stane něco bizarního, občas si všímáme detailů. Je to stejné jako Paulův život, dokud nepřepne na jinou kolej. Atilla Marcel je francouzský film libující si sám v sobě a ve své divnosti. Ale tady to není na škodu.(7.6.2014)

  • - Na konci titulků je vzpomínka na herečku Bernadette Lafont, která v témže roce, kdy byl film uveden do kin, zemřela. (Marator)