poster

Peníze

  • Francie

    L'Argent

  • anglický

    Money

    (neoficiální název)
  • Slovensko

    Peniaze

  • Austrálie

    L'argent

  • USA

    L'argent

  • Velká Británie

    L'argent

Krimi / Drama

Francie / Švýcarsko, 1983, 85 min

  • Dale
    **

    Tak chladný a odtažitý film som ešte nevidel. Všetci herci pôsobia ako roboti, ktorí bezducho chodia, majú kamenné tváre bez akéhokoľvek náznaku úsmevu alebo inej emócie, len strojovo hovoriaci svoje texty. Tým pádom sú vám po celý film všetky postavy úplne cudzie, nezáleží vám na nich a ich osud je vám ukradnutý, čím sa stráca akýkoľvek zmysel ten film ďalej pozerať. Navyše ak sa postavy správajú nereálne a neveríte im ani mihnutie brvou (na tých kamenných ksichtoch sa nič také za celý čas neodohralo), tak sa stráca aj akékoľvek možné posolstvo, ktoré by mohol film mať. Áno, peniaze môžu za všetko zlo sveta (nadnesene), ale spôsob, ako to chcel Bresson ukázať, bol dosť nešťastný. Chcel povýšiť tento nudný film na akýsi zvláštny druh umenia, spolu s nezvyčajnými zábermi kamery, ktoré boli úplne zbytočné a robené čisto len pre efekt umeleckosti (čiže inakosti). Ja som mu na rozdiel od niektorých tunajších pseudointelektuálov nenaletel, tomuto sa nehovorí umenie, ale veľká nuda, čiže súhlasím s mojím obľúbencom Alanom Parkerom. Bolo to moje prvé stretnutie s Bressonom a ak práve toto je jeho obvyklý štýl filmárčiny, tak sa s jeho filmami zrejme kamarátiť nebudem.(3.7.2014)

  • dwi
    ****

    Dívat se na Peníze jako na obyčejnou kriminálku by bylo ukvapené. Perfekcionistický Bresson v tomto komorním příběhu uplatňuje fanatický realismus, jednání hlavního hrdiny jen načrtává a mnoho otázek nechává nevyřčených. I na mnoho vedlejších postav nazírá s odstupem a chladně převypravuje jejich často zkratkovité peripetie, aniž by sklouzával k moralizování o vině - nevinně. Rozehrané situace pouze dokumentuje, přičemž hlavní těžiště zaměřuje na (i)racionalitu lidského jednání, které ve vypjatých situacích vede k afektu (útěk z vězení, atypický závěr). Šaráda kolem podvrhů několika stovek franků doslova semele relativně klidný život obyčejného Yvona, jenž se chtě nechtě vydává všanc policejnímu aparátu a vězení. Soudržnost rodinného života se rozpadá, dcerka mu umírá, žena Yvona definitivně opouští a výhledy do budoucna se omezují na bezprizorní nic. Hlavní dějová linka se místy propojuje s osudy jiných podvodníků (Lucien) a padělatelů (studenti lycea), kteří jsou prakticky stvůrci rozkladu jedné lidské existence. Bresson nehledá východiska v kritice establishmentu, nehledá vůbec nic. S až striktní faktografičností, bez špetky citu, sleduje morální rozklad Yvona (vlastně jakéhokoliv anonymního individua) vedoucí maximálně tak k bezvýchodnosti, černému pesimismu...(17.4.2005)

  • Sarkastic
    ****

    A celé to začalo jedním spratkem, co neuměl nic jiného, než utrácet a zadlužovat se…Režisér každopádně neukazuje prstem jenom na něj, ale na nečestnou společnost jako celek (i když si vybírá pouze její zástupce). Doplatí nato však (a ne jen penězi) pouze hrdý trouba, člověk z davu (který ale opravdu moc rozumu nepobral). A postupná přeměna ze slušného člověka na monstrum byla moc smutná…Nicméně, přece jenom bych to společné soužití směrem ke konci tak neprodlužoval a přistoupil k závěrečnému „aktu“ dřív (asi to mělo mít funkci většího šoku pro diváka, ale o ten se už přece postará zmiňovaná poslední část filmu sama o sobě). Viděl bych to tak na solidní 4*.(21.7.2014)

  • Vitex
    *****

    Film, o kterém Alan Parker řekl, že je nesnesitelně nudný. Aki Kaurismäki se naopak nechal slyšet, že poslední, co s ním v kině opravdu pohnulo, byly Bressonovy Peníze. Já říkám, že je to neskutečně hluboký a svým způsoben prakticky nevyčerpatelný film, který funguje na principu řečení nepatrné části z příběhu a následném tvoření podmínek pro to, aby si zbytek mohl divák domyslet sám podle sebe. Některé motivace postav nejsou vysvětleny vůbec - o to více si scény vymáhají aktivní přístup diváka (ani tváře herců nám nepomohou - v Penězích jsou ze všech Bressonvých filmů nejstrnulejší). Mimo to poslední čtvrthodinku osobně považuju za jednu z nejatmosféričtějších a svým způsobem nejkrásnějších pasáží kinematografie. Jistě je to film lepší až na druhé shlédnutí - a na třetí, čtvrté, páté...(22.3.2007)

  • Cimr
    **

    Jen Bresson dokázal natočit vyloupení banky či několikanásobnou vraždu tak, aby to v divákovi nevzbudilo absolutně žádné emoce. Jeho styl je strohý, bez hudby, bez zajímavě komponovaných záběrů. Většinu stopáže sledujeme jen lidi, jak někam jdou, popř. někde sedí a mlčí. Všechny násilné, agresivní, zajímavé a důležité scény se odehrávají mimo kameru a pro ni tak zbývá jen pohled na obličeje, chůzi či nalévání čaje. Například ve scéně, v níž je Yvon u soudu obviněn z padělání peněz by byla normální reakce, že se nespravedlivě souzený muž chce nějak bránit - aspoň něco řekne na svoji obhajobu. Ne tak u Bressona, kde ,,hrdina" nic neřekne, ve tváři se mu nic neobjeví, jen se jako mrtvola odplíží pryč (což je při režisérově oblibě v nehercích vlastně jediný herecký prostředek, co aktéři snímku používají). A k tomu všemu to převratné poselství, že peníze jsou špatné! Setkání s filmařem, kterému nerozumím.(25.8.2014)

  • - Film bol vyznamenaný Veľkou cenou za autorský film ex aequo na 36. MFF v Cannes. (Flego)