Reklama

Reklama

Peníze

  • Francie L'Argent (více)

Norbert je mladý muž, který rychle potřebuje peníze a získá od přítele Matriala padělanou pětisetfrankovou bankovku. Poté, co ji utratí ve fotografickém obchodě, jeho bezskrupulózní majitel se rozhodne ji poslat dál...Něšťastnou obětí se stává dobrosrdečný poslíček Yvon Targe, který nepozná, že je bankovka falešná. Je zatčen ve chvíli, kdy s ní chce zaplatit jídlo. Snaží se zažalovat fotografa, ale ten podplatí prodavače Luciena, aby o transakci s falešnou bankovku mlčel. Kvůli tomuto skandálu ztratí Yvon práci. Ve snaze uživit rodinu se zaplete jako řidič auta, kterým chtějí uprchnout zločinci. Bohužel, loupež se nepovede a on skončí na tři roky ve vězení. V momentě, kdy je zatčen, jeho dítě umírá na záškrt a opustí ho manželka. Pod vlivem děsivých událostí se Yvon stane zlodějem, násilníkem a klidně i chladnokrevným vrahem... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

A celé to začalo jedním spratkem, co neuměl nic jiného, než utrácet a zadlužovat se…Režisér každopádně neukazuje prstem jenom na něj, ale na nečestnou společnost jako celek (i když si vybírá pouze její zástupce). Doplatí nato však (a ne jen penězi) pouze hrdý trouba, člověk z davu (který ale opravdu moc rozumu nepobral). A postupná přeměna ze slušného člověka na monstrum byla moc smutná…Nicméně, přece jenom bych to společné soužití směrem ke konci tak neprodlužoval a přistoupil k závěrečnému „aktu“ dřív (asi to mělo mít funkci většího šoku pro diváka, ale o ten se už přece postará zmiňovaná poslední část filmu sama o sobě). Viděl bych to tak na solidní 4*. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Film, o kterém Alan Parker řekl, že je nesnesitelně nudný. Aki Kaurismäki se naopak nechal slyšet, že poslední, co s ním v kině opravdu pohnulo, byly Bressonovy Peníze. Já říkám, že je to neskutečně hluboký a svým způsoben prakticky nevyčerpatelný film, který funguje na principu řečení nepatrné části z příběhu a následném tvoření podmínek pro to, aby si zbytek mohl divák domyslet sám podle sebe. Některé motivace postav nejsou vysvětleny vůbec - o to více si scény vymáhají aktivní přístup diváka (ani tváře herců nám nepomohou - v Penězích jsou ze všech Bressonvých filmů nejstrnulejší). Mimo to poslední čtvrthodinku osobně považuju za jednu z nejatmosféričtějších a svým způsobem nejkrásnějších pasáží kinematografie. Jistě je to film lepší až na druhé shlédnutí - a na třetí, čtvrté, páté... ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Posledné dva Bressonove filmy (tento a Denník vidieckeho farára), ktoré som videl, ma dokonalo otrávili. Dlho som bol z Peňazí dezorientovaný, pretože mi nešlo do hlavy, prečo je film na jednej strane plný hluchých záberov (ľudia prichádzajú a odchádzajú, otvárajú a zatvárajú dvere, idú alebo sa vezú a pod.) a na druhej strane chýbajú kľúčové momenty, ako keby sa stratili v strižni. Keď som konečne pochopil, že je to režisérov umelecký zámer, bolo jasné, ako dopadne moje hodnotenie. Síce som ho s mikrospánkami dopozeral, ale iba som sa utvrdil v tom, že filmy tohto typu vôbec nemusím vidieť. ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Dívat se na Peníze jako na obyčejnou kriminálku by bylo ukvapené. Perfekcionistický Bresson v tomto komorním příběhu uplatňuje fanatický realismus, jednání hlavního hrdiny jen načrtává a mnoho otázek nechává nevyřčených. I na mnoho vedlejších postav nazírá s odstupem a chladně převypravuje jejich často zkratkovité peripetie, aniž by sklouzával k moralizování o vině - nevinně. Rozehrané situace pouze dokumentuje, přičemž hlavní těžiště zaměřuje na (i)racionalitu lidského jednání, které ve vypjatých situacích vede k afektu (útěk z vězení, atypický závěr). Šaráda kolem podvrhů několika stovek franků doslova semele relativně klidný život obyčejného Yvona, jenž se chtě nechtě vydává všanc policejnímu aparátu a vězení. Soudržnost rodinného života se rozpadá, dcerka mu umírá, žena Yvona definitivně opouští a výhledy do budoucna se omezují na bezprizorní nic. Hlavní dějová linka se místy propojuje s osudy jiných podvodníků (Lucien) a padělatelů (studenti lycea), kteří jsou prakticky stvůrci rozkladu jedné lidské existence. Bresson nehledá východiska v kritice establishmentu, nehledá vůbec nic. S až striktní faktografičností, bez špetky citu, sleduje morální rozklad Yvona (vlastně jakéhokoliv anonymního individua) vedoucí maximálně tak k bezvýchodnosti, černému pesimismu... ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Ani lehkost a úspornost režisérského stylu plného elips a detailů to nezachrání, svět je zlý. Krutý, temný a zlý. Bressonův odchod ze scény v Cannes vhání do srdce jakousi slabost a slzy. Zabil jsem ty dva v hotelu a celou rodinu, po odvedení spěchá čas ke své smrti a v materiálu nezbude ani metr černého blanku. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Film bol vyznamenaný Veľkou cenou za autorský film ex aequo na 36. MFF v Cannes. (Flego)

Reklama

Reklama