神さまの言うとおり
As the Gods Will
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Hirojuki JacuKamera:
Nobujasu KitaHrají:
Rjúnosuke Kamiki, Sóta Fukuši, Hirona Jamazaki, Lily Franky, Nao Ómori, Acuko Maeda, Cutomu Jamazaki, Šóta Sometani, Mio Júki, Rjúhei Uešima, Kacuhiro Higo (více)Obsahy(1)
Student druhého ročníku střední školy Takahata Šun si žije poklidným středoškolským životem do té doby, než jednoho dne ve třídě objeví panenka Daruma a nutí všechny přítomné studenty, aby se účastnili dětské hry na způsob Cukr, káva, limonáda. Jenomže ten, koho uvidí, že se pohnul, zemře. Šun absolutně netuší, kdo za tím stojí, a tak mu nezbývá nic jiného, než jen pořád vyhrávat a udržovat tak na živu nejen sebe, ale i svou kamarádku z dětství Ičiku. Nikdo z toho nadšený není, tedy až na jejich spolužáka Takerua, který vypadá, že si smrt svých spolužáků užívá. (Zíza)
(více)Recenze (15)
Japonská kinematografie dále pokračuje ve stírání rozdílů mezi kinem a televizí, takže i nový film proslulého Takašiho Miikeho je jen první díl filmového seriálu podle populární komiksové série. Což znamená, že po dvou hodinách divák místo rozuzlení dostane jen vlezlou vějičku na druhý díl. Snímek přináší vyšinuté hyperstylizované zrcadlo soudobé japonské společnosti a krize hodnot mladé generace, ale příznačně pro apatii a těkavou nesoustředěnost cílového publika co chvíli od nosných prvků uhýbá k fantasmagorickým taškařicím. ()
Takaši Miike sa rozhodol, že sebe svojským spôsobom nachriacha dnešnej mládeži do ksichtu, no neverím, že by si z danej formy spracovania, či prezentácie myšlienok, zobrala akékoľvek ponaučenie. Úvod dáva nádej, že by "As the Gods Will" mohol byť pomerne originálnym "splaterom", ktorý kadečo naznačí, no zároveň poučí, aby "X-tá" generácia 15 + konečne pochopila, že nie je umenie "vyhoniť si", ale len tak si "pohonkávať". Základ je totiž vnímať realitu, nie ilúziu, kedy mnohí "z nich" v mylnom domnení dúfajú, že čoskoro zastanú pozíciu prezidenta zemegule. Myšlienka či pointa filmu dobrá, realizácia typicky Japonská, čiže pre mnohých fanúšikov horor žánru, extrémne nevýrazná. Taktiež si treba uvedomiť, že v tomto prípade, ide prezentáciu myšlienok komiksovým spôsobom, čo rozhodne nesadne každému. ()
Dal bych i odpad, ale to by nebylo fér vůči opravdu laciným nekoukatelným snímkům. Japonci opět promlouvají skrze totální demenci, břečku blbostí a nudy, přeplácanosti a hovadin, ve snaze filozoficky oslovit diváka a donutit ho přemýšlet o významu jejich díla. S veškerým zapřením jsem se dovtípil, že nejspíše naráží na přetechnizovanost a znuděnost japonské mládeže. A co je komu do toho ??? ()
I přestože má Takaši Miike celkem pestrou filmografii tohle je zatím můj čtvrtej film co jsem od něho viděl. Zatím u mě jednoznačně vede Visitor Q(2001). Nejinak je tomu po shlédnutí tohoto filmu. Hned pár minut po začátku jsem si říkal, že je jasný kde seriál Hra na oliheň potažmo režisér a scénárista v jedné osobě Dong-hyeok Hwang čerpal inspiraci. Po dokoukání jsem se ze zdejších zajímavosti k filmu dozvěděl, že nejsem sám. Ikdyž sám režisér Hry na oliheň Dong-hyeok Hwang konspirace odmítl s tím, že pouze první hra ve filmu je podobná jeho show a že na konceptu pracoval už roky předtím, než v roce 2014 As The Gods Will vyšlo. Čert ví kde je pravda. Pro mě osobně je ale důležitější fakt, že jsem se u filmu bavil. Klasickej úlet, kterej dokážou vyprodukovat snad jenom japonci. 3/4 filmu zábava. Konec už je ale slabší. Hlavně jde o film, kterej nelze brát absolutně vážně. Pokud se divák dokáže odprostit od toho, že film nejede dle zajetých filmových stereotypů a dokáže tuhle japonskou taškařici alá Hra na oliheň brát s nadhledem pak je tu možnost, že se bude bavit tak jako já. Škoda té poslední čtvrtiny kdy už zábavnost začínala přecházet v nudu. ()
Aboslútne guilty pleasure. Nekonzistentná hra s divákom o veciach, ktoré do značnej miery popierajú zdravý úsudok. Postavy sú postavené pred absurdné situácie, ktoré ešte podporujú digitalizované repliky slávnych detských hier. Do toho je tu tulák Boh, medializovanie útoku mimozemšťanov, ktoré s príbehom až tak nesúvisia a potom bizarná vyvraždovačka študentov, ktorá má sociálny presah a robí celé dielo zaujímavejším. Je tu kopec dejových zvratov, ktoré sú príjemne vítané, ale len za predpokladu, že prijmeme všetky bizarné pravidlá Miikeho hry. Tak iné až dobré. A pre mňa dvojhodinová zábava plná bizarných ale originálnych režíiných nápadov. ()
Reklama