Ta'm e guilass
Le Goût de la cerise
Chuť čerešní
Taste of Cherry
Taste of Cherry
VOD (1)
Obsahy(2)
Pan Badii je muž ve středním věku, který se chce zabít. Objíždí Teherán a jeho okolí v otlučeném range roveru a hledá někoho, kdo by mu v posledních hodinách života asistoval. Jediným jeho úkolem bude podívat se druhý den ráno do vykopané jámy uprostřed pustiny, kam chce Badii na noc ulehnout. Pokud nebude jevit známky života, má dotyčný jeho tělo zahrabat, v opačném případě mu má pomoci ven. Zatímco mladý kurdský voják a afghánský seminarista nechtějí ani za velké peníze prokázat Badiimu neobvyklou službu, starý turecký preparátor neochotně souhlasí s tím, že jeho tělo zkontroluje. Také se však nejprve pokusí Badiiho přesvědčit, aby si odchod ze života rozmyslel, a na dohodu přistoupí jen kvůli své nemocné dceři, na jejíž léčbu potřebuje sehnat peníze. (Cinemax)
(více)Recenze (66)
Tretí film od režiséra a tento ma nebavil tak ako tie z Kokerskej trilógie. Zrejme preto, že tento film nie je taký ľudsky hrejivý, ale je skôr ponurý a taká je väčšinou aj snímaná krajina, ktorá opäť hraje jednu z hlavných rolí. ()
Silné. Mnohdy až hypnotické. Spousta filozofických úvah o životě, smrti, jedna scéna úplně někde jinde než všechny ostatní (příběh muže, který Vás přesvědčí o tom, že stojí za to kvůli chuti třešní každé další ráno vstát), a že je Kiarostami velice hluboká osobnost, z toho prýští jak jen to jde. Opravdu odvážné se pustit do takové látky. O to větší uznání zaslouží fakt, že se dílo takto povedlo. (Ne)hrající Ershadi a natočeno s vnitřním přesahem (kdo ví, zda-li si Kiarostami podobné váhání také nezažil, skoro bych řekl, že ano). True art. ()
Pan Badii projíždí krajinou, velmi zajímavou krajinou, celý film jsem přemýšlel, co je to vlastně za místo. Statické záběry kamery na rozpálené prašné návrší, které občas zkrášlí nějaký ten strom, jsou poutavé. Pan Badii touto krajinou neprojíždí sám, většinou někoho veze, má dost zvláštní otázky a žádné odpovědi, alespoň v první polovině. Právě díky jeho vystupování jsem se až divil, jak snadno mu lidé nastoupí do auta. Působí velmi sebejistě, důležitě a vůbec dominantně, to se ale s nastoupením "toho pravého" mění, je tu úplně jiný Badii, tichý, nejistý vystrašený... Homayoun Ershadi je v roli výborný. Zajímavá je i forma vyprávění příběhu, jeho základem je "pouhý" rozhovor v autě, vlastně taková reportáž o životě. Ale pocit, že to chce minimálně dvě zhlédnutí, nebo ještě lépe více filmů od Abbase Kiarostamiho, ten i přes všechna pozitiva mám. 70% ()
Projekt 100 (1998) ()
Různé pohledy na sebevraždu, ať je z důvodu jakéhokoliv. ()
Předpokládal jsem, že Chuť třešní bude vrcholem a třešničkou na dortu. Ano a ano. Byl a byla. Uklidnilo mě klapání promítačky, po odporném DVD ani památky. Prskance na popraskané stěně. Vstupme do světa poznání. Muž chce spáchat sebevraždu, hledá někoho, kdo by ho pohřbil, popřípadě zachránil. (Nešťastný člověk negativně ovlivňuje dění ve světě.) Homayoun Ershadi vzal na sebe všechno utrpení a bolest světa. Herectví tak opravdové, až ve všech aspektech nepříjemné.| Světský, náboženský, mystický. Sebevražda je šílenství, hřích, předpoklad zrození.| Klid.| Pokud si vzpomínám, mám na třešně alergii. Viva vita! Těším se na léto. (A léto se těší na mne). ()
Možná se na mém hodnocení podílela únava, ale v průběhu projekce (LFŠ Uherské Hradiště 2012) jsem měl neustálé mikrospánky - a oči jsem se snažil udržet otevřené často jen pro titulky... Dokumentačně (krajina, zvyky, způsob žití) zajímavé, ovšem bejt to 5 min kraťas, tak to má 100%, čtvrthodinovej by už měl hvězdy jen 3-4... ()
Páčilo sa mi, že tento film nebol poznamenaný západným štýlom resp. západnou produkciou. A kupodivu som sa vôbec nenudil napriek pomalému tempu a deju. Páčilo sa mi, že to bolo autentické. Sám som cestoval stopom aj kúštik do Orientu a rozhovory prebiehali podobne, aj keď témy boli samozrejme iné. Bolo to ako zo života, toho skutočného. Nie predstieraného, ako to väčšinu života hráme tuná. Bolo tam niečo čo sa dotýkalo života. A to je pre mňa to podstatné... A je mi vcelku u prdele či to dostalo nejaké ceny alebo nie. ()
Asi jsem se na to měl trochu lépe připravit, protože mě ta nehorázná rozvleklost dosti zaskočila a ubíjela. A to do takové míry, že se mi vybavily pocity zakoušené při nekonečně dlouhých minutách filmu Diorthosi, který jsem viděl onehdá ve Varech. Celkem jsem se nudil a na film jsem se proto moc nekoncentroval, takže jsem navíc ani nepochopil závěr. Proč přesto dávám tři hvězdy? Sám nevím, ten film má zkrátka jakési hypnotické kouzlo nasáklé existencialismem.. Dlouhé záběry na neutěšenou a pustou, ale krásnou a fotogenickou krajinu jakoby člověka přenášely do jiné realiy.. No, když už teď vím, o co jde, dám tomu asi ještě jednu šanci, až budu ve vhodnějším rozpoložení. Můj první dojem však více než tříhvězdičkový bohužel nebyl. ()
Le goût de la cerise, aké by to bolo ak by sme zbavili tejto chuti. Hlboké, Abbas Kiarostami je skutočný umelec, pretože umenie ako také neexistuje, existujú/existovali len umelci. Nepôsobí to až príliš umelecky, alebo aby mal divák pocitu, že režisér krvopotne sa snaží byť umelecký, tzv. celý film je umelecký a zároveň pôsobí prirodzene. Predsa bez hudby a pohyblivej kamery, a predsa to nenudí. Básnik, ktorý maľuje prostredníctvom obrazu, malý štáb, malé herecké obsadenie, veľké celky, veľká vzdialenosť medzi subjektom a kamerou, ak je niekto, kto mal krásne vzdialenosti, tak Abbas Kiarostami. Dobré na filmu, je to že Abbasovi sa podarilo, aj napriek tomu, že celý film v každom zábere je pomaly Homayoun Ershadi, tak to nie postavené celé na ňom. Ak by to skúsil zrežírovať takýto scenár, tak by to dopadla, ako katastrofálne vyprahnutá púšť. Väčšina umeleckých filmov, je takých, že mnoho bežných divákoch, ktorým je úprimne jedno, čo si pozrú, že tento ich skutočne osloví. Ľudia sa divia prečo taký koniec, šikovne napísaný film takto pôsobí na diváka, je len na vás, čo si zoberiete. /95 %/ ()
Zajímavé téma i zpracování. Přesto jsem se místy neubránil pocitu nudy. Rozhodně stojí za to jej vidět, ale jednou asi stačí... 70%. ()
Přemýšlel jsem, zda existuje spojitost s "písní komuny" Čas třešní, a ano, myšlenková spojitost zde je. Film je Íránským pískem zaprášenou perlou postmoderny, jeho délka a minimum děje může buď zcela znudit nebo poskytnout gradující potřebu vlastní imaginace a úvah. Jedná se o velmi prostý film, který není o životě nebo smrti, nýbrž o duši. A takových mnoho není. ()
Film je veľmi intímny ako samotná myšlienka samovraždy. Hlavný hrdina sa túla krajinou a hľadá niekoho, kto by mu s tým pomohol. Niektorí ho rovno odmietnu, iní ho prehovárajú. Chcela som ,aby sa mu to podarilo a zomrel peknou smrťou. Celý film má kludnu atmosféru nezáväzných dialógov, ale koniec ma sklamal. ()
Hypnoticky klidný film, který který je zajímavější, než by se mohlo zdát. ()
Škoda, že sa nedajú hodnotiť projekty aj pre úroveň blbosti. Tu by to bola jasná päť hviezdičková odmena. Alebo, mohlo by to pre blbcov obsahovať tých päť hviezdičiek takýmto spôsobom. Jedna hviezdička za námet a scenár. Jedna hviezdička pre réžiu. Jedna hviezdička pre hudbu a kameru. Jedna hviezdička pre výpravu a jedna hviezdička pre herecké výkony. Čiže spolu to činí 5 hviezdičiek . Lenže, keď ich súčet nakoniec znásobíme celkovým dojmom v podobe nulového hovna, vykáže to, to správne ohodnotenie. Hlava XII. ()
Veľmi, veľmi zvláštny a zaujimavý film. Niečo take som ešte nevidel. Rozhodne by tento film nemali však pozerať ludia čo majú radi vo filme akciu. Ťahá sa to fakt dosť pomaly. A ten prach, ten vám zalezie pod nechty. ()
Myslím si, že základ jakéhokoli filmu by měl být příběh. Dokonce dokážu pochopit, že režisér nechá na inteligenci diváka si něco domyslet. Ale na druhé straně, co je moc, to je moc. Hodinu a půl se dívat na chlápka, jak jezdí autem po naprosto nezajímavé a hnusné krajině a hledá někoho, aby mu pomohl se sebevraždou? Nakonec ten Turek to pochopil jasně. Chlápek byl slaboch, který se ani zabít nechtěl. Pokud by se odpravil hned v první minutě, mnoha lidem by ušetřil čas. ()
Je to film o filozofickom pojme samovraždy. Nebudem tu rozoberať dej a dialógy postáv, ktoré sme videli, ale nedalo mi a skúsil som to so svojim subjektívnym záverom. Kiarostamimu vlastne o nič iné nešlo, len o to, kde a ako dospeje divák a ako šialený alebo zavádzajúci a bizarný koniec s podtextom urob si sám si na záver domyslí...Povedal som si, že nebudem komentovať koniec, ale teraz vidím, že neexistuje žiadny spôsob, ako to obísť, pretože ak by film dospel do normálneho konca, stalo by sa neskôr takmer určite to, čo by sa nestalo. To znamená, že ak pán Badii po pravdepodobnom prehltnutí piluliek a oblečení ľahkej bundy proti chladu ležal vo vykopanej jame, ktorú si sám vykopal, a každý záber kamery sa začal minimalizovať, pri pohľade na jeho kamennú tvár hľadiacu na mesiac , ktorý sa ukazoval spoza dymových mračien a potom, keď zaznelo hromové dunenie, až kým ju už vôbec nebolo vidno, až kým záblesk blesku opäť neosvietil scénu a tam nebol, stále tam ešte ležal a záber ako hľadí pred seba, stále čaká, pretože stále čakáme, len aby sa opäť ponoril do tmy až do ďalšieho jasného záblesku, a potom scéna nadobro sčernela a zostal len zvuk dažďa, ktorý padal stále silnejšie a silnejšie, až nakoniec klesol a zmizol - ak sa film práve takto skončil, bol by to zámer a koniec že samovražda bola dokonaná. Tým sa však film ani zďaleka nekončil. Namiesto toho povstáva za rytmického spievanie a pochodujúcich vojakov a scenéria znova pomaly ožíva. Tentokrát, keď sa objaví rovnaká kopcovitá krajina, je jar, všetko je zelené a zrnité a farbené zábery sa natáčajú na video ako vojaci pochodujú vo formácii po kľukatej ceste v ľavom dolnom rohu obrazovky. Tento nový pohľad je dosť prekvapivý, ale o chvíľu neskôr sa objaví člen štábu, ktorý nesie kameru k inému mužovi, ktorý pripravuje statív, a potom k samotnému Ershadimu, ktorého sme práve videli zaspať v jeho hrobe - ležérne vojde do záberu a nosí ľahké, letné oblečenie. Vezme cigaretu z predného vrecka, zapáli si ju medzi perami a bez slova ju odovzdá Kiarostamiu, ktorý ju prijme bez toho, aby prerušil svoj rozhovor a bez toho aby sa vôbec pozrel na Ershadiho.. Záber sa ďalej zameriava na zvukára, ako sa krúti pred vetrom vo vysokej tráve so svojím obrovským mikrofónom. "Povedzte svojim mužom, aby zostali blízko stromu, aby si oddýchli", hovorí Kiarostami. "Natáčanie skončilo." Posledný defilé filmu začne žalostná trúbka Louisa Armstronga a vojakov je možné vidieť sedieť a smiať sa, rozprávať a zbierať kvety pri strome, kde si pán Badii ľahol v nádeji na svoj koniec, aj keď teraz je strom pokrytý zelenými listami. "Sme tu pre zábavu", hovorí Kiarosami.... ()
Dramatický príbeh človeka hľadajúceho niekoho, kto ho po samovražde pochová. Postupne skúsi prehovoriť mladého vojaka, seminaristu a nakoniec sa podvolí starý pán, ktorý sa ho snaží od samovraždy odhovoriť. Film je svojím spôsobom roadmovie, pretože takmer celý príbeh sa odohráva počas cesty v aute, v ktorom prebiehajú rozhovory. Väčšina hereckých výkonov je na amatérskej úrovni podobne ako aj v iných Kiarostamiho filmoch pretože sú to vlastne neherci. Film mohol by kratší, lebo zábery sa zbytočne naťahujú a na atmosfére to nepridáva. ()
Související novinky
Legendární kino Aero slaví dvacet let
Od 1. do 7. února bude žižkovské kino Aero slavit dvacet let své novodobé existence. Diváci se mohou těšit na filmové předpremiéry, koncert skupiny Tata Bojs, otrlou neděli s Festivalem otrlého… (více)
Seminář íránských filmů
Filmový klub ve Veselí nad Moravou pořádá ve dnech 19. - 21. 3. 2010 Seminář íránských filmů. Program nabídne nejenom íránské filmy, které se již promítaly v našich kinech jako např. Klíč, Chuť… (více)