Reklama

Reklama

Země a svoboda

  • Velká Británie Land and Freedom (více)
Trailer

Obsahy(1)

Dnes už jsou to jen vzpomínky starého, umírajícího muže, ale jaro roku 1936 znamenalo pro mladého, nezaměstnaného idealistického komunistu Davida čas velkých životních změn. Už dlouho odmítal sedět se založenýma rukama a zavírat oči před děním ve světě, a proto se rozhodl opustit rodný Liverpool a vydat se do Španělska bojovat po boku republikánů proti Francovi a rozpínajícímu se fašismu. Vedle ostatních členů marxistických milicí a budoucích přátel se nakonec dostal až do první linie a poznal všechny hrůzy, které může přinést boj. Byl přímým svědkem mnoha důležitých událostí španělské občanské války a prožil také nejednu deziluzi a ztrátu naděje. A přesto nebyl jeho boj a život zbytečný. Tak zní poselství legendárního britského levicového režiséra Ken Loache, jež v roce 1995 obdrželo dvě ceny na festivalu ve francouzském Cannes. V hlavní úloze nepokojného mladého idealisty se představil tehdy jednatřicetiletý Ian Hart. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

Noddy 

všechny recenze uživatele

Film som si pozrel po prečítaní knihy Romana Cílka - Mraky nad Španělskem. Popravde práve po prečítaní tejto knihy som začal hľadať film o Španielskej občianskej vojne. Pri čítaní knihy, ktorá je písaná tendenčne, bola vydaná ešte za hlbokej totality, som medzi riadkami tušil dôvod neúspechu republikáncov a tento film ma presvedčil, že som sa nemýlil. Film ma vtiahol do príbehu a veľmi rýchlo mi plynul, až mi vadilo, že bol taký "krátky". Najviac mi na ňom však vadilo, že keď sa príbeh rozbehol, tak ho vždy pribrzdili vložkami s vnučkou, ako sa prehrabuje v dokumentoch, čo ma rušilo. Preto som miesto päť hviezdičiek dal len štyri. Ktovie, možno keď si o nejaký ten čas pozriem film znova, tak to prehodnotím a dám plný počet. ()

Narciska 

všechny recenze uživatele

Mezery v historii byly tím, co podnítilo můj zájem o tento film. Mohla jsem se tak lépe seznámit se španělskou občanskou válkou a zorientovat se více v těch všech skupinách, co proti sobě bojovaly. Do té doby jsem jen četla pár románů E. Hemingwaye a zápisky G. Orwella. Mohla jsem tak lépe pochopit, co znamená partyzánská válka, lidové milice a jak je možné, že proti sobě bojuje tolik znesvářených skupin. Dospěla jsem k tomu, že je to něco jako kdybych já popadla do ruky zbraň a vydala se bojovat za svou víru a ideály s podobně smýšlejícími. A třeba by to nebylo jen pro ty ideály. Třeba bych byla zrovna bez práce či po rozchodu. Pak by přišly na přetřes praktické otázky, třeba to, zda je nutné kvůli zásobování kolektivizovat zemědělství. Jsem proti, podporuji drobné zemědělce a tak odcházím ke skupině, která kolektivizaci odmítá, abych po čase hříčkou zlého osudu stanula se zbraní v ruce proti svým bývalým spolubojovníkům. Naštěstí máme velmi zastaralé vybavení, má zbraň nevystřelí a nikomu neublížím. Nakonec, už unavená spaním v zákopě a nedostatkem jídla, mi stejně dojde, že těm nahoře je jedno naše přesvědčení, neboť sledují zas svoje cíle. Třeba to, jak vyřešit problém s nedostatkem zbraní, s jakým mocným hráčem se proto spojit a co či koho kvůli tomu obětovat... ()

LeChouan 

všechny recenze uživatele

Další film do pomyslné sbírky zájemce o Španělskou občanskou válku. Nepřekvapí, že opět jde o pohled na republikánskou stranu a současně i o její perspektivu pohledu. Pokud nás film „Libertarias“ zavedl mezi anarchisty, tento představuje anti-stalinistické komunisty. Lze jej brát i jako jakýsi další zfilmovaný příběhový střípek, ukazující mozaiku frakcí, které spoluvytvářely republikánskou koalici. A ukazující, že mj. právě tato „pestrá mozaika“ vyznavačů levičáckých ideologií napomohla jejich porážce. V retrospektivním duchu, spolu s vnučkou hlavního protagonisty Davida, odhalujeme z jeho dopisů a ze starých novinových výstřižků onu kapitolu jeho života, kdy jako mladý idealistický člen britské komunistické strany odjíždí do občanskou válkou zachváceného Španělska, bojovat, jak on věří, za lepší, spravedlivější svět. Davidovýma očima vidíme prvotní zanícení, boje neorganizovaných milicí (žádní důstojníci, všichni jsme si rovni, disciplínu nahradí idealismus), sledujeme průběh debat nad společným vlastnictvím – diskuze (překřikování se) o kolektivizaci v republikány dobyté vesnici. Film si neodpustí několik levých klišé: primárně ono: kněží jsou zrádci a udavači, a jejich zabíjení je ospravedlnitelné. A vidíme i Davidovo rozčarování, to když se jednotlivé frakce republikánské strany obracejí proti sobě, když se má prvotní revoluční živelnost podřídit řádu – tomu pravověrně komunistickému. Podřízení řádu se neobejde bez násilí a mnozí revolucionáři končí tak, jak revolucionáři často končili a končí, zlikvidují je jejich bývalí spolu-revolucionáři. Náš hlavní hrdina střízliví z komunismu (ovšem nikoli z levičáctví jako takového). Dalo by se shrnout, že film hezky (i když to asi nebyl záměr tvůrce) zobrazuje neuskutečnitelnost levicových ideálů, neboť „jednota“ jejich vyznavačů skončila vzájemným bojem a vzájemným násilným vyvražďováním. Frankistická vojska byla naopak sjednocena. (Nepochopím, proč jsou frankisté v mnoha komentářích označováni za fašisty.) ()

Pompadur 

všechny recenze uživatele

Lze doporučit snad jen znalcům španělské občanské války. Pro běžného diváka jde o poměrně složitě uchopitelné téma... ()

Reklama

Reklama