Gwaenchana, sarangiya

Gwaenchana, sarangiya (2014) 

Už hodně hodně dlouho se mi nestalo (jestli vůbec někdy?), abych byla spokojená s úplně celým seriálem. Od začátku do konce mě nadšení nepustilo a já se poslušně každý týden těšila na další díly. Zamilovala jsem se do hudby, která úžasným způsobem doplňovala každou scénu, zamilovala jsem se do všech postav, cítila se s nimi jako s kamarády a hrozně to s nimi všechno prožívala – smála se i brečela. Není ani jeden debilní zvrat, u kterého byste protáčely oči v sloup a říkali si, že tady to zrovna scénáristé nevychytali. Všechny postavy se chovaly v rámci svých charakterů s ohledem na jejich minulost. Pochybuju, že v dlouhodobém horizontu znovu narazím na takový skvost. Tvůrci se zde nebáli mluvit a zobrazovat častokrát opomíjená, až taburizovaná témata, jako je sex, různé sexuální narážky tu z úst postav běžely jak na jezdícím pásu a psychické poruchy – jak se takovém psychicky narušenému žije, jak to přijímá jeho nejbližší okolí? Opravdu, tenhle seriál mě zasáhl a hodně dlouho bude jedničkou v mé síni seriálové slávy. Ale aby tohle všechno fungovalo, museli i herci hrát na výbornou a určitě je všem jasné, že jejich výkony takové byly. Všech. Bohužel (bohudík?) tentokrát nemám absolutně nic, co bych vytkla. Jo In Sung a Gong Hyo Jin měli mezi sebou skvělou chemii, že byste jim všechno sežrali i s navijákem. Nemá cenu tu vypisovat další herce, jen bych pěla chválu. Takovýto seriál je přesně podle mého gusta. Je to 100%. Přeloženo. (12.09.2014)