Černé uhlí, tenký led

Mrazivý čínsky noir, víťaz berlínskeho festivalu, si pre svoje pomalšie tempo a nedoslovnosť vyžaduje pozorného diváka a je dôkazom, že (neo-)noir nie je záležitosť iba západnej kinematografie. Kým preniknete postavám pod kožu, chvíľu to trvá: ťažko predvídateľný hrdina nie je veľký sympaťák a femme fatale je zasa až príliš nenápadnou šedou myškou. Na typicky tiesnivej noirovej atmosfére sa podpisuje estetika industriálnej špinavosti a neónovej nočnej ulice. Žánrovým ozvláštnením sú poetické chvíle ako geniálny tunelový prechod z 1999 do 2004, korčuľovanie na ľade za tónov vážnej hudby, vŕzgajúce ruské kolo či ohňostrojová pointa. Nájdu sa však aj uletené prvky, vzdialené našej kultúre (nechutné prevalenie ženy na zem či „oslavný“ sólo tanec). (11.08.2018)

Vzhledem k prostředí i naporcovaným obětem poměrně depresivní krimi drama, ale rozhodně nelze konstatovat, že špatné. Ovšem je nutno připustit, že sem tam přijdou slabší chvíle a napětí není patřičně hutné jak by jeden představoval. Nedostatkem je zde vlastně i důvod, který mne ke shlédnutí snímku motivoval - a tím je hlavní herečka Gwei Lun Mei. Přecijen role tiché, tajemné a bojácně vyhlížející ženy, navíc podezřelé jako vražedkyně, jí prostě nesedí, nemá šanci předvést své herecké kvality ani půvab - tahle dívka zapůsobí svým kouzlem i úsměvem v úplně jiných rolích. A konec samotný byl takový podivný, nesedl mi. 65% (05.02.2017)

Rok 1999. Promrzlá periferie, posypaná uhelným prachem. Černošedá tma, křupající sníh. Existence na kraji útěšnosti. Předstíraná normálnost, smutek. V tomto prostředí se začnou v továrnách na zpracování uhlí nacházet kusy lidského těla. Po následující bizarní události vyšetřující kriminalista opustí policii. O pět let později. Opět kusy zmrzlých těl, paprskovitě se logicky zbíhající u jedné osoby. Psychologicko-masochistická záležitost. ■ Co se mi nelíbilo: Úplný závěr. Některé logické konstrukce jsou trochu vycucané z prstu. Hlavní hrdina mohl být typově maličko jiný - nicméně pokud byla cílem co největší normálnost, pak je vše ok. ■ Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=P7iwTGvpdus (13.04.2015)

Marigoldova paralela s Bongovým geniálnym opus magnum Salinui chueok je na mieste. Pod mrazivým režijným dotykom Yi'nan Diaoa dochádza k ďalšiemu prehodnocovaniu základných rysov žánru, v ktorom ide až na pôdu. Ohlodaná premrznutá kostra kriminálnej narácie predvádza pomalé opatrné kroky po klzkom tenkom ľade a špinavom čiernom uhlí, zatiaľ čo priamo mieri, pridŕžajúc sa hesla "od ničoho k niečomu", do jasného finále. Vzhľadom na tempo a krásne čisté snímanie akoby sa industriálne a malomestské prostredie stávalo ďalším aktérom príbehu, postavou, ktorá určuje vývoj deja a situácie. Strhujúca hra s vizuálnym a auditívnym obrazom (ktorý exceluje v tichých momentoch s ohlušujúcimi vstupmi diegetických ruchov často z priestoru mimo záberu kamery). Špinavosť a priamočiara nedramatická realistickosť (ktorá hraničí s nediváckosťou) vytvára prostý až vulgárny (často čierny) situačný humor v opozícii proti vážnemu tónu a úmornému pátraniu detektíva, ktorého v rukách čoraz mocnejšie zviera žena. Minimum akcie, absolútna koncentrácia. Zručne prevedený chirurgický rez medzi žánrovými tradíciami, kompaktne zvarený dramaturgickou istotou a jemnou špecifickou poetikou. Pokiaľ zahraničné kritiky upriamujú pozornosť na ďalšie ázijské filmy, prezentované tento rok na Berlinale a Bai ri yan huo označujú za spomedzi celkového výberu (protikladne k verdiktu poroty, ktorá ho ocenila Zlatým medveďom) slabší, môžem povedať jediné - už sa tých zvyšných neviem dočkať. 90% (29.11.2014)

Vynikající a strhující atmosféra čínské kriminálky. To uhlí, a v něm části těla na obrovském území, ten led i s půjčovnou bruslí a někdo, kdo umí zabít. Třeba dva kriminalisty. Potud super. Pak ovšem děj zjednodušil. Když jsem dvacet minut pozorovala hlavní ženskou hrdinku, která údajně dle vyšetřování byla do vražd zapletená, skoro se mi hrůzou začal odloupávat lak na nehtech. Žena? Anorektické bezkrevní látro, jakýkoliv humanoidní android by to sehrál s větším výrazem. A to mi zkazilo film. Víc jak tři to nebude. (03.01.2017)