Trabantem Jižní Amerikou

Nejlepší moderní cestovatelskoexpediční seriál (víc materiálu vyšší kvality než film), na jakém mělo to štěstí spočinout mé unavené oko. S nadšením hltám každý nový díl a jsem zklamán každým koncem (tím, že to už skončilo). Co se mě týče, klidně by to mohlo mít dílů třeba padesát (za předpokladu zachování kvality). Můj počáteční odpor vůči Přibáňovi ochabl, protože seriál je opravdu skvělý. Proč odpor k Přibáňovi? Populisticky zvolil opravdu to nejhorší auto, které mohl, protože to je zajímavé. Kdyby jel třeba favoritem, který je dostupnější, rychlejší, méně poruchový, snadno opravitelný s lépe dostupnými náhradními díly a hlavně má nesrovnatelně lepší průjezdnost, tak by neměl tolik dramatických záběrů pro kameru a nemohl by se ohánět rozporem mezi láskou a odporem k trabantu. Takže by to pro diváka nebylo tak zajímavé. Tento prvoplánový kalkul se však vyplatil a každý problém, který na cestě měli, právě kvůli výběru vozidla, mě škodolibě baví :D (01.06.2014)

Nemůžu si pomoct, ale tady jsem byl trochu zklamán. Čekal jsem, o kolik bohatší bude tato "reality-tv" oproti jedné celovečerní a nejspíš hodně prostříhané předloze. Po skončení však nemám pocit, že jsem se dozvěděl mnoho nového, resp. velice mě bavila cesta po té opuštěné silnici napříč pralesem, ale jinak nevím, no. Slabinou dokumentu je to, že vypráví o ne úplně zajímavých lidech. Nemyslím teď Přibáně, to je sympatický strejda, ale ti poláci a slovák byli fakt mimo. Možná byli obdarování cestovatelským duchem, ale o to více se u nich šetřilo na inteligenci. 7/10 (28.10.2016)

Po letech jsem si doplnil i seriálovou verzi Jižní Ameriky a je to prostě boží. Dle očekávání přibylo spousta nového obsahu a rázem to oproti filmové verzi ještě více získalo na kvalitě. Výprava žlutých trabantů zkrátka nezklamala, pobavila, inspirovala a jelikož je to pro mě na poli cestopisů velká srdcovka, tak nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem. (09.08.2022)

Ze všech těch žlutých expedic určitě ta nejzábavnější a nejpoutavěji natočená. Trabantí sebranku nám zde doplnila dvojice Poláků v Maluchu, nejraději přespávajích v bankomatech a cestujících pokud možno bez jakýchkoliv dokladů, a věrný Slovenský fanoušek pionýrů a vykloubených ramen. A právě ti se zde starají o nejlepší hlášky a vzniklé situace, i když je pravda, že hlavní podíl na tom má kvalita daných strojů. Nesmím zapomenout na přejezdy jihoamerickými robustními mostními komplexy natočené pomalu napínavěji než ve Mzdě strachu. (15.01.2023)

Pribáňovu dvoutaktnímu žlutému cirkusu na kolech to nepoměrně více sedne takto v televizní "cestovatelské sitcomové reality show" na pokračování než v celovečerní formě, kde je všechno hrrr, honí se tolik králíků, zajíců a jiných savců až skutek utek čili je z toho ve výsledku nekonzistentní slepenec kdečeho a ve výsledku ničeho. V této podobě je naopak čas i prostor věnovat každou z epizod uzavřeným příběhům, osobním dramatům, konfliktům a především jednotlivým členům výpravy. Díky tomu je to mnohem více konzistentní i bezprostřední a o řád zajímavější, zábavnější i působivější. I tak ovšem přetrvává další velký neduh celovečerní podoby; a to sice komentář, který sice není špatný, ale tím jak ani na vteřinu nezmlkne se začne po chvíli zajídat. Každopádně i to je snesitelnější v půlhodinovém balení než v bezmála dvouhodinovém. (18.03.2016)