Obsahy(1)
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí…
Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).
Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu. Bohužel jako minulý rok v případě filmu Kanibal holocaust (1979) i letos musíme upozornit na reálné scény zabíjení zvířat, které režisér očividně používá jen pro navození realistické atmosféry (např. Robova koupel s vyhřezlými kočičími vnitřnostmi). Naopak zábavně působí neumětelské triky jako rozpůlení lidské hlavy. Ale Buttgereit má již své slavnější předchůdce: Buio Omega (1979) (známější pod názvem Demencia) od Joa D´Amata nebo Macabro Lamberta Bavy.
Schraňování lidských ostatků a erotická vzrušivost smrti je, ať chceme nebo ne, součástí naší společnosti.
(Festival otrlého diváka)
Recenze (136)
Tak zatim to je tak, že chčije ženská, sbíraj se mrtvoly, chčije chlap, chodí dom v zakrvácené kombinéze, nosí si dom kusy těl a dává si je do zavařovaček, no prostě němci, co od nich může člověk jinyho čekat... Zabití a vykuchání králika, srovnávaný s pitváním chlapa, z kterýho vytahuje ovar nebo co... pak ho vojedou a asi aji sežerou nebo co... pak umlátí kočku a ukájí se jejíma vnitřnostma, no psycho, že vražda a ojetí děvky na hřbitově už není nemá čím překvapit, a závěřečná sebevražda s multiple orgasms, to už je uplnej výplod choré mysli. Jinak filmařsky je to strašná amatéřina, ale na svou dobu chápu, že to mohlo někoho poněkud znervoznit, šokovat a znechutit, protože těm záběrům věřil... Ale je pravda, že ta představa těch hnusů (nezávisle na kvalitě filmu) funguje i dnes... Vubec se nedivim, že jedna z hereček tam rači ani neuvdedla svoje příjmení. Ej sorry, ale tohle nemůže mít žádnej skrytej význam... ()
NEKROMANTIK sa zakladá skoro len na vizuálnej stránke, ku ktorej sa najlepšie hodia prívlastky "bizarný, morbídne zmyselný, chorý a zároveň jemne lyrický, nekro-romantický "- ako samotný názov hovorí. Práve kvôli lyrickému nádychu sa stáva film veľmi zaujímavý a pôsobivý, nielen nechutne makabrózny - nemôžem ho brať ako vyložene samoúčelný a prvoplánový, produkuje atmosféru ktorá ho stavia na zmyselnejšiu úroveň. Je to akoby precítená tragická romanca podaná nezvyčajným a zdeformovaným spôsobom, obsahujúcim minimum dejovej línie aj dialógov - komunikácia medzi postavami je skoro nulová, čo vytvára pocit izolácie podporovaný zo strany precízneho výberu hudby a smútočne sa tiahnuceho tempa, miestami so zábermi ako z nemých filmov, s postmortálne hypnotickým vplyvom . Nečakane zaujímavý a sugestívny underground so srdcom pre neobyčajnú zvrátenosť. Príde mi to ako jednoduchá, často aj cynická-humorná, báseň plná lascívnej funebrálnosti. ()
Nečekal jsem to, ale Nekromantik je v jádru naprosto fascinující film, který si ovšem žádá otrlejšího a volnomyšlenkářského diváka, jakého automaticky nezarazí bariéra nechutnosti a šokantnosti. Je úžasné s jakým minimem technických i výrazových prostředků se podařilo natočit na něco tak působivého, svérázného a nezapomenutelného. Vlastně i ten nepříliš kvalitní obraz (točilo se na formát Super 8), "grindhousové" barevné ladění a primitivní střih (vše připomínající brakové turecké či pákistánské filmy té doby) do celku perfektně zapadají a nejsem si jistý, jestli by běz těchto propriet ten film mohl být takhle atmosferický. Zážitek z něj se vlastně podobá tomu ze čtení Baudelaireovy Zdechliny, jen je ještě obohacený o pořádnou dávku grotesknosti. A co je nejdůležitější - po zhlédnutí má člověk daleko větší chuť Nekromantika porůznu interpretovat a přemýšlet, v čem vlastně spočívá jeho kouzlo, než že by chtěl svým kamarádům v hospodě popisovat jednotlivé výjevy a následně se bavit jejich znechucenými ksichty. A díky znatelné umělosti zobrazovaných mrtvol a vnitřností vlastně Nekromantik není až tak nechutný, jak se v kuloárech povídá, spíše je sexy - a to přeneseně i doslova. Myslete si o mně co chcete, ale v průběhu scény, kdy Betty souloží s napůl shnilou mrtvolou, v tom kině bylo nějak horko :) ___ LFŠ 2010 ()
Nedávam tomuto filmu ( ? ) nízke hodnotenie preto, lebo je nechutný a zvrátený, ale preto lebo je to nudný bullshit, ktorý tak dobre ako sa rozbehne, tak na prd aj zastane. Záverečný finish, by som ale kľudne mohol dať do kolonky ´´kto neuvidí, neuverí´´ a to som si myslel, že som v kinematografii zhliadol snáď všetko divné. ()
Vkládám stejnou recenzi pro oba filmy : Nekromantik i Nekromantik 2 jsou prakticky nehodnotitelná dílka - nekrofilní zhovadilosti, ztopořené pyje chrlící krev a pomazávání se vnitřnostmi se zde mísí s decentním klavírkem a humornými okamžiky, přes špatné herce a viditelně mikroskopický rozpočet lze vysledovat, že to vlastně nejsou špatně natočené filmy. K dobru bych také přičetl fakt, že právě díky své nevázané zvrhlosti a střelenosti jsou oba filmy velice originální, něco takového skutečně každý druhý den nevidíte. Nějak zvlášť náramně jsem se ale nebavil, proto hodnotím klasickými třemi vyhřezlými řitními otvory. P.S. Toho králíka si fakt mohli odpustit. ()
Galerie (36)
Photo © Film Threat Video
Související novinky
ČSFD skvadra zpět na Sitges Film Festivalu
Po úspěchu loňské filmové výpravy se čtyřčlenný ČSFD tým opět vydal na nejvýznamější festival pokleslých žánrů na světě. Hororoví fandové Filmmaniak, RUSSELL, Goldbeater a POMO (na spodní fotce zleva… (více)
Jste Otrlý divák?
Když nepočítáme sledování odpoledních telenovel, je jediný způsob, jako to zjistit: sebrat se a jít do pražského kina Aero na některé - a nebo rovnou na všechny - snímky uváděné v rámci přehlídky… (více)
Reklama