Sado

Tieto juhokórejské kostýmové historické drámy si rád občas pozriem, za čo môže hlavne skvelá vizuálna stránka a všetky tie pôsobivé interiéry a kostýmy, ale predsa len na ne musím mať náladu, keďže väčšinou ponúkajú len priemerný príbeh v pomalom tempe a možno tak jednu zaujímavú postavu, ale tohto filmu sa to rozhodne netýka. Konečne historická dráma, ktorá nie je postavená na samých intrigách, ale veľký priestor tu má aj samotné vládnutie, vlastne všetky scény, v ktorých panovník so šľachtou riešia spolu skutočné štátne problémy ma dosť bavili, no o nič nezaostáva ani ten najdôležitejší prvok filmu, ktorý si tu získal hlavný priestor, ten trojgeneračný vzťah a hlavne medzi panovníkom a princom, teda jeho synom. Takže aj napriek tomu, že sa film opäť odohráva vlastne len v pár interiéroch a tempo je skôr pomalšie, ma to tentoraz bavilo nadmieru dobre, viaceré scény sú dosť pôsobivé a dejovo tu v rámci možností nemám čo vytknúť. A podporuje to aj výborné obsadenie, hlavne môj obľúbený Song Kang-Ho, ktorý snáď ešte nikdy nesklamal, ale v dobrom ma prekvapil aj princ Yoo Ah-In, na ktorého som zvyknutý v úplne inom type úloh, ale aj s touto náročnejšou úlohou si poradil veľmi dobre. Ale sadli mi aj ženské postavy, ktoré síce majú menší priestor, ale využili ho a hlavne som rád po dlhých rokoch videl zase Moon Geun-Young. Režijne je to veľmi kvalitná práca, pekný vizuál podporuje aj slušná hudba, v tomto ohľade nemám najmenší problém. Takže pre mňa veľmi príjemné prekvapenie, historická dráma očakávane bez dynamiky a akcie, ale zato s výborným scenárom a postavami, s ktorými mi tie dve hodiny ušli veľmi rýchlo. 78% (09.12.2016)

Historický spektál pojatý nikoliv jako stylizovaný epos, ale jako brutální drama útisku na korejském královském dvoře, nesmyslné rituály, neživotnost konfuciánských idejí v brutálním prostředí zájmových skupin. Film zcela dokonale rozbijí zažitou představu, že snad král vládnul, nikoliv tvrdě bojoval o nějaký kompromis, rovnováha zájmových skupin, mohla být kdykoliv narušena mnoho lidí tak mohlo zemřít ze dne na den. Přibliže Korejská klasika, kterou tam zná údajně každý, jak otec potrestal málo zdárného syna. Otázka je, kdo z nich je větší psychopat, tak nějak jsem na straně prince. Oba byli prostě divní, nechápu, jak ta země mohla vůbec fungovat. Neříkám že špatný film, naopak neobvyklý, realistický, ale nějak mě dostatečně nevtáhnul, možná kdybych měl k vidění původní kvalitu. Uvidíme, nechám si to ještě na pozdější dobu. (18.07.2016)

Ani som nevedel a nezistil o ktore storocie islo, asi podla tych kostrymov nejaky stredovek .. ako mne nevadia tieto korejske kostymove dramy. Obcas je to az cervena knihovna, tempo je pomale, film sa niukam neponahla, dialogy vsak na urovni, kulisy vyborne a rezisersky zrucne natocene. Joon Ik Lee -oplati sa veru sledovat jeho tvorbu : 76 % (18.05.2019)

Těšila jsem se a splnilo to mé očekávání, dokonce to bylo o něco lepší než The Fatal Encounter. Silný "pravdivý" příběh, zajímavá forma zpracování, pěkná výprava, kostýmy, hudba a herecké výkony. Yoo Ah-inovi prostě šílený role sedí. Až mi bylo jeho postavy líto, ale muset snášet to co on, komu by z toho nakonec nehráblo... Po dlouhý době jsem viděla i Moon Geun-young a ta jako by snad ani nestárla, ale na mé averzi k ní se taky nic nezměnilo, naštěstí pro mě neměla moc prostoru. Vše ostatní ale paráda. Dozvěděla jsem se i další info o korejské historii a nad některými těmi pravidly mi zůstával rozum stát, ale každopádně zajímavý. (23.08.2016)

Co všechno je potřeba udělat pro to, aby se jeden stal dědicem trůnu? Ne, to není ta správná otázka. Ta správná otázka zní: Co všechno je jeden ochoten udělat pro to, aby mohl po svém otci nastoupit na trůn. Silně krutý a velmi emotivní film o tom, že některé rituály jsou skutečně šílené a mají spíš za cíl člověka zničit. (28.07.2016)