Bouřlivá svatba

Film okolo 70%. Komorní, zajímavé. Manželka ho našla na CSFD díky poznámce v jedné diskusi, že je lepší než Moje velká indická svatba, zjišťujeme však, že se s Velkou indickou svatbou nedá porovnávat, cílí úplně jinam. Toto je film do nitra člověka, rodiny, nebojí se ukázat negativní myšlenky. Není přehnaně vtipný (i když zřejmě nezapomenu hlášku: "vaše dcera je moje dcera"), je o pocitech a vztazích. ■ P.S. Už jsem trochu zvyklý na indickou angličtinu, někomu, kdo ji slyší poprvé, by to však mohlo víc vadit. ■ P.P.S. Z psychologického hlediska se mi líbí okamžik kdy se jedna z hlavních postav dozví špatnou zprávu a místo, aby si vybila zlobu na svém blízkém, vyventiluje se na nedaleko stojícím člověku s mopedem. (21.02.2010)

Docela silná dávka autenticity je zdůrazněná i kamerou, která není nijak umělecky vytříbená, ale je schválně obyčejná. Prostě jako video ze svatby. Nuda ale nehrozí, od počátečních drobných nesnází dojde k několika zásadním kolizím, které jsou postupně rozehrávané někdy až k pořádným dramatům. Ocenila bych civilní herecké výkony i moc roztomilý vedlejší příběh lásky služky a svatebního organizátora. /25. 7. 2017/ (25.07.2017)

Základním poznávacím znakem tvorby mumbajských filmových studií, aneb Bollywoodu, jsou pěvecké a taneční scény, které ovšem mnohdy nevychází z děje snímku a mohou tedy působit samoúčelně. Režisérka Mira Nair proto chtěla natočit film, který by tanec a zpěv přirozeně začlenil do příběhu. Podařilo se jí to skrze portrét jedné současné indické rodiny vsazený do událostí spojených s přípravou svatby. Skrze chytře rozehrané vztahy uvnitř rodiny vnáší do filmu celou škálu emocionálních rovin od humoru přes romantiku až po vážné drama. (15.09.2008)

Monsoon Wedding je jeden z těch projektů, který západu připomněl, že by bylo zajímavé sledovat také indické filmy. Společně s filmy Dil Chahta Hai s Lagaan: Once Upon a Time in India se ledy pohnuly a lidi se začali víc zajímat. Byly z toho najednou festivalové projekce a ceny, distribuce na DVD, tu a tam film v televizi. Indický film přestal být prázdný pojem, indické celebrity prorazily, začaly se objevovat i v různých jiných mezinárodních a nadnárodních produkcích, staly se tvářemi globálních kampaní. A stalo se to právě včas. Jednotlivé indické kinematografie totiž po roce 2000 dozrály a začaly být konkurence schopné. To, jak se zejména Bollywood změnil v následujících 20 letech se zcela vymyká praxi pomalého vývoje indických kinematografií v celém 20. století. A musím říct, že to byla radost sledovat. A stále je. Mira Nair se stala tváří celé generace emancipované indické diaspory, která konečně dokázala svou kulturu komunikovat natolik srozumitelně, že díky ní padlo mnoho tabu. A přitom základní příběh svatby, kterou definují monzunové deště, se zdá být v jádru tak banální. Ve skutečnosti ale není. (17.11.2023)

Upřímně se přiznám, že bollywoodskou produkci rád nemám a to, na čem staví a svým divákům nabízí, mě naplňuje dílem nepopsatelným odporem, dílem zoufalstvím. Ta přesládlá romantika a celková kýčovitost spolu s oblíbenými zpěvy a tanci mě dokáže spolehlivě zahnat od televize či plátna bez ohledu na to, jak krásné herečky a výpravu nabízí. Bouřlivá svatba není typický Bollywood určený pro domácí publikum - na filmu je znát, že má větší ambice a chce se zalíbit i euroamerickému publiku, pro které jsou typické bollywoodské filmy nestravitelné. Díky tomu je snímek Miry Nair poživatelný i pro mě, ale i tak vnímám romantické linie mileneckých dvojic, které se paralelně ve snímku odvíjí, už za hranicí kýče a film pro mě funguje především jako určitá ukázka života v současné Indii, i když i tady je nutné brát v úvahu, že film určitě neukazuje typickou indickou rodinu, ale spíš její bohatší a vzdělanější vrstvu. To, že indické rodiny jsou soudržnější a ještě dnes v drtivé většině indických rodin vybírají partnera rodiče, je obecně pravda. Do snímku se už nevešlo, že obrovskou roli hraje i kastovní systém, náboženství a horoskopy. Pro film je typické, že hraje na nacionální strunu. Temné tóny v podobě pedofilie jednoho z členů klanu přicházejí ze zámoří z USA a je taky znát, jak dobře režisérce dělá, když zdůrazňuje ekonomický vzestup Indie posledních let. Celkový dojem: 55 %. (08.03.2010)