Šílená láska
Amour fou
Amour fou
Láska šialená
Amour Fou
Režie:
Jessica HausnerScénář:
Jessica HausnerKamera:
Martin GschlachtHudba:
Nicolas Tran TrongHrají:
Birte Schnoeink, Christian Friedel, Stephan Grossmann, Marc Bischoff, Sebastian Hülk, Sandra Hüller, Katharina Schüttler, Gustav Peter Wöhler (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V Berlíně začátkem 19. století mladý německý básník Heinrich touží po romantické sebevraždě ve dvojici a neúnavně hledá spřízněnou lidskou duši, která by byla ochotná s ním dobrovolně ukončit svůj pozemský život. Je však zklamaný z necitlivosti všech lidí kolem, a když nedokáže přesvědčit ani svou sestřenici Mariu, ztrácí i tu poslední naději. Naštěstí však potkává Henriette, mladou, skromnou a uzavřenou manželku obchodníka, trpící "chorobou duše", a zdá se, že i jinou smrtelnou nemocí. (Film Europe)
(více)Recenze (31)
Vizuální stránka filmu nemá chybu. Jednotlivé scény si budu ještě dlouho pamatovat. Příběh graduje díky promyšlené práci s hudbou. Pro mě malé zjevení. ()
10% - komentář 20ti slovy: Nudný film, plný nudných statických záběrů na nudně kecající a strašně nesympatické herce. Pokud se chcete zabít tak přidejte 4 hvězdičky. ()
Tak toto bola jedna veľká luxembursko-rakúsko-nemecká nuda s veľkým N. Síce originálny námet natočený ale veľmi neoriginálne, fádne a v historickej atmosfére, ktorej som neveril ani za mak. Mne pozeranie tohto snímku pripadalo, ako keď potrebujete vymaľovať izbu a keďže už ste začali, tak proste tie nudné ťahy štetcom budete robiť aj ďalej, aj napriek tomu, že dopredu viete výsledok. Ďalší komentár je tu zbytočný. Naozaj slabé. 35 % ()
Opustit nudu společenských akcí berlínské smetánky lze jedině totální rezignací na život. V ideálním případě je vhodné zapojit dámu svého srdce jako předskokana do zásvětí. Romantismus 19. století v praktické demonstraci. ()
Dokonalé filmové předvedení ironického ideálu slavné Kleistovy eseje o loutkovém divadle – Kleist v ní vtipně rozvádí, jak veškerá neestetičnost lidského jednání, potažmo psychické a následně fyzické neduhy v životě lidí mají jednoduché, čistě mechanické řešení. Hleďme na loutku, jak správně není sama sobě zdrojem pohybu a jak krásně bezvládně visí na vodících šňůrách: žádné vnitřní zadrhávání, neestetické trhavé smýkání. Podvolit se prosté mechanice znamená plně se uvolnit, být v souladu se zákony geometrie hmotných těles, ne už ve vleku úzkostí, bláznivých radostí, lidských tiků. Tuto Kleistovu ironii však režisérka Hausnerová posouvá mnohem dál: obrací ji právě a především na samotného Kleista, který sice umí pojmenovat principy, na nichž funguje tehdejší před-biedermeierská měšťanská společnost, ale sám se od ní v tom podstatném neodlišuje. Poddajně navlečený do nepohodlných, tuhých, špatně střižených šatů, jako všichni ostatní, se z jejich trpného snášení všeobecné mechaničnosti vyděluje pouze tím, že dokola přemlouvá k (mechanickému) úniku společnou sebevraždou. *» Postavy se posouvají od jednoho kolovrátkového rituálu k druhému, ve své bledé odkrvené (ne)přítomnosti, bez šance zažehnout v sobě jiskru, pozorně sledovány režisérčiným pobaveným okem. Herci jsou ale vedeni k tomu, aby svou ztuhlost nekarikovali, nepřehrávali, aby zůstávali svým způsobem realističtí. Film není laciná teatrální nadsázka. *» Pokud jste si vědomi, že postavám nic nebrání jejich strnulost opustit, budete se od první minuty bavit každým promyšleným záběrem. Jak je vlastně ta mechaničnost energeticky náročná! O kolik snadnější by bylo přestat, nadechnout se a začít fungovat přirozeně živě. Je skoro dojemné, každopádně však nesmírně úsměvné, a to v každém okamžiku, když v tom pokračují, aniž by je kdokoli nutil. *» Režisérka se rozhodla sáhnout k něčemu základnímu, co je pozdějšími epochami v Německu a celé Evropě jenom sofistikovaněji zakrýváno (sebenalháváním, nepřebernými možnostmi rozptylování pozornosti, pocitem nedostatku času a dalšími vynálezy), ale pod tím vším stále přítomno, a ukázat to přesně, sebevědomě a bez uhýbání. ()
Poměrně náročný film na usledování - vzhledem k pramalé akčnosti a žádné podkresové hudbě "navíc". Nádherná němčina, vnitřní "boje" postav postupně ostře kontrastující s plynulostí a neakčností vnějšího světa. Příjemná stopáž. A velice, velice zajímavá pointa. ()
Zajímavý film z období začátku 19.století, který se odehrává v prostředí německé šlechty. Zajímavý námět, poplatný především dané době a společnosti "zbytečných" lidí. Celou dobu mne zajímalo, jestli sobecký člověk najde a zneužije nějakou spřízněnou duši. Jako negativum vidím rozvláčnost příběhu se spoustou pro mne nezajímavých hudebních vložek. ()